Sjezdovky:
Ze sjezdovek byla otevřena z vrcholu Malina Brda sjezdovka Hlavná č. 1
která následně přechází do modré a jedná se o dojezd ke spodní stanici
kabinové lanovky. Dále byly k dispozici sjezdovky dětská č. 7, Malinová
č. 8 a červená sjezdovka č. 2 Vyhlídková. Na sjezdovkách leží okolo 40
cm sněhu, někde i méně.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsou zde již horší a není zasněžen celý areál. Na
pomě jsem občas objevil šutr, takže skluznice půjde na servis. I na modré
sjezdovce vedoucí ke spodní stanici kabinové lanovky se na sjezdovce
objevovaly kamínky. Na sjezdovce se již po 2 hodinách tvořily muldy, a to v
prudší části sjezdovky Hlavná i kvůli tomu, že se sjezdovka zúžila
kvůli amatérským závodům ve slalomu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku byla k dispozici kabinková lanovka, čtyřsedačka, která
byla neskutečně pomalá, ale na druhou stranu sluníčko svítilo, tak se
člověk aspoň opálil. Dále tu byly v provozu 4 pomy. Takže ten, kdo se
nechtěl zdržovat na sedačce, tak poma byla mnohem rychlejší. Celkově na
mě areál působil velmi zastarale. Jako záchody u horní stanice kabinkové
lanovky, to byla opravdu katastrofa, asi tak před 50 lety to byl možná luxus.

Zalidněnost:
Zalidněnost byla minimální a postupem času lyžařů na sjezdovce
ubývalo. Na lanovku nebo sedačku se nemuselo vůbec čekat, takže se dalo
vcelku rychle najíždět kilometry. V restauraci bylo také prázdno, jen na
terase byly zaplněno 5 stolů, přitom ta terasa byla velmi prostorná.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení najdete pouze ve střední části skiareálu, a to u dolní
stanice vleku Vrchol anebo dětského vleku a také u spodní stanice kabinkové
lanovky. Já jsem využil restauraci Dária. Na velké terase zde bylo venku jen
5 stolů, což je obrovská škoda, naštěstí se jeden stůl uvolnil a já
jsem mohl oběd trávit na sluníčku. Já jsem si zde dal palačinku za cenu
8,50 euro a musím říci, že byla fantastická. K tomu Aperol, který byl
namíchán tak, jak má být. Jedná se o samoobslužnou restauraci. Do ní se
dostanete po schodech. Ve spodní části se nachází také posezení se
záchodem, ale tahat jídlo po schodech dolů fakt nechcete. O kousek vedle se
ještě nachází apres-ski bar, ale ten byl kolem poledne docela plný.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta do střediska vzhledem k novým úsekům dálnice by se měla
zrychlovat. Bohužel na cestě se objevilo pár špuntů. První se objevil na
cestě z Hradce Králové před Litomyšlí. Následně jsem pokračoval přes
Mohelnici, Olomouc, Frýdek Místek, Čadcu a až do Žiliny to bylo opět v
jedné koloně. Ve středisku po příjezdu bylo již parkoviště plné, tak
mě odklonili přímo pod kabinkovou lanovku, kde si účtovali za parkovné 7
euro.