Engelberg aktuální report z 07. - 11.04.2024

Sjezdovky:

Lyžařské terény, myšleno sjezdovky, jsou rozsahem skromnější, zato velmi svižné a převýšení je neošizeně vysokohorské - hlavní areál se rozkládá ve výšce cca 1 800 až 2 500 m n. m. plus ledovec cca 2 700 až 3 000 m n. m. Mimo sjezdovky jsou ohromné plochy volného terénu, díky nimž je Engelberg pro freeridery ikonickým místem.

Z hlavní mezistanice Trübsee v 1 800 m n. m. se areál větví buď směrem ke Standu a Laubersgratu (2 450 m) a dále na vrchol Titlis (3 020 m), anebo přes jezero směrem k Jochpassu (2 200 m) a dále na vrchol Jochstock (2 560 m) - v obou větvích areálu jsou sjezdovky poměrně strmé.

Z Laubersgratu a Standu začínají tratě černě nebo sytě červeně, přičemž kromě prudkého sklonu jsou místy ještě dost členité. Tři hlavní varianty jsou několikrát vzájemně propojené, takže se dají jezdit rozmanitými způsoby. Směrem k Trübsee se pak zužují do serpentinovitého dojezdu.

Okolo Jochpassu jsou sjezdovky přeci jen přívětivější a přehlednější, což platí zejména o hlavní červené trati směrem k Trübsee nebo o modré směrem k Engstlenalpu, která se prosmýká mělkým kaňonem. Z Jochstocku roluje široká a spíše strmější červená, z níž se odděluje ještě přímá černá varianta.

Ledovec je lyžařsky atraktivní jen omezeně - červená sjezdovka kolem 6sedačky Ice Flyer je krátká a má plochý nájezd i dojezd, krátká a strmější než dříve je kvůli odtávajícímu ledovci i sousední červená podél vleku Gletscherlift. Z ledovce se pak mezi skalami řítí dolů ke Standu strmá černá sjezdovka Rotegg.

V areálu tak prakticky není žádná lehká sjezdovka, nepočítáme-li cvičný areál v mezistanici Gerschnialp nad Engelbergem, který je však již na jaře mimo provoz.

Sněhové podmínky:

Titlis je znám výbornými sněhovými poměry, které sem spolu s jedinečnými vysokohorskými terény lákají freeridery. Nejinak je tomu i letos. Kromě ledovce se přitom nelyžuje nijak extrémně vysoko. Tratě jsou však příhodně orientované na sever až severozápad.

Neobvykle teplé počasí začátkem dubna se samozřejmě projevilo i na Titlisu, takže se brzy během dne lyžovalo v měkkém sněhu, teprve po ochlazení a vydatném sněžení v polovině týdne se znovu utvořil pevný podklad.

Snad kvůli členitému terénu a náročnějším sněhovým podmínkám se nedalo úplně spolehnout na hladký manšestr - mnohé tratě byly i po ránu značně neklidné.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Z městečka Engelberg v údolí stoupá moderní 8místná kabinka na Trübsee, odkud pokračuje dále na Stand, kde lze přestoupit na slavnou otáčivou lanovku Titlis Rotair - nynější kabiny se oproti dřívějším otáčejí celé, nikoliv jen podlaha, jízda je tak velmi klidná a samozřejmě panoramatická. Podél hlavní části sjezdovek na Standu operuje krytá 4sedačka Laubersgrat, není tak nutné sjíždět až k Trübsee.

Od Trübsee směrem k Jochpassu je třeba překonat jezero (a to i cestou zpět) velmi pomalou a dlouhou 4sedačkou Trübsee Hopper, pak už navazují rychlé a kapotované 4- a 6sedačky.

Na ledovci jsou krátké sjezdovky podél 6sedačky Ice Flyer a kotvy Gletscherlift přístupné přes dlouhou vrcholovou plošinu Titlisu, navíc od výstupiště z lanovky je nutné ještě vystoupat ze staniční budovy (lze i výtahem).

Všechny tři části areálu (Stand, Jochpass i Titlis) jsou tedy sice propojené, ale přejezdy mezi nimi nejsou úplně rychlé nebo bez námahy.

Zalidněnost:

Titlis je celoročně atraktivní cíl turistů z celého světa, přičemž v dubnu a květnu tu drtivě převažují Indové, kteří sem míří i díky hrdinům bollywoodského seriálu, s jejichž maketami se mohou na vrcholu vyfotit.

Na sjezdovkách, zvláště okolo Jochpassu, bylo naopak spíš prázdno, zvlášť při nepříznivém počasí, teprve po chumelenici a vyjasnění vzali horu útokem freerideři.

Občerstvení a aprés-ski:

V mezistanici Trübsee je samoobslužná restaurace (hot dogy a párky s přílohou nebo těstoviny okolo 20 CHF), klidnější chata s obsluhou stojí na Jochpassu (polévka 13 CHF, hlavní jídlo okolo 25 CHF, salát podle velikosti 15 až 25 CHF).

Doprava do střediska a parkování:

V okolí nástupního terminálu v Engelbergu je několik asfaltových parkovišť, kde se platí 10 CHF / den.

Cesta z Prahy do Engelbergu vede přes Mnichov, Bregenz a Lucern, měří téměř 800 km a trvá okolo 8 hodin. Nutná je švýcarská dálniční známka (40 CHF / rok, od letoška ji lze koupit i on-line v digitální podobě), naopak krátký úsek kolem rakouského Bregenzu se obejde bez známky.