Ankogel - lyžování
Ankogel udává pouhých 12 km tratí, zato mimořádně poctivých a s převýšením až 1 400 m. V horním patře, které má podobu vysokohorské kotliny, se rozlévají dlouhé, široké a příjemně sytě červené sjezdovky s „akorát“ odpočinkovými pasážemi. Kdo se nechce soukat do kabiny, která obsluhuje hlavní proud tratí, může se nechat vytáhnout stranou kotvovými vleky na kratší, poměrně členité černé a červené sjezdovky – jsou samy o sobě sice subtilnější, ale díky čtyřem variantám tratí i tak dost prostorné. Do údolí se prosmýká lesem sportovnější, černě značená trať – široká, jen v poslední třetině se dvěma užšími serpentinami. Všechny sjezdovky jsou velmi záživné a bez hluchých míst, což spolu s kombinacemi mírnějších a sportovnějších variant na den bohatě zabaví i náročnějšího lyžaře.
Hlavním nedostatkem je přepravní park – kromě páteřní kyvadlové lanovky, na níž se místo jedné obří „jumbo“ kabiny proti sobě pohybují dvojice nebo trojice malých kabin, můžete v horních partiích využít jen kotvových vleků. Cestou vzhůru si tedy neposedíte. Kapacita obou hlavních sekcí kabinových lanovek je ojediněle nízká – v 1. úseku 800 a v druhém 900 os./h, což je spolehlivou zárukou poloprázdných sjezdovek, i kdyby kabiny jezdily nacpané. Jako jednodenní alternativa k Mölltalu je Ankogel díky dlouhým a poloprázdným sjezdovkám výtečný, na vícedenní pobyt už naopak malý a nepohodlný.
V mezistanici se nachází letitá samoobslužná restaurace, hned pod ní je pak jednoduchá, ale domácká horská chata Hochalmblick. Pod horní stanicí kabiny stojí nově zmodernizovaná horská chata Hannover Haus, z níž dýchá dřevo a světlo – je to vlastně jediný záblesk „moderny“ na celém Ankogelu.
V údolí leží klidné horské městečko Mallnitz, jehož pohledné centrum už narozdíl od okolních vesnic vytváří atmosféru turistického letoviska – jsou tu restaurace, bary, kavárna či pekařství. Do lyžařského areálu, umístěného 5 km za městem, dojíždí skibus.