Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Do Loetschentalu jsme jezdili od roku 2012 celkem pravidelně, poté ale přišla pauza. Nyní po 6 letech, když syn vyrostl, jsem si návštěvu zopakoval. Většina zůstala při starém, jen příroda si dělá vše podle svého. Takže na přelomu ledna a února šlo prakticky o jarní lyžování. Jde o slepé alpské boční údolí nad Lotschberskym tunelem, který využívají turisté zkracující si cestu od Bernu třeba do Zermattu. Tady potkáte takřka pouze mistni. Jde o malé středisko, chtělo by se říci rodinného typu. Jen terén není pro začátečníky přívětivý. Jde o kompaktní areál prakticky bez nudných pasáží převážně sportovního typu.
Sjezdovky:
Zastoupeny všechny barvy, jen modré jsou místy docela červené. Červené mají rudé až černé úseky, a černé také stojí za to. Z vrcholu pod Hockenhornem (3 100m) vede o patro níže pěkná hravá modrá č. 10 s ostřejšími úseky. Černá č. 11 je zcela přímá, široká a celý den velmi tvrdá trať, z níž se odpojuje okružní červená č. 12.
Z Gandegu (2 720 m) spadá vpravo krásná červená č. 6 se strmými hangy. Dále vlevo při kotvě jednohubkové modrá + červená + černá při dojezdu se spojující k dolní stanici vleku a přibírající dojezd č. 12.
Pod ní černá č. 5 spojující se na Stafelu (2 120 m) s červenou č. 6. Mezi nimi po letech nyní v zimě obnovili přímou černou, co nyní v plánku není ani zaznačena a upravují ji občas. Je mezi 3sedačkou a červenou č. 6.
Pak níže už je jen mírnější spíše výukový terén kolem 6sedačky k horní stanici dolní velkokapacitní kabiny (1 970 m), spojující Lauchernalp s Wilerem, vesnicí v údolí.
Tam vede modrá č. 1 po obslužné komunikaci, tedy odjezdová, v horní části po loukách drobné terény mimo. Jinak super na sáňkování.
Sněhové podmínky:
Bohužel přišlo předčasné jaro, takže dojezd po jedničce do údolí zavřeli v den příjezdu. S opatrností šel, ale ledu přibývalo stejně jako hnědých ploch. Ale boby jsme navečer užili dost. Lyžování je vlastně od Lauchernalpu výše, kde udávali kolem 1 metru a čím výše, tím lépe. Na konečné něco pod 3,5 metry. V dolní části mají zasněžování. Ale v drtivé většině přírodní sníh. Před lety dole v údolí byly skoro 2 metry a nahoře přes metrů 5... Doba se mění.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z údolí VonRoll kabina pro 100 pasažérů, jezdící podle řádu co 20 minut od 7:25 do 17:25. Poté ještě 3x do noci, takže pokud máte čelovku a boby nebo sáně, legrace s ukončením lyžování zdaleka nekončí. Dále 6sedačka od Bartholetu bez krytu, rychlá, z roku 2019. Třetí patro obsluhuje stará 3sedačka Garaventa sice bez krytu, ale odpojitelná a docela rychlá, doplněná v horní části o klasickou kotvu. A 4. patro zase zajišťuje oběžná kabinka od Garaventy pro 15 lidí. Ale sám bych chtěl vidět, jak se do ní vměstnaji s lyžemi či prkny v tomto počtu.
Zalidněnost:
Kdysi bylo trochu lidi přes víkend, jinak prázdno. Nyní v pondělí docela plno kolem 10. až 12. hod., úterý volno, ve středu bohužel zase dvouhodinové plné okno. Ve čtvrtek se pokazilo počasí, tak volno. Další dny jsme jeli plánovaně jinam poznávat další střediska Wallisu. Prý měly děti prázdniny, ale nikde na internetu jsem pro Wallis nic takového neověřil.
Občerstvení a aprés-ski:
Vlastní. Jde o Švýcarsko, takže ceny poctivé. Ale kolem sjezdovek je dost možností. Po večerech sáňkování.
Doprava do střediska a parkování:
Tam přes Rozvadov, poté kolem Mnichova na Bodamské jezero, dále po švýcarské dálnici kolem Bernu a Ženevskeho jezera do údolí Rhony do Stegu a pak vzhůru na ubytování do Wileru. Jde cestu zkrátit přes Lotschberský tunel asi o 100 km, ale zase průjezd přijde na 35 CHF. A bylo krásně, tak co pod zemí. Zpět zase kolem jezera, kde byla bohužel zácpa od Aigle. Tak jsme to vzali přes Montreaux, kde jsem nikdy nebyl, s napojení na dálnici a tentokráte přes Basilej do Německa po A5 s napojením na A6 kolem Norimberku. Za ním bohužel zavřená dálnice prý až do konce října, tak trochu zdržení na objížďce kolem půlnoci při cestě zpět.
U dolní stanice kabiny dost míst na parkování, vše placené. My stáli u ubytování zdarma.
Dejte si do google Tschäggättä a uvidíte sami. Již to začlo v pátek 2.2. V noci docela veselo venku ve vesnici. Stojí za to i Lotschentalske muzeum v Kippelu v ceně Gastekarte pro ubytované, stejně tak bazén ve Stegu, ale to je dále.
Ještě v polovině dubna to vypadalo, že do konce sezony bude problém, aby nějaký sníh vydržel, jenže pak přišlo (avizované) vydatné sněžení a podmínky se rapidně zlepšily. Ve čtvrtek i v pátek jezdila "pouze" dolní šestisedačka. A na velikonoční sobotu slíbili mít všechna zařízení v provozu. Člověk ...
Máme to tady rádi, tak volba na konec sezóny byla jasná. Nikdy jsme tak pozdě lyžovat v Alpách nebyli. Škoda, že počasí se i tady zbláznilo, když březen byl teplý, slunečný a suchý, takže sněhové podmínky nejsou zdaleka optimální, obzvláště kvůli jižní orientací střediska. Ale uvidíme, co přinesou d...
Při dnešním počasí je hodnocení těžké. Věděli jsme, že dnešní počasí bude hodně tvrdá zkouška. Ale syn neustále chtěl do oblíbeného Loetschentalu. Menší středisko ve slepém údolí na sever od Rhony v německy mluvící část Wallisu. Vrcholová stanice skoro 3 100 m n. m. Především freeridový a skialpový ...
Švýcarsko 
Stupava
