Sjezdovky:
Na velkých sjezdovkách jsme nebyli, jen na dětským vleku dole, nicméně
podle infa jezdí všechno i na druhé straně do Čenkovic. Dětská část
sjezdovky byla přemístěna směrem k velké sjezdovce čili doleva od vleku -
většinou v minulosti děti jezdily vpravo od vleku. Sice ta poma jezdí
pomalu, ale tím, jak po výstupu musí děti (nebo kdokoliv vystupující z
pomy) jet doleva, tak se musí vyhýbat dolu jedoucím pomám, protože ty
vlastně jezdí proti němu.
Sněhové podmínky:
Bylo vidět, že drtivá většina sněhu na Bukovce je umělá. Pořád se
zasněžovalo. Mimo sjezdovky je jen poprašek.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Poma byla na pohodu i pan vlekař měl pozitivní přístup k (padajícím)
dětem.
Zalidněnost:
Jezdili jsme jen na dětským vleku, tak to bylo v pohodě, ale na velkou
lanovku byl zase solidní štos lidí.
Občerstvení a aprés-ski:
Nevyužito, ale byl otevřen samoobslužný bufet, kde bylo fakt parádní
teplo, takže v případě odpočinku a svačiny se tam dá na pohodu sedět v
teple.
Doprava do střediska a parkování:
Při příjezdu kolem deváté hodiny už bylo místo jen na spodním, tedy
třetím parkovišti. Dříve bývaly na parkovištích nějaké osoby, které
to tam korigovaly, ale dnes jsem neviděl nikoho, takže klasický kolečko o
okouknutí, jestli nahoře nebude náhodou nějaký místo
, což takto
praktikovali následně x dalších lidí, čímž pak dochází ke zbytečné
tlačence.