San Domenico di Varzo aktuální report z 21.03.2026

Sjezdovky:

Nad Alpe Ciamporino je ukázkový plochý začátečnický terén.

Kolem sedaček Dosso a Bandolero jsou černé a červené sjezdovky. Bohužel mimo provoz byly obě černé Valletty a především červená Sella, údajně pro nebezpečí lavin. Toto vyvolávalo nebezpečné situace, kdy méně zdatní lyžaři se dostávali zpět po prudkém úseku na černé Diei. Bohužel četná byla i verze "po zadku s lyžemi na klíně", což vyvolávalo vrásky na tváři zejména místní skipatroly.

Sjezdovky kolem zadní sedačky Bandolero byly díky severní orientaci celé dopoledne velmi tvrdé.

Odjezdová sjezdovka by mohla být pěkná, pokud by byla v provozu.

Sněhové podmínky:

Měl napadnout minulý víkend metr sněhu při výrazném sněžení v této části Alp. Kam se ale poděl, vůbec netuším. Přes přítomné zasněžování odjezdové sjezdovky toto bylo zřejmě celou sezónu nevyužívané a sjezdovka byla nefunkční. V horní části to na záplavy sněhu také vůbec nevypadalo. Všude tvrdo, krusta, vyfoukané úseky na trávu a skály. Horní část teda stran zasněžování zcela absentuje, tedy vše je necháno na přírodě. Otevřené sjezdovky byly tvrdé, postupně vyšoupány na betonový podklad.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Tady je vše v pořádku. Moderní kabinka pro 8 lidí se zázemím v podobě patrového parkoviště je krásná a rychlá. Na ni navazuje starší odpojitelná čtyřsedačka s krytem Dosso. Zadní moderní 6sedačka s komfortními sedáky s logem střediska a krytem je rovněž pro velikost střediska výrazným nadstandardem. Jen měli nějaký technický problém a zrovna v sobotu jela velmi pomalým tempem, což vedlo k nekonečnému davu u dolní stanice. Skladbu dopravních zařízení doplňuje neodpojitelná čtyřka Ciamporino, ale zcela dostačující pro začátečnické lyžaře. Ještě jsou zde 2 kryté pásečky pro úplné začátečníky a stará dvousedačka vedoucí z údolí po mezistanici Casa Rossa, jenž snad vůbec nebývá v provozu.

Zalidněnost:

Zde je odpověď velmi složitá. Poučen z poslední návštěvy jsem byl na krytém parkovišti již v 8:00, tedy jsem zaparkoval přímo v budově kabinky. Kabinku pustili pro nedočkavce již v 8:15. Jen pak se čekalo na projetí střediska skipatrolou a schválení otevření střediska. Postupně pustili dolní pomalou čtyřku, rychlou čtyřku po mezistanici a pak se čekalo a čekalo. Nakonec přišel verdikt, že v provozu bude i šestka Bandolero, i když v omezené rychlosti. A to byl problém. Oblačnost původně nacházející se v údolí postupně stoupala, až se dostala do hlavní části resortu. A všichni prchli na zadní Badnolero, kde kvůli návalu a technickým potížím byl velký neutuchající dav lyžařů. Už jsem chtěl ukončit nic moc den, když náhle jsem zjistil, že čtyřka Dosso jezdí prakticky naprázdno. Tam byl ale problém v horní části s viditelností a postupně i pořádně tvrdým povrchem. Dolní začátečnická čtyřsedačka byla také přetížená.

Občerstvení a aprés-ski:

Velké plus v podobě samoobslužné restautace u horní stanice kabinky. Perfektní hovězí na tymiánu s opékanými bramborami a zeleninou částečně zlepšily dojem z lyžování. A za vcelku přitelných 18 EUR.

Doprava do střediska a parkování:

V budově kabinky pro první šťastlivce kryté stání, poté velké množství venkovních ploch postupně se vzdalující od dopravního terminálu s narůstající nutností docházky. Vše je neplaceno. Cesta do Varza v údolí je od Simplonu pohodlná. Poté po úzké klikaté cestě nahoru je už nutno dávat pozor. Ale vše po suchém asfaltu.

Zpět do ČR klasicky kolem Domodossoly na Locarno po úzké pomalé klikaté cestě. Poté s nájezdem směr San Bernadrino s přechodem na dálnici kolem Churu k rakouským hranicím a po kousku rakouské dálnice kolem Bregenzu přes nekonečné Německo okolím Mnichova a Regensburgu zpět na Rozvadov. Menší komplikace byla v podobě stavebních prací a nutných objížděk, ale žádné drama se nekonalo.