Montgenevre aktuální report z 04. - 09.02.2024

Sjezdovky:

Turistické letovisko Montgenevre leží ve stejnojmenném průsmyku (1 850 m), obklopeném sjezdovkami, které se proplétají po severních i jižních svazích po okolních dvouapůltisícových vrcholcích - tím tak trochu připomíná Passo Tonale nebo Livigno. Z hraničního hřebene přitom sjezdovky "přetékají" i do sousedního italského Claviere, kde platí francouzský skipas, a to zčásti (skipas Montgenevre) či úplně (skipas Monti della Luna).

Svahy jsou v nižších polohách řídce zalesněné opadavými, tedy prosluněnými modřínovými lesy, a tak nabízejí mnoho prostoru i pro nezáludný freeride v nejbližším okolí sjezdovek.

Lyžařské terény v Montgenevru jsou rozdělené zhruba do čtyř sektorů:

Front de neige

Sjezdovky přiléhající přímo k resortu skýtají jak mírné školní tratě s vleky a koberci, tak kratší slalomáky kolem 4sedačky Prarial, zčásti využívané pro trénink.

Gondrans

Horskou planinou po severně orientovaných svazích stékají především mírné až středně strmé dálnice podél páteřní expresní 4sedačky Gondrans, z nichž některé jsou upravované pouze občas. V horních partiích je poměrně rozsáhlý snowpark s převážně lehčími skoky nebo crossovou dráhou, obsloužený vlastní rychlopomou.

L´Aigle

Členitou horskou kotlinou, ohraničenou skalami, se prodírá proměnlivá červená sjezdovka, k níž vyjíždí nově postavená a rychlá 10místná kabinka Rocher d´Aigle. Od její výstupní stanice v sedle Colletto Verde se lze sklouznout po zprvu strmé, později příjemně ubíhající sjezdovce do italského Claviere.

Chalvet

Na jižních svazích nad Montgenevrem se rozprostírá horská kotlina, po jejímž dně stéká dlouhá mírná sjezdovka (Pharo). Z vrcholu Chalvet (2 630 m) roluje do kotliny i široká a svižná červená dálnice, na opačnou stranu pak velmi strmá a sporadicky upravovaná černá s cukavou rychlopomou (3 Fourneous).
Z okraje kotliny se pak do sousední Vallon des Baisses řítí ještě černé tratě a výletní modrá sjezdovka, zakončená hravou přírodní u-rampou.

Claviere

V italském Claviere, kam lze přejet z Montgenevru "vrchem" i "spodem", převažují mírnější a přehledné sjezdovky s plochým dojezdem, jen z vrcholu Colle Bercia směrem do Cesany mají červené tratě i strmější pasáž.

Celkově uvádí francouzsko-italský areál Monti della Luna okolo 100 km sjezdovek, které lze projet kolem dokola výletním okruhem. Areál je poměrně kompaktní, ale díky tomu, že je rozprostřen po několika vrcholcích a horských kotlinách, nepůsobí monotónně a zabaví i na několik dní.

Sněhové podmínky:

Přímo na svazích Montgenevru bylo sněhu pohledově i fakticky dostatek, o dost méně pak leželo v italském Claviere, kde bylo i dost variant tratí uzavřených (především podél 4sedačky Gimont) nebo s vytrhanými kamínky.

Jarní počasí samozřejmě proměnilo hlavně jižně orientované dojezdy ze Chalvetu během dne v břečku, většina tratí ale překvapivě i přes odměk držela v bezproblémově sjízdném stavu, přeci jen se lyžuje převážně nad 2 000 m n. m. Místy se na frekventovaných úsecích vyjezdil ledovatý podklad.

