Sjezdovky:
Jezdilo se opravdu na všech sjezdovkách, akorát ze strany Červené vody
byla ta objízdná modrá část zkrácena. Ze strany Čenkovic jsem si po
dlouhé době zajezdila jak na sjezdovce pod lanovkou, tak vedle kotvy. A ta
vedle kotvy je fakt skvělá. Přímá, rovná, krásný sklon.
Na protější straně Čenkovického údolí bylo vidět asi čtvrtinu
sjezdovky v provozu, zbytek už byl na trávě.
Sněhové podmínky:
Co se týká množství sněhu, tak je to na výbornou. Na sjezdovkách
opravdu leží mezi 50 a 100 cm sněhu. Kvalitou jde ovšem o velmi mokrý a
těžký sníh. Po ránu je to samozřejmě umrzlé a vynikající. Ale s
postupem času to rychle měkne a kolem oběda už to velmi tahá nohy. I tak
jsme se snažili vydržet to a jezdili jsme asi do 14 h.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu bylo vše, co tu mají. Velmi potěšila puštěná kotva na
straně Čenkovic. Lanovka z Červené vody je velmi kvalitní, tentokrát
nebylo potřeba ani si libovat ve vyhřívané sedačce.
Zalidněnost:
Na to, že byla neděle, tu bylo hodně málo lidí. Přitom je půlka
března, normálně se takto ještě vždycky hodně lyžuje. Ale ty jarní
teploty prostě spoustu lidí odlákalo asi na kolo apod. Nám jako lyžařům
je to k dobru, ale nechtěla bych být na straně provozovatelů. Připravili
tuny sněhu, pustili vše co tu je a přesto jsou lidi už asi myšlenkama u
vody.
Občerstvení a aprés-ski:
Byli jsme v restauraci na Červené vodě. Velký výběr teplých jídel,
nápojů, všechno co si člověk vymyslí. Dokonce na terase před restaurací
bylo otevřené i okénko. Na straně Čekovic jsme viděli že je otevřeno v
restauraci u lanovky, taky kulatý stan u kotvy, ale nebyli jsme tam.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta od Brna na pohodu, suché cesty. Parkování v Červené vodě taky
fajn. Sice na štěrku, ale když je sucho, tak není žádný problém.
Parkování zadarmo.