Sjezdovky:
Plánek ukazuje, že jsou zde dvě sjezdovky - červená a černá. Černá
se odpojuje od červené asi po třetině délky. Obě sjezdovky jsou ale
pěkně spádované, mírně užší, ale moc dobře se mi na nich jezdilo,
vyhovovalo mi to zde na maximum.
Sněhové podmínky:
Taky perfektní, nikde jsem nenarazila na žádný problém. Sníh byl
krásně tvrdý a nebyly žádné nahrabané hromady ani na konci dne. Jezdili
jsme až do 16 h a pořád to bylo tak super, že bysme klidně pokračovali i
dál do večera.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Je tu jedna dvojsedačka a bohatě asi dostačuje. Nemyslím si, že by
zrovna sem přijížděly tuny lidí. Ty zůstanou na začátku Karlova. Sem asi
jezdí jen skalní milovníci lyžování.
Zalidněnost:
Bylo zde velmi málo lidí, snad jen pár desítek. Na vlek jsme nečekali
ani jednou, hned ze svahu k turniketu a rychle nahoru.
Občerstvení a aprés-ski:
U dolní stanice lanovky je bufet. Měli párky v rohlíku, polívku a
běžný sortiment pití. Asi to zde dostačuje, nám určitě nic
nechybělo.
Doprava do střediska a parkování:
Přejížděli jsme se po dopoledni z přední části karlovské Ski Arény,
protože množství lidí tam nás trochu odradilo. A taky paní na pokladně
nám poradila, že sem máme zajet, že je tu minimum lidí. Jen bohužel
původně jsme sem chtěli dojet skibusem, který je v Karlově inzerován, že
mezi jednotlivými částmi areálu jezdí, ale nejezdilo nic, prý jen o
víkendu a velmi velmi málo. Takže jsme museli sednout do auta a přejet sem.
Dalo se to, i když na cestě už byla vrstva rozježděného sněhu a u
Klobouku je asi jen velmi málo parkovacích míst. Taky se tam točí autobusy,
takže moc aut se tam nevejde.