Sjezdovky:
V hlavní části areálu na mapě napočítáte až jedenáct možností
sjezdu, z toho bylo v provozu devět. Mimo provoz byl červený Rukáv (2) a
Zmola (5). Z toho si myslím vybere každý. Nám se asi nejvíc líbila
červená Kazmarka (4) podél kotvového vleku. Navíc nepamatuji český
areál, kde by na sjezdovkách bylo tolik věcí na vyblbnutí - terénní vlny
na modré Family (1), měřený slalom na modré č. 9 nebo skicross na modré
č. 10. A to ještě nepočítám pojízdné pásy a prvky pro nejmenší
lyžaře.
Sněhové podmínky:
I když se jedná o níže položené středisko, sněhová pokrývka a
vysněžení sjezdovek bylo lepší než třeba na Ramzové nebo
Červenohorském sedle. Míst s odtátým sněhem bylo minimum, kameny ani
kamínky jsem nikde nezaznamenal. Jediné omezení tak byla zúžená šířka
červeno-modré FIS sjezdovky (3).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tři sedačkové lanovky, z toho jedna s bublinou. U většiny navíc WC a
občerstvení. Vše tak nějak pohromadě a u ruky.
Zalidněnost:
Čekání na lanovky bylo do pěti minut. Kotva byla bez jakéhokoli
zdržení. Nejdelší fronta pak byla na měřený slalom.
Občerstvení a aprés-ski:
Jak mě na většině míst štvou ceny občerstvení, tak tady to bylo
naopak. Navíc přívětivé ceny neubíraly nic na kvalitě. Pro mě neznámé
pivo Huhňák bylo fajn, stejně jako velmi dobrá káva. Jídlo jsme
nezkoušeli.
Pokud vás omrzí sjezdové lyže, můžete využít okruhu na běžkové
lyžování přímo u parkoviště.
Doprava do střediska a parkování:
Jedno z mála mínusů byl příjezd. Silnice byla v dost strašidelném
stavu. Mísila se na ní směs ledu, vyjetých kolejí a tající břečky
leckde přecházející až ve značné množství vody. Pokud jste z
jakéhokoli důvodu potřebovali vyjet z vyježděných kolejí, byl to
problém. Navíc slušný řidič se snažil neohodit procházející chodce,
takže musel jet krokem. Parkoviště byla vcelku plná, ale místo i blízko
sjezdovky se najít dalo. Parking je tu zdarma, plocha byla pokrytá sněhem a
posypaná štěrkem.