Ne všechny tratě se rolbují každodenně (zvláště černé), ale celkově je úprava velmi slušná.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Na nejbližší svahy nad Montgenevre vyrážejí pomalé 4sedačky, využívanější je ale páteřní kombinovaná kabinko-sedačka Chalmettes, která zpřístupňuje sektor Gondrans i Aigle. V Gondrans jezdí na hlavní vrchol expresní 4sedačka, vedlejší tratě obsluhuje pomalá 4sedačka a rychlopoma. Rocher d´Aigle letos získalo nejmodernější a velmi rychlou 10místnou kabinku. Nejstarší zařízení má Chalvet - starou a pomalou oběžnou lanovku se zánovními kabinkami a nahoře dvě dvousedačky a rychlopomu. Na páteřní modrou trať lze ale dosáhnout i z moderní kombinované kabinko-sedačky Serre Thibaud, která zároveň slouží pro návrat z Itálie.

V italském Claviere převažují velmi pomalé neodpojitelné 4sedačky s výjimkou expresní Serra Granet.

Důmyslné je vzájemné propojení jednotlivých sektorů, kdy lze mezi nimi většinou přejet různou trasou po mírnějších i strmějších tratích, "vrchem" i "spodem". Velmi užitečné jsou i "doplňkové" rychlopomy, zčásti kopírující trasy lanovek.

Do Itálie se lze dostat "vrchem" přes Colletto Verde, odkud roluje dlouhá červená sjezdovka s velmi strmou černou variantou v úvodu, anebo "spodem" po mírné až ploché cestě. Cesta zpět do Francie vede zatím bohužel pouze "spodem" po úzké přejezdové cestě, náchylné na vznik "koryt" a na zácpy, přičemž je nutné vyjet pomalou 4sedačkou Col Boeuf.

Zalidněnost:

Ve francouzské části areálu bylo živo od rána až do pozdního odpoledne, ale hustější provoz byl jen na mírnějších sjezdovkách, využívaných školami a méně zdatnými lyžaři (Chalmettes, Gondrans), nebo na přejezdových cestách. V Itálii bylo celkově volněji.

Provozní doba v Montgenevru začíná poměrně pozdě - v 9.00 se rozjíždějí jen koberce a cvičné vleky, páteřní lanovky se spouští až mezi 9.15 a 9.30. Provoz přitom končí již okolo půl páté.

Občerstvení a aprés-ski:

Zatímco italské Claviere je lyžařsky skromnější než Montgenevre, gastronomicky je to přesně naopak - chaty jsou oproti Francii velkým lákadlem italské části Via Lattey.

V Montgenevru jsou na svazích jen dvě horské chaty - luxusní Chalvet, kde je na oběd nutná rezervace (hlavní jídla 20 až 30 eur), a samoobslužná Gondrans (hot dog 7 eur, mletý steak s hranolky nebo tartiflette 17 eur, burger okolo 20 eur, limo 4 eura). Chalvet pak za příznivého počasí otevírá ještě venkovní bufetové okénko (panini, hot dog).

V Claviere jsou malé chaty prakticky u všech stanic lanovek - na první pohled surově rustikální, ne tak kýčovitě vymazlené jako v Tyrolsku, ale velmi útulné, domácké a poctivé (např. Monsoleil, Canalino), ať už se zastavíte na capuccino nebo oběd. Vše se nejprve objednává a platí u pokladny, poté vyzvedává na baru nebo u pultu.

Doprava do střediska a parkování:

Nejrychlejší trasa do Montgenevru vede ze středu Čech přes Německo (Mnichov), Rakousko (Bregenz), Švýcarsko (Chur, Bellinzona) a Itálii (Milán, Turín) - přes 1 000 km se při provozu bez kolon zvládne za 11 až 12 hodin.

Kromě švýcarského úseku přes San Bernardino (prioritní horská silnice, tunel) a několikakilome­trového výjezdu z Oulxu do Montgenevru se jede prakticky jen po dálnicích. Je potřeba švýcarská dálniční známka (letos již i v elektronické podobě) a snad desetkrát se projíždí mýtnými branami na italských dálnicích.

Hlavní parkoviště přímo v Montgenevru jsou placená.