Švýcarsko 
Bivio - lyžování
Zapadlé středisko Bivio slibuje klid a velkorysý prostor po většinu sezóny, severní svah zase kvalitní sníh, ale i stinnější podmínky ve vrcholu zimy.
Lyžování se odehrává na severních svazích nad Biviem – tři kotvové
vleky o délkách kolem 2 km zpřístupňují severní svahy nad vesnicí až do
výšky 2 560 m, nad nimiž se rozkládá už jen horská pustina završená
třítisícovkou Piz Turba. Sjezdovky v Bivu jsou – typicky švýcarsky –
přirozeně terénně členité, převážně červené, a jejich propletením
vzniká vícero variant sjezdu, byť v podstatě na jednom svahu.
Nejvýše situovaný vlek Al Cant obtékají červeně značené tratě, které
se proplétají zvlněnou „měsíční“ krajinou – zvrchu jsou
strmější, pak následuje plošší pasáž a nakonec zase přidají na
sklonu. Níže se rozutíkají už v rozmanitějších obtížnostních
variantách k vlekům Camon a Tua, které zároveň tvoří nástupní místa do
areálu. Přímo podél vleků spadají poměrně přehledné a místy dosti
svižné tratě, z nichž se dá odbočovat na mírnější varianty, které si
vybírají pozvolnější spádnice svahu. Dále od vleku Camon se postranním
údolí prosmýká černá trať s jednou strmou pasáží a dlouhou plochou
přípojkou zpět k hlavnímu proudu tratí.
Poloha ve výšce 1 769 m zajišťuje Biviu značnou trvanlivost sněhu.
Samotná vesnička Bivio je malá, tichá a ospalá, je to zároveň jediná italskojazyčná obec na sever od alpského rozvodí. Z Bivia šplhá horská silnice do průsmyku Julierpass, za nímž se rozkládá náhorní plošina Horního Engadinu se Svatým Mořicem.
Parkuje se na centrálním parkovišti poblíž centra, asi 200 m od vleku Camon, anebo za vesnicí přímo pod vlekem Tua.
Hintertuxer Gletscher
