Sjezdovky:
Sjezdovky se do městečka sbíhají ze všech stran, ale převažují ty
"jižně" orientované. A právě v ten pátek to chtělo neskutečnou znalost,
kdy bude sníh v ideálním firnovém stavu – ten totiž dlouho nevydržel,
maximálně 30 minut, protože během této chvíle jej lyžaři rozryli.
My jsme pak blbli kolem Sonnenliftu, kde byl zdarma měřený slalom.
Sněhové podmínky:
Sněhu je stále dost, jen výjimečně se na slunných svazích objevují
vydřená místa. Nicméně vzhledem k množství lyžařů se firn rychle
přesypal do kupiček až na tvrdý podklad, pokud tam byl.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Plattenkarbahn a Seekarspitzbahn jsou špičkové – osmisedačky, o
kterých si můžeme nechat zdát. A zbytek je rakouský standard.
Zalidněnost:
Vlastně by to nebylo tak tragické, kdyby se všichni logicky nesnažili
být tam, kde se dalo díky stavu sněhu nejlépe lyžovat. Už od cca 9:30, kdy
byl nejlepší sníh kolem Seekarspitzbahn, se na tuto osmisedačku čekalo asi
5 minut – a mezitím se okolní sjezdovky rychle rozbily. Odpoledne se jezdily
spíš "severní" (stinné) svahy, ale naštěstí s čekáním do pár
minut.
Od 12 hodin se všichni nahrnuli na horské chaty, kde na každé druhé
hrál DJ nebo kapela – slušné party…
Občerstvení a aprés-ski:
Ceny mě docela překvapily, zase šly nahoru: polévky od 7 €, burger 24
€, pivo také 7 €. Už dohnali Švýcary.
Doprava do střediska a parkování:
Parkování bylo zdarma, ale mám pocit, že bylo kompletně zaplněné –
při příjezdu v 8:30 ještě poloprázdné, ale při odjezdu už auta stála i
tam, kde by podle mě neměla.