Sjezdovky:
Středisko nabízí poměrně málo kilometrů sjezdovek, ale i tak jsou zde
modré, červené a dokonce i jedna černá. Zjednodušeně by se dalo říci,
že severní část areálu sjíždějící k vesnici Mariensee více zaujme
zkušené lyžaře a východní část sjíždějící k obci Mönichkirchen
nabídne více začátečníkům. Areál se profiluje zejména nenáročnými
sjezdovkami pro děti a k výuce lyžování úplných začátečníků.
Sněhové podmínky:
Středisko je zasazené v nižší nadmořské výšce, takže udržet zde
sníh není tak jednoduché jako například v rakouském alpském vnitrozemí.
I přes to byly všechny sjezdovky pokryté sněhem. Sníh byl pouze na
sjezdovkách, takže návštěva zde poskytovala takový neobvyklý zážitek.
Zde se patří poznamenat, že začátek roku 2020 byl na přírodní sníh
velice chudý.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Středisko nabízí tři 4sedačkové lanovky, které nejsou kryté proti
nepřízni počasí. Sedačková lanovka v Mariensee jede běžnou rychlostí,
ovšem ostatní 2 sedačkové lanovky jedou velice pomalu - jsou určeny spíše
rodinám s dětmi. Dále jsou zde nějaké pomy v dětském parku. Středisko je
celkově koncipované spíš pro děti. Pro návštěvu je potřeba volit
pěkné počasí, protože na lanovkách se není jak schovat před zimou a
větrem.
Zalidněnost:
V týdnu (středa) bylo v celém areálu velice málo lidí. Středisko je
takové zastrčené. Největší množství lyžařů bylo patrně z blízkého
Maďarska. Jak to vypadá o víkendu, netuším.
Občerstvení a aprés-ski:
V areálu je velké množství různých chat a občerstvoven. Když je na
svazích málo lidí, tak nejsou všechny otevřené, ale i tak jsme se dobře
najedli na hlavním náměstíčku v Berggasthofu Schwaig - běžná jídla, jak
je známe z restaurací na sjezdovkách. Ceny běžné.
Doprava do střediska a parkování:
Při obou údolních stanicích jsou prostorná parkoviště. Středisko
není přímo u dálnice a je potřeba jet asi 20 minut po okreskách, což je
ale výhoda, že tu není tak zalidněno.