Sjezdovky:
Sjezdovky jsou povětšinou sportovní červeno-černého ražení. Ráno
byly perfektně upravené. Modré sjezdovky jsou většinou jen spojovačky.
Nedoporučoval bych pro úplné začátečníky.
Sněhové podmínky:
Na sjezdovkách bylo asi 70 cm sněhu, což není na středisko, které má
vrchol až ve výšce 3 000 m, moc. Vše bylo dobře upravováno, sjezdovky byly
sjízdné po celý den, jen odpoledne se dělaly v nejexponovanějších
místech plotny a muldy. V úterý odpoledne začalo sněžit a sněžilo
drobně celou noc. Ráno bylo asi do deseti centimetrů nového prašanu, ale
odpoledne bylo na sjezdovkách hodně nahrnutého sněhu, který ztěžoval
lyžování.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku se nachází dostatek lanovek. Lanovky jsou většinou starší
a pomalejší, ale na nic si nemůžu stěžovat. Z města Bormia vede do Bormio
2000 rychlá kabinková lanovka pro 8 lidí. Velké mínus je, že na kabinkách
nejsou venkovní držáky lyží a vy si musíte lyže vzít sebou do kabiny.
Nechápu, proč to tam nedali. :( V Santa Ceterině to samé. Na vrchol vede mj.
obrovská kabinová lanovka, kterou jsem však ani jednou nevyužil.
Zalidněnost:
Překvapilo mě, že tady bylo docela hodně lidí, někdy jste museli čekat
na lanovku i 10-15 minut. Ale oproti Passo Tonale, kde jsme byli poslední 3
roky, to bylo naprosto v pohodě.
Občerstvení a aprés-ski:
Ve středisku se nachází dostatečné množství barů a restaurací. Ceny
jsou jsou mírnější než v Rakousku:
Espresso - 1,5 EUR
Cola - 3,5 - 4,5 EUR
Pivo - 5,- - 6,- EUR
Výborné těstoviny - 8 EUR
Šnycl s hranolkama - 12 EUR
Výborná pizza Margheritta - 9 EUR
Doprava do střediska a parkování:
Uherské Hradiště, Vídeň, Salzburg, Innsbruck, Pfunds, Suol (CH), Zernes
(CH), tunel Munt La Schera (CH), Livigno a Bormio: 863 km a asi 11 hodin.