Nax - Mont-Noble aktuální report z 19.03.2026

Sjezdovky:

Podle mapy jsou všechny sjezdovky červené, asi aby to bylo jednodušší. Každopádně žádné prudké úseky tady nehledejte. Modré barvy by mohly být označeny spojovací a přejezdové cesty. Ale stejně se na ně dostanete jen ze sjezdovek doopravdu červených. Ne že by se nevyskytovaly úseky odpočinkové, ale vždy jsou v kombinaci se střední náročností. A něco vyzdvihnout je složité, protože sjezdovky zde nemají jména. Jen na jejich dělení uvidíte směr, kam směřují. Konkrétně, ke kterému dopravnímu zařízení dojedete.

Každopádně mou nejoblíbenější je nejdelší sjezd z vrcholu po západním okraji resortu k hornímu parkovišti. Pak následuje jen plochý dojezd k lanovce Dzorziva - 5 km s převýšením přes 1 100 m střídající mírné a svižné úseky. V lesní části až nadprůměrně široká, díky severní orientaci s perfektním přírodním sněhem až do konce lyžování.

Sněhové podmínky:

Posledně jsem psal, že nemají zasněžování. No, někde se našla 3 nízkotlaká vrtulová děla u horní stanice dolní lanovky Dzorziva. Kam je zapojí, ale skutečně nevím, neboť žádné výstupy podél svahů jsme nenašel. Takže přírodní sníh! Má to ale obrovskou nevýhodu v případně sněhově chudého prosince, jako tomu bylo vloni. Sezonu začínali až 25. 12. 2025. Nyní v dolní části již občas se najde trochu zahnědlé místo, ale zcela minimálně. Nejhorší povrch mají paradoxně sjezdovky u vrcholové čtyřsedačky La Combe. Svah je totiž zcela jiné orientace, tedy slunce sem nemilosrdně svítí a kvůli největší oblibě u lyžařů byl povrch neuvěřitelné uklouzaný.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Komfort bohužel nic moc. Dolní je fixní 2 sedačka La Dzorziva, dále fixní 4sedačka La Vachette, krátká poma Les Planardes plnící jen transportní funkci, když v okolí je jen volný terén bez upravených svahů, a do vrcholové oblasti stoupá 4sedačka La Combe. Zařízení nejsou moc rychlá, ale nějak kapacitně zvládají. Sedačky jsou doplněny na dolní stanici rozjezdovým pásem, tak náraz sedačky je snížen. Spíše mrzením je jejich návaznost, když pro výjezd až nahoru se musí vždy kousek sjet k dolní stanici zařízení směřujícím vzhůru. Aspoň já povoluji lyžáky po každé jízdě, takž to je otrava.

Zalidněnost:

Parkoviště plná, ale fronty žádné. Někam se všichni rozprostřeli po resortu. Ani nepovolím lyžáku a musím nastupovat, no hrůza. Jen na jaře začali dovádět motorkáři, tak pozor na ně.

Občerstvení a aprés-ski:

Netypicky jsem využil táckovku s terasou u chaty Dzorziva. Vzal jsem plat du jour (jídlo dne) a bylo to vynikají hovězí na mrkvi a švestkách s placatými špagetami. Žádné smažené doplněné hranolkami skutečně nemusíte. Pivo nepiji, tak 1/3 l v lahvi za 6-7 CHF dle značky mě nemuselo trápit. Další je pěkná rustikální chata, spíše přestavěná hospodářská budova Chiesso. Všude přes oběd a vlastně v průběhu dne bylo plno.

Doprava do střediska a parkování:

Cestu jsem zvolil ze Sionu. Nyní suchá, pohodlná. Nahoře velké množství parkovišť neplacených. Ale stinných, takže odpoledne kolem 17 h, když jsem odjížděl, jsem promrznul, než jsem vše nabalil. Teploměr ukazoval + 2 °C, když na sluníčku to bylo na tričko a v údolí Rhony bylo 16 °C. Jen dobře pro kvalitu sněhu.