Sjezdovky:
Sjezdovky jsou opravdu rodinného chrakteru:
- č. 1 - modrá cvičná louka kolem vleku, zabraná pro lyžařskou školu s
postavenýma figurkama ať maj švitoři nějakou zábavu
- č. 2, 3, 4 - velmi podobné sjezdovky, slušné šířky a v první
třetině i pěkného sklonu, po té už je to jen taková louka a dojezd k
lanovce
- č. 5 - modrá louka na nakloněné rovině kolem Sonnebahn je opravdu jen
na to sklouznout se a zjistit jak jednou lyže, ani pro výuku to nebude moc
vhodný kopec, protože to prostě nepojede
- č. 6 - modrá přejezdová cesta mezi dvěma částmi areálu
- č. 7 - velmi příjemná červená sjezdovka se slušným sklonem, bohužel
spodní polovina společná i pro sjezdovku 6 a 8, vysněžená tak v polovině
potenciální šířky, takže už dopoledne ve strašném stavu, vydřená
místa se střídaly s homolemi krupice technického sněhu (velkému množství
lyžařů to dělalo strašné problémý spodní polovina je značená na mapě
jako č. 9)
- č. 8 velmi příjemná černá sjezdovka, bohužel v dolní polovině
společný dojezd po č. 9
Po předvánoční lyžovačce v Saalbachu bych řekl, že se s tím
barevným značením nějak nepářou. Oproti
Saalbachu je tady znační posunutý o jeden až dva stupně. Např. modrá
2a spouštějící se ze Schattberg Ost do údolí je ve své dolní polovině
stejně prudká jako tady černá 8. A v Saalbachu má 3,5 km, tady zhruba
1,5.
Sněhové podmínky:
Špatné, bohužel. I tady se projevila vánoční obleva, takže lyžování
na technickém sněhu. A na pár místech i na sjezdovkách se objevila
tráva/hlína, ale nebylo jich moc. Sjezdovka č. 9 byla už dopoledne ve
strašným stavu. Plotny, hromady technické krupice a ještě vysněženo jen v
omezené šířce. Ostatní sjezdovky vydržely ve slušném stavu až do
zavíračky. Jasně sem tam se dělaly hromádky krupice, ale nic
dramatického.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Pomalé čtyřsedačky a strašně málo prostoru mezi podnožkou a
zábranou, takže i já se svými průměrnými 183 cm jsem se nevešel a musel
jsem nechávat nohy svěšené. Zase, areál je zaměřený na děti, takže v
tomto kontextu to beru jako nutné zlo.
Zalidněnost:
Naprosto v pohodě. Nejdelší čekačka na lanovku byla ráno u pokladny
asi 5
minut. Na lanovku nejdelší fronta asi 2 minuty. A to bylo ještě způsobeno
tím, že obsluha dost často zpomalovala/zastavovala lanovku kvůli trablům
švitorů při nástupu/výstupu.
Občerstvení a aprés-ski:
Káva, schi wasser a povinnej wilik na Kulinarik zur Stoa-Alm u horní
stanice Panoramabah za 8 eur. Oběd v Berggasthof Mönichkirchner Schwaig -
šnitzl s hranclama, švajnbraten se zelim, radler, schi wasser a espresso za 38
eur. Trošku pomalejší obsluha, spíše nezvládnutá logistika
restaurace.
Doprava do střediska a parkování:
Brno - Monichkirchen cca 240 km, +- 2,5/3hod. jízdy i s přestávkou na
kávu. Bez problému.