Sjezdovky:
Sjezdovky jsou směsice od mírných "kochacích" modrých přes široké
červené dělané na rychlý oblouk až po černé úseky. Sice ne extrémně
prudké, ale velmi jezdivé. I krátký hang pojmenovaný po místním rodákovi
se samozřejmě najde. Po cca 2 300 m n. m. se sjezdovky nacházejí v
krásném, v horní části převážně modřínovém, lese. Tedy záruka
slušného lyžování i v nečase. Bohužel zadní dlouhatánská kotva s
přilehlými černými tratěmi je mimo provoz. Nějaký problém s vlekem,
shání peníze cca 1 mil. CH... I sbírku mají. Jen ten vlek má problémy se
sněhem. Ten sice padá, ale prudké větry jej odnáší pryč a
zasněžování tam nejde dostat (info od pana Petra, vlekaře původem z
ČR).
Sněhové podmínky:
Ráno perfektně upraveno vše, odpoledne se objevily kamínky. Je jak
zasněžování, tak přírodní sníh - v horních částech je přes metr
výšky. Chtělo by něco čerstvého přisněžit, nejlépe přírodou.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Stará trojsedačka a kotvy. V dolní části velká výcviková zóna pro
začátečníky, opravdu pěkná, plně vytížená. Komfort zařízení tedy
malý, ale dojem to nezkazilo.
Zalidněnost:
Občas pár lidí před námi u vleku. Sem tam lyžařská škola zahustila
prázdnotu. No krása.
Občerstvení a aprés-ski:
Měli jsme vlastní občerstvení, připravené s sebou. Něco k zakousnutí
u svahu je, ale nic velkého nečekejte. Samotný Moosalp je taková planina nad
2 000 m n. m. s mnoha běžkařskými trasami i turistickými chodníky, kdyby
se nechtělo lyžovat.
Doprava do střediska a parkování:
Z Leukerbadu do údolí Rhony, z Turtmanu po úzké silnici k sedačce.
Placené parkoviště 5 CH. Cesty suché, vypadá to venku skoro jako jaro.