Sjezdovky:
Krásný sjezd odshora na dolní stanici Protěž. Lze jet úzkou sjezdovkou
Anděl, pak rovně dolů a zabočit doleva, nebo se držet úplně vlevo,
mírnější (a i lepší trasou). Další pěkná kratší sjezdovka Hoffmanky
je spojená s moderní rychlou šestisedačkou. Další variantou je jízda až
úplně dolů ke kabince, lze vybrat také ze dvou tras. Nelze ji ale moc
využívat při vyšší zaplněnosti areálu, dole je obvykle fronta a trvá
celé dopoledne. Bylo to tak i v neděli, v pondělí bylo znatelně míň lidí
a téměř se nečekalo.
Sněhové podmínky:
V neděli lepší, teplota okolo nuly a stav sjezdovek vydržel dobrý až do
odpoledne. V pondělí svítilo sice celý den slunce, ale dost se oteplilo a za
dvě hodiny byl sníh mokrý. Odpoledne jsem přejela rolbou do Pece, jen na
kratší poježdění na Javoru, protože loni mě Pec moc nezaujala. Ale
kupodivu, co se týká kvality sněhu - byl tam lepší, ne tak roztátý,
sjezdovky méně rozježděny, v porovnání s dopolední Černou horou.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Moderní rychlá šestisedačka Hoffmanky, pomalejší čtyřsedačka
Protěž, jedna kabinka, kotva Anděl a dětský vlek Formanky.
Zalidněnost:
V neděli před polednem se tvořily fronty, nejvíce u nástupu na
kabinku.
Občerstvení a aprés-ski:
Na vrcholu Černé hory restaurace a bar, na Protěži dvě občerstvení a
dole u kabinky také. Na české hory, jak jsem si všimla už minule, pronikly
i trdelníky. Lze koupit u lanovky Hoffmanky. Nejlevnější jídlo párek v
rohlíku za 60 Kč. Samozřejmostí je půjčovna, středisko provozuje i
večerní lyžování, od minule jsem zaregistrovala více sáňkařů.
Doprava do střediska a parkování:
Parkoviště je před kabinkou - v neděli kapacita nestačila, takže ho
prý potom zavřeli.