Diedamskopf diskuze

„Odborníci se shodují, že začít lyžovat mohou dvou až tříleté děti a dodávají: plastové lyžičky klidně vynechejte. „Dětské lyžičky a měkké boty jsou vhodné spíše pro trénink doma v obýváku. Pro první začátky na sněhu doporučuji skeletové lyžáky a lyže s bezpečnostním vázáním,“ říká Klára Eliášová, členka lektorského sboru APUL“

Detske lyzicky spolu s beznou botou nejsou dobre jen do obyvaku, ale jsou fajn i pro prvni kroky na lyzich nekde na rovine a v mekcim snehu. Jejich hlavni vyhoda je ze dite neomezuji a neobtezuji a mekka bota je nuti ke spravnemu postoji. Takhle si muze dite v pohode tapat po rovince a zazit si i prvni pocity skluzu. Pro jezdeni na sjezdovce rozhodne nejsou idealni, ale kdo by take za idealni postup u 2–3 leteho ditete povazoval to, ze mu pod kopcem narvu pevne, malo ohebne a tezke prezkace a pripnu mu na nohy relativne tezke lyze?

Mrzi mne ze v clanku neni zduraznene ze pro ty nejmensi deti je dulezite aby lyzaky byly mekke a pohodlne. Spravnou velikost beru jako samozrejmost.

Já bych dodal něco k tématu děti a hůlky. Další důvod proč dětem zezačátku nekupovat hůlky je to, že většinou začínají na malém svahu kde je vlek. Pokud jsou už dost zdatné na to, aby svah sjely i vyjely samy, ale zase ne natolik zdatné, abych s nimi šel na velký kopec s lanovkou, tak se při jízdě na vleku drží oběma rukama a hůlky jsou jen na obtíž. Mám už dvě děti lyžařsky ± zdatné (zatím, třetí mě ještě čeká a obešli jsme se vždycky bez hůlek. Obě byly vždy na tři dny v lyžařské školičce a pak už si samy jezdily na krátké pomě, unašeče si chytaly samy a s hůlkama by se jen trápily.
Tož asi tak moje zkušenost. 

P.S. Jen dodatek, obě dvě začínaly v klasických dětských přezkáčích.

U dvouletého dítěte nejde o lyžování, nýbrž o „lyžování“, jak to vystihuje HonzA. Sice pamatuju, jak malej Bobas Zeman jezdil už ve dvou a půl na špagátu celou turistickou, ale táta (Bobas závodník) byl holt trochu cvok.

Předpokládal bych, že ty lyže budou už s vázáním, takže starost o „montáž“ veškerá žádná.

Páteřák pro 3leté dítě plácající se na loučce považuju za skoro zhovadilost, takřka na úrovni helmy na ulici, kdyby náhodou spadl květináč nebo kus římsy. Ještě menší děcka tu a tam vypadnou z kočárku a padají, když se učí chodit. Taky jim dáme helmu a protektory?

Trochu soudnosti, pls!

Jak se naše generace vůbec mohla dožít tak vysokého věku při tolika rizikových a minimálně zabezpečovaných aktivitách!?

>> #4, ivan, 22. 09. 2010 21:35:34

„Páteřák pro 3leté dítě plácající se na loučce považuju za skoro zhovadilost, …“

Naprostý souhlas, chtěl jsem to napsat taky.

Myslím že nejdůležitější informace je na konci článku „Autorka článku je redaktorkou MF Dnes.“ Články v uvedeném médiu bývají často povrchní, plytké a člověku, který se o danou oblast zajímá, nic moc nedají. Většinou jde naopak o masáže typu co je všechno třeba koupit, kde a kolik to stojí abychom byli in (teď se vlastně asi správně zase říká „trendy“) a nevypadali jako vydláci. Byla by škoda, jestli by se redakce rozhodla jít touto cestou – sice se asi můžou stát atraktivnější pro zadavatele reklamy, ale to si pak můžu rovnou kupovat nějaké profláklé noviny s přílohou plnou článků o tom, kam vyrazit na zimní dovolenou abychom se mohli destinací po návratu náležitě chlubit a nevypadali jako looseři…

Ad „zhovadilost“:

masáž „ochranou“ a „bezpečností“ už soudnost bohužel ztrácí. Do původně praktické a dobře míněné problematiky vstoupil jak byznys, tak i zájmy „politické“ (agenda povinného nošení helem je především doménou politiků a političek, kteří se chtějí efektně a snadno zviditelnit) a ze strany médií snaha prezentovat se ušlechtile jako bojovník za blaho diváka/čtenáře/pos­luchače.

