Orelle (Val Thorens) - aktuální report z 10.03.2022

autor: Sparťan
hodnocení:
návštěva od: 10.03.2022 do: 10.03.2022

Podrobné dojmy a zkušenosti z střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).

Krátká aktuální zpráva z návštěvy střediska (odměna 10+ SNOWbonů).

Celkový dojem z návštěvy střediska

Další den objevování Třech údolí se jedu podívat do toho nejmenšího čtvrtého údolí, kterým je Orelle a z kterého se dá lanovkami dostat až do Val Thorens. Malé městečko Orelle se nachází v údolí Mauriennne, a to ve výšce 900 m n.m., odkud vás do menšího lyžařského kotle vyveze úplně nová kabinka - do přestupní stanice Plan Bouchet 2 350 metrů. V této nadmořské výšce se začíná teprve lyžovat, přičemž se dá lanovkami dostat na tři vrcholy vyšší než 3 000 metrů a je to tedy pořádný kopec. Toto údolí je ze všech nejmenší, je to takový trpaslík v největší lyžařské továrně na světě. Jistě ale stojí za návštěvu. Je zde klidněji, a to o dost, lanovky jsou velmi moderní, ale není jich moc a sjezdovek je zde taky několik a tak na jeden den to tak akorát stačí. Dostanete se sem samozřejmě i z Val Thorens. Doporučuji se z VT sem vydat sedačkami 2-Lac a Portette, na kterou navazuje funitel Thorens, pak vás čeká nezapomenutelný sjezd po sjezdovce Lory, na kterou se dá vyjet právě jen z Val Thorens.

Nejsilnější zážitky a zkušenosti z návštěvy střediska

Sjezdovky:

Z Cime Caronu stéká do údolí jediná černá sjezdovka, a to Combe Rosael, která je hned od začátku slušně skloněná. Z Col de Rosael klesají dvě krásně členité a široké sjezdovky, a to těžší Mauriennaise a modrá objízdná Gentianes. Dále jsou zde ještě další dvě modré a celkem dlouhé sjzedovky u 6sedačky Peyron, a to La Croix d´Antide a trošku kratší Peyron. Kdo se vydá ještě výše na vrchol Sommet des 3V do 3 230 m n. m., tak má na výběr ze dvou dalších červených sjezdovek Coraita a Bouchet. Pak máte před sebou převýšení skoro jeden kilometr a to je již pořádný sjezd. Z vrcholu Sommet des 3V se dá dostat na vrchol Col de Thorens také zavěšený na laně dráhy Tyrolienne, kdy se řítíte z jednoho vrcholu na druhý 80kilometrovou rychlostí nad údolím. Byl o to celkem zájem - jeden let vyjde na 55 euro.

Sněhové podmínky:

Sněhu je v této kotlině dost a je to všechno přírodní sníh, který krásně po celý den drží na hranách, jak má. Zde žádné ledové plotny nebyly, holt je to dost vysoko.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Z Orelle do mezipatra a pak až na Cime Caron byly letos otevřené dvě sekce luxusní kabinové lanovky pro 10 pasažerů, která jede rychlostí 7m/s. Za cca 20 minut jste z Orelle o dva výškové kilometry výše v úplně jiném světě. Abyste nemuseli držet lyže v ruce, tak jsou zde do podlah kabinek vyříznuté držáky pro lyže, za mě super. Totu vychytávku mají i na Kaprunu. Snowborďáci mají ale smůlu, ti si musí prkna hezky držet a nebo je mít opřená, jinak by ta podlaha byla rozřezaná víc než dost. Dále zde jsou ještě dvě expresní 6sedačky Rosael a Peyron, na kterou navazuje neodpojitelná sedačka Bouchet. Ta by stála za výměnu.

Zalidněnost:

malá střední vysoká

Lyžařů zde bylo o dost méně než ve Val Thorens. Je to takové komorní lyžování. Nárazově se ale čekalo mezi 10. a 12. hodinou na sedačku Peyron 2 až 3 minuty. Na ostatních třech lanovkách to bylo úplně na pohodu. Možná jen po ránu, když se dostávají lidi z Orelle na Cime Caron může být fronta v mezistanici.

Občerstvení a aprés-ski:

Jediné místo, kde se dá něco zakousnout, je u nástupu na lanovky, kde je velká restaurace, která byla dosti plná. Ceny jsou nepatrně nižší než za kopcem, ale ne o moc.