Podrobné dojmy a zkušenosti z střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů). V případě problémů s formulářem níže můžete využít náhradní formulář nebo report zaslat e-mailem na reporty@snow.cz.
Krátká aktuální zpráva z návštěvy střediska (odměna 10+ SNOWbonů).
Středisko jsem navštívil naposled před asi dvaceti lety a jak jsem se ujistil tento pátek, nic zásadního se v něm nezměnilo. A vlastně ani není důvod něco měnit. Ten kopec je daný a nic víc se na něm vymyslet nedá. Je to varianta pro jedno- nebo dvojdenní lyžovačku, i když já bych se více klonil jen k jednomu dni. I tak toho budete mít plný kecky. Důvodem je to, že si nemáte kdy odpočinout. Na nohou jste při sjezdu, na kotvě, stojíte i v lanovce. Když chcete sedět, pak jedině v hospodě nebo na lavičce. Sedačkové lanovky tady prostě nejsou. Platí tady korutanský Top Skipas, ale také tatranský Gopass, který využijete i na sousedním Mölltallském ledovci.
Sjezdovky:
Dominantní je červeno-černá hlavní sjezdovka v délce asi 4 km s úctyhodným převýšením 1 100 metrů. V horní části pak několik červených a modrých variant obsluhovaných kotvou. Středisko uvádí celkem 12 km.
Sněhové podmínky:
Korutany nemívají problém se sněhem a i letos je ho dostatek. Horní část luxusní převážně přírodní sníh, spodní část už bojuje s celodenním sluncem a nočním mrazem současně. Ráno je jedy tvrdá a pevná, vhodná pro agresivní jízdu se správně ostrými hranami, kolem poledne zase potěší možnost opřít se o povolující sníh do pořádného carvingového oblouku i v těch černých pasážích.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
To, že ho desítky let obsluhuje jednoduchá dvoj- a v horní části trojkabinka, je prostě holá skutečnost. Kotvový vlek v horní části situaci zlepší jen málo. Nikdy nebude a zřejmě ani nechce konkurovat areálům, které nabízejí desítky nebo dokonce i stovky kilometrů sjezdovek. Je zřejmé, že nikdy nepřitáhne tolik lyžařů, aby se vyplatilo modernizovat stávající, případně postavit úplně nové přepravní zařízení. Na mapách sice je vyznačena nově plánovaná sedačka a dvě nové sjezdovky, otázkou ale je, jak reálné je jejich vybudování.
Zalidněnost:
Množství lidí na svahu je dáno kapacitou lanovky a v mém případě jsem nikdy žádnou frontu nestál. Ještě i kolem poledne se daly najít netknuté manžestrové pruhy na sjezdovce.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurace ve střední a horní stanici lanovky zavřená, v provozu chata ve výšce 2 500 m a restaurace u parkoviště.
Doprava do střediska a parkování:
Řekl bych, že je sem odevšad daleko. Srovnatelné s dostupností ledovcového Mölltallu a Heiligeblutu pod Grossglocknerem. Z Moravy se nabízí trasa po A2 přes Graz s odbočením u Villachu. Další možností je přístup přes Gasteinertal a přejezd, či spíše pojezd Taur na speciálním autovlaku do Mallnitzu.
Ankogel u města Mallnitz se nachází v Národním parku Vysoké Taury. Na Ankogelu je celkem 18 km sjezdovek. V době návštěvy se bohužel nejezdilo na sjezdovce označené č. 2a, a to kvůli malému množství sněhu. Středisko sahá až do výšky 2 637 m nad mořem. Odtamtud jsou opravdu překrásná alpská panoramat...
Den po tom, co jsme naživo zhlédli nejslavnější sjezd v Kitzbühelu, bylo na čase potrénovat vlastní oblouky. Volba střediska nakonec padla na korutanský Ankogel. A to hlavně díky akci na skipas za neuvěřitelných 19 euro a také nedaleké vzdálenosti od našeho apartmánu ve Flattachu. Na svah jsme se z ...
Komorní, zdánlivě zaostalejší středisko ve velkolepé vysokohorské krajině Vysokých Taur je ideální "zašívárnou" před davy, aniž by bylo nutné slevit z lyžařské kvality - obtížnost osciluje kolem poctivé červené, šířka většinou jako na dálnici a převýšení až 1 400 m.
Lyžařský areál pod Ankogelem je malý, ale vertikálně mohutný a s několika variantami centrální sjezdovky. Je to typický tajný tip – málokdo z turistů se sem vydá, protože oproti areálům v sousedství nemá dostatečné rozměry, ale kdo přeci jen neodolá, bude velmi mile překvapen. Jako jednodenní altern...
Rakousko 
Sníh v Česku
Sníh v Itálii
Sníh ve Francii
Sníh na Slovensku
Sníh ve Švýcarsku
