Sjezdovky:
Sjezdovky v namořské výšce 2 000 až 2 880 m n. m. Drsná vysokohorská
kulisa, bohužel dnes přes předpověď bylo zamračeno, lezavo a velmi
špatná viditelnost podložky. Drtivá většina svahů je modrého raženi,
občas prudší úseky. Ale bohužel místy i plochý terén a nutno zapojit
ruce. Nachází se tu ale i černá a fakt pěkná - široký hang ve střední
části je krásný. Bohužel při difúzním světle lyžování bylo velmi
náročné.
Na plánku střediska jsou z vrcholu naznačeny 2 červené okružní - no,
jsou tam tyče a to je tak vše. Nikdy nebyly upraveny ani při předchozích
návštěvách. Tehdy ale byl prašan, takže super poježdění.
Sněhové podmínky:
Sněhu dost, bohužel ve střední části jim sjel malý strmý svah na
sjezdovku, čímž v této části přidal nečistot v podobě drobných
kamínků. Jinak by nebyl problém. V noci přimrzlo, ale při stávajícím
jarním počasí uprostřed zimy je sníh, jaký je.
Mají nějaká děla na spodní části modré hlavní sjezdovky, ale
převládá přírodní sníh - velmi tvrdý a přemrzlý. Ráno slušně
upraveno a vydrželo do oběda, kdy jsme zaveleli k ústupu a jeli do
Evolene.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Žáden.
5 starých zásobníkových pom typu kuletrh. A ty dvě
hlavní jsou fakt hooooodně dlouhé. Naprosto nešvýcarské, ale tady to tak
nějak patří. Dokáži si ale představit 1 dlouhou sedačku do sedla nad
horní stanicí pomy, kde místa by bylo tak akorát. A to by se posunulo
středisko na jiný level. Ale asi nechtějí a líbí se jim to tak.
Zalidněnost:
Skoro nikdo. Ale bylo fakt nehezké počasí. Před lety bylo při naší
návštěvě krásně slunečno a i tak bylo zcela prázdno.
Občerstvení a aprés-ski:
Něco je u svahu je, ale netestovali jsme.
Doprava do střediska a parkování:
Ze Sionu od dálnice po nekonečně cestě, co se postupně zhoršuje. Na
konci vesnice Evolene značka 10 km nerovnosti na vozovce a zcela oprávněně.
Cesta vypadá po letech od naší poslední návštěvy stále stejně. Je na
ní i 1 tunel, kdy je uprostřed trochu rozšíření jako výhybna. Ale autobus
bych tam potkat nechtěl. Parkoviště velké podél cesty, neplacené.