Ad spolupráce s MFD:

může jít o výhodný barter, resp. potřebu udržovat dobré styky s vlivným médiem. Samozřejmě by si SNOW vlastními silami dokázal napsat totéž (já jsem svého času na téma lyžování dětí odmítl psát, protože o téhle oblasti nevím dost). Něco podobného jsme před časem probírali u výstupů nejmenovaného redaktora ČTK. IMO to ve snesitelné míře lze považovat za určitou strategickou oběť, kompenzovanou převažující fundovaností. A o zhovadilosti minipáteřáčků nakonec můžu napsat v reakci, případně v blogu, možná i článku.

Já bych si dovolil oponovat jestli je minipáteřáček zhovadilost nebo není. Ono ani tak nejde o to JESTLI je to zhovadilost, ale KDY to je zhovadilost.
Já osobně bych svým a takhle malým dětem páteřáček asi nekoupil, ale to že ta možnost existuje a někdo to svému dítěti koupí neznamená, že to je špatně.
Pokud mám možnost a učím dítě na loučce za barákem, kde jsme sami, tak páteřáček JE zhovadilost. Zde je paralela s ivanovým květináčem spadeným na ulici na hlavu. Ale v případě, že tu možnost nemám a chodím na veřejný vlek, tak to zhovadilost být nemusí.
Já pocházím z Harrachova a protože tam trávím v zimě hodně času, tak jsem se svými dětmi (teď 5 a 7 let, začínali jsme kolem třetího čtvrtého roku) chodím v Harrachově na Milerák. Cca 200m vlek, mírňounký, pomalá Poma, jednoduchý výstup. Pro malé děti ideální, kolikrát si dole dám svařák a nechám je jezdit samotné. Ale protože to je v centru Harrachova, tak je vlek v oblibě a sem tam se na něm vyskytnou náctiletí mládežníci z Holandska nebo Německa, kteří v životě na lyžích nestáli a aniž by šli nejdřív do LŠ, tak se učí sami a kolikrát se řítí dolů a jsou rádi, že dole vůbec zastaví.
V takovém případě páteřáček zhovadilost NENÍ a nedivil bych se, kdyby někdo dítěti minipáteřáček pořídil. A hlavně bych to neodsuzoval, protože ten kdo má děti, pro jejich bezpečnost udělá cokoli. 

>> #7, Tomáš Roba – SNOW, 23. 09. 2010 11:17:18

Mno… – opravdu rozumnej názor je vždycky někde mimo krajní polohy. U mě v lyžařský škole jsme na první krůčky těch nejmladších dětí (2,5 – 4 roky) zásadně dětem přilby (věrtšina je od rodičů skutečně vždy měla) sundávali. Proč? Protože dítě, které je od obvyklých životních pocitů odděleno a znepohybněno tvrdejma lyžákama, pletoucíma se lyžema a těma šílenejma neohýbacíma palčákama má být ještě dál stresováno relativně těžkou a opět od okolí ještě více psychycky oddělující přílbou??? Ne!!! – stokrát ne!!! Ty první kroky na rovince a mírném svážku, kdy se ta malá prdelka na lyžičkách učí chodit, otáčet se, pohybovat a trošku klouzat potřebuje především přivykat a soustředit se na ty lyžičky a získat radost z toho, co může zvládnout. Navíc jsme se k asistenci při těchto prvních krůčcích snažili všemi silami přimět i jejich rodiče (byť v některejch případech nelyžaře). Dokonce i na malém výukovém a na mírném v rovince končícím vleku, kterej sloužil k prvním samostatnejm jízdám (zpravidla už ve druhý hodinový lekci), jsme ty děti nenutili k lyžování v přílbě. Velmi se nám osvědčilo to, že jízda v přílbě byla vyznamenáním těm nejlepším – přílbou jsme „slavnostně“ pasovali dítě do role „opravdickýho lyžaře“, protože ten bez ní přece na opravdickou sjezdovku nevyjede!!!

ivan | Včera 21:35:34

ivane mě zase ten páteřák jako zhovadilost nepřipadá, děti jsou opice a pokud muj malej v necelejch dvou letech když jsem ho dal na zahradě na rovině na lyže tak první co chtěl byla helma a páteřák tak mi to jako zhovadilost nepřijde. Jemu to přijde naprosto normální, vidí to že si táta, máme i babička s dědou berou páteřák a helmu a dožaduje se toho taky. Lyže ho po pěti minutách přestali bavit, ale helmu a páteřák si musel nechat.

Co se týká přeskáčů tak na začátky jsou nejlepší takovéto http://www.spalek-ski.cz/…-nordy10-11/ podešev do vázání a vršek měký že si v tom dítě vydrží hrát celý den a nikde ho nic netlačí, pokud jsem malému vyzkoušel dát klasické přeskáče ze zadním nástupem tak po pěti minutách byl řev a boty si sundaval jelikož v nich neudělal krok jak jsou ty boty těžké!!!

Ahoj, trochu to nevydrzim a dovolim si jen „snad“ kratkou reakci nebot lyzovani deti je u me c. 1. Clanek hodnotit nebudu protoze NESTOJI ZA NIC !!! opravdu je hodny idnes ci blesku. Co se tyce bezpecnosti tak je neco jineho jestli nekde dite zacina na louce bez lidi a neco jineho kde je mezi ostatnimi. Ne ze by dite bylo nebezpecne samo sobe a dite je nebezpecne okoli. Co se tyce vybaveni tedy napr. hulek tak samozrejme v uvodu do vyuky je to zbytecnost ale ve chvily kdy potrebujeme aby dite zacalo lyzovat hulky potrebujeme !!! Co se tyce metodiky vyuky podivejte se prosim spise do zahranici nekam do Francie ci Svycarska na jejich metodiku a nekoukejte na nase „casem unavene“ Ceske skoly lyzovani ci na ASM. Proste v zahranici se jezdi a hlavne uci jinak. Mozna je to tim ze tam neuci DR. CSc. RNDr. ING. a ostatni ale lide co lyzovat umi , lyzovani rozumi a s lyzovanim to mysli vazne.

Jen pro upresneni predchoziho, tim ze u nas uci DR, CSC. atd jsem myslel to ze tito lide vzdelavaji budouci instruktory tedy lidi co pote uci nase deti.

to iHonza: Nepochopil jsem co myslíte tím, že v zahraničí se jezdí a učí jinak. U nás budoucí instruktory neučí lidé, co lyžovat umí, lyžování rozumí a myslí to s ním vážně? Myslíte si, že vysokoškolský titul je nějakou překážkou pro správnou výuku lyžování? 

To FAL: Dobry den zacnu od zado Vaseho prispevku, rozhodne si nemyslim ze vysokoskolsky titul je prekazkou pro to byt dobrym instruktorem naopak par mich dobrych kamaradu maji vysokoskolsky titul a jsou dobrymi lyzari a dobrymi cvicitele, instruktory lyzovani. Ale to na co poukazuji je ze skoleni instruktoru lyzovani vedou lide mou oznacenou Dr. PHDr. atd. s akademickym titulem ucitel lyzovani kteri naprosto nereflektuji svetove metodiky a jsou zahledeni pouze do nekolik let stare metodiky „Ceske skoly lyzovani“. Mnohdy ani neumi cizi jazyky aby si podobne metodiky precetli. Tito lide uznavaji pouze svuj nazor a nepriposti zadnou jinou diskuzi. Tzn. pokud „vypadne“ instruktor od takovedleho „Dr. ..“ je prinejmensim stejne postizen „Ceskou skolou lyzovani“ a nezna nic ze sveta, nebo ma druhou moznost „doskolit“ se sam ze zahranicnich metodik a na pristim skoleni mlcet a myslet si sve. :(

.. omlouvam se za par preklepu napr. mich – mych dekuji

… apropo pro zpetnem precteni jsem si uvedomil jeste jednu vec : oni Dr. … ani mnohdy lyzovat NEUMI

to iHonza: Tak to potom dává lepší smysl. Myslím si však, že i u nás by člověk mohl najít učitele lyžování, kteří mají se zahraničními metodikami zkušenosti. Třeba Česká škola lyžování a Apul mají, co já vím, rozdílné přístupy. Co se týká článku asi by mohl být ve SNOW pojat více odborně než v MFDnes, ale na druhou stranu v otázkách páteřák, helma, hůlky pro děti při výuce a v kolika letech by dítě mělo začít se často lidé neshodnou

Ahoj všem po prázdninách …

Když odhlédneme od off-topic příspěvků (kdo umí či neumí lyžovat, ev. učit) a od různých pohledů na smysl a účelnost dětského vybavení, můžeme se vrátit k tématu.
Článek je slaboduchý blábol, skutečně hodný idnes. Na webu SNOW je to tragédie a kdyby to mělo vyjít i nedejbože tiskem – to by muselo vést (nejen) mě nutně k úvaze, zda si předplácím skutečně to, co chci číst. Drahocenný prostor tištěného média vyplýtvat na tohleto, to tedy promiňte.
Nechce se mi teď listovat archivovaným ročníkem, ale mám velmi intenzivní pocit, že podobně sdělné články se vyskytovaly již loni, s odkazem na autorčinu příslušnost k výše zmíněné redakci. K mé značné nelibosti – která dokonce překonala šok z doslovného reprintu článku I.S. z ročníku předloňského. To není nic proti Ivanovi, abychom si rozuměli, toho si vážím velice.
A když k tomu připočtu vydařené počiny jako loňské snad čtyři strany v každém čísle psané pro mě nečitelným infantilním fontem … no nevím, zda to není důvod k zamyšlení…****

Ze všech příspěvků přesvědčivě plyne, že vox populi nemá rád mainstreamová média, ale bohužel žádné konkrétní výhrady. Co na článku vadí kromě autorčiny příslušnosti?

Banální sdělení, které malé procento nejgramotnější lyžařské populace trávící na sněhu desítky dní, už zná? Zavádějící rady? Novinová stylistika?

Prosím podělte se! Budu konstruktivní a nebudu tajit záměr: rozeberme téma lyžování a děti do podpovrchové hloubky – nejen odpověďmi, ale i otázkami. Rádi dáme autorům-blogerům příležitost.

Na obhajobu „lehkých“ článků musím říct, že SNOW není vyhraněnou akademickou půdou, i když takové disputace jej samozřejmě obohacují. Dovolil bych si odhadnout, že průměrně angažovaný lyžař, hledající odpověď pomocí webových vyhledávačů, ji bude chtít v článku najít do 3 minut. A teprve pokud v něm zahlodá pochybnost, jestli je vše tak jednoduché, půjde hlouběji.

A font rubriky family už se letos opakovat nebude:-)

Díky a skol!

P.S. Který článek IS se reprintoval?

>> #18, Radek Holub – SNOW, 27. 09. 2010 00:09:53

Chtěl bych říci, že mi osobně článek jako takový nevadí. Stylizace je na SNOW sice trochu „neodborná“, ale chápu, že si článek cílovou skupinu najde. Myslím, že takovými články se časopis může stát zajímavější pro maminky s dětmi, které mají oddechovější čtení rády.

Co se týká rubriky Family, tak mně se stylizace příběhů o Vojtovi líbila a font mi nevadil. 

Naopak rozumím diskusi týkající se hůlky ano/ne, od kdy helmu, kupovat dítěti páteřák, atd. Naproti tomu nerozumím kritice článku jen proto, že v něm citované osoby preferují např. skeletové lyžáky a bezpečnostní vázání. Ale jak jsem již psal na některých konkrétních věcech se neshodnou ani odborníci z oblasti dětské výuky.

>> #18, Radek Holub – SNOW, 27. 09. 2010 00:09:53

Zdravím redakci. K tématu lyžování dětí se nebudu vyjadřovat, když ale padlo volání po vox populi, přispěji tím, co bylo fakt špatně tady, na netové verzi. Loni vycházela série hodnocení sjezdařského SP tak, že se výsledky objevovaly velmi pozdě. Až tak pozdě, že v době zveřejnění již byly odjety další závody. Bylo komické, že v on-line médiu bylo napsáno v den zveřejnění týden staré i starší a již neplatné celkové pořadí. Mě to, vzhledem k tomu že SP pravidelně sleduji, nijak zvlášť nevadilo, nepůsobí to ale dobrým dojmem, trpí tím Vaše image.

Přeji hezky den, omlouvam se ze jsem v predeslych prispevcich odbocil od tematu (jen pro doplneni TO FAL : ano Apul jde jinou cestou nicmene problem tam vidim ze nereflektuje tak jako v zahranici viceliniovy vyukovy system, ale lidi neznam takze hodnotit nemohu) a ted zpet k tematu. Ve vyberu lyzi by se menelo zapominat na to ze u vyberu lyzi je take dulezity paramet RADIUS! na trhu se bezne daji koupit detske lyze treba 80 cm dlouhe ale s radiusem 7m po prepocitani zjistite ze je radius neco kolem 10m to je desne! je to pro deti jak lyze na sjezd! Tyhle budou fungovat dobre pro pluh, ale pro pozdejsi jizdu na hrane (vlnovka, ZPO) to absolutne neni takze bacha peclive vybirat i podle radiusu. Hulky, urcite na zacatku nejsou potreba, ale chceme li aby dite lyzovalo a melo spravny lyzarsky postoj jsou temer nezbytne a podle mych zkusenosti se daji od vlnovky dale smele pouzivat a detem naopak mnohdy pomohou. Lyzar ma hulky. Boty, tam jsem jen narazil na jeden typ bot ktery je nevhodny a to boty takove ty se zadnim nastupem (jednopraskove celooteviraci) a to protoze jak detem roste nozicka a zvetsuje se objem nohy, lytka boty se otevyraji i smerem dozadu a tak je pusti do sileneho zaklonu. Helma a ostatni ochtrane pomucky, tady si myslim ze nema cenu diskutovat proste kazda ochrana je dulezita hlavne pro ty co presli od detske ohradky do dalsiho stupne. V zahranici to maji jednoduche bud s helmou nebo vubec, asi si vazi vice svych deti. Jakakoliv diskuze typu helmy jsme nedavali a deti se rychleji naucili lyzovat naprosto neprijimam, pripomina mi to prave ty Dr., CSc. atd viz vyse kteri mi tvrdili jak nepotrebuji kvalitni obleceni a nejlepsi lyzari byly ve starych vatacich.

>> #17, Martin430, 26. 09. 2010 22:34:30 Na něco tištěného dvakrát si vzpomínám, ale nechce se mi to hledat, nearchivuji.

Ten článek je blábol, protože má NULOVOU informační hodnotu. Stejně jako ony pidifontové Vojtoviny. Bohužel chápu lyžování i jinak, než jako pouhé welness. Po přečtení mě ještě napadá: Jsem rád, že už nemusím řešit dětskou výbavu. Jsem rád, že jsem své děti ušetřil lyžařských škol a „kvalifikovaných“ vzdělavatelů.

>> #22, Krab, 27. 09. 2010 10:16:11

Ahoj Krabe, rád Tě zase jednou čtu. Vidím, že jsme se do puntíku shodli.

>> #21, iHonza, 27. 09. 2010 09:01:12 cit.: …jakoukoli diskuzi nepřijímám … to je bezesporu velmi pozoruhodný obrat v diskuzním fóru.

>> #18, Radek Holub – SNOW, 27. 09. 2010 00:09:53 I já zdravím redakci. Článek má nulovou informační hodnotu, resp. spíše zápornou. Je-li určen pro totálního laika, citace odborníků z jedné strany spektra mohou vyvolávat v neznalém čtenáři zcela mylný dojem, že obdržel jedině správnou, relevantní a kvalifikovanou informaci. To považuji za krajně nevhodné. Přesně to reflektuje způsob oné novinové stylistiky, vůbec celkově žurnalistiky na idnes, pokud se o tom dá vůbec hovořit …
Co se obhajoby „lehkých“ článků týče, je čistě na redakci, čím prostor zaplní. A jestliže průměrný lyžař chce najít odpověď do tří minut (s čímž nelze než souhlasit), poprosil bych o zvýraznění předmětné informace v článku. Já tam žádnou nenašel vůbec, natož pak za tři minuty. Co se „vojtofontu“ týče, kritizoval jsem ho tu loni, pan šéfredaktor mi odpověděl, že to taky cítíte jako problém a přislíbil zde veřejně, že se na to zaměříte. Nestalo se, z mého pohledu čtenáře, nic. Za celý loňský ročník. Budeme tedy opět doufat…
A jestli jsem správně pochopil, filozofie je taková, že téma obsloužíte nakoupeným článkem od „mainstreamové“ autorky (jsem ani netušil jak tohle anglické slovo může mít i význam silně pejorativní) a jako protiváhu přidáte několik reakcí blogerů ??? Hmmmm …
Přeji časopisu Snow hodně úspěchů v budoucnosti. Odvedli jste gigantický kus práce a vybudovali časopis, který je světovou špičkou. Podle mě ale tenhle trend k udržení úrovně nevede a poctivě se přiznám, že právě teď, kdy mě čeká obnova předplatného, mě nutíte k úvaze, zda jsem správnou cílovou skupinou. A tuto pochybnost jsem dosud ani v nejmenším neměl.

P.S.: Otázku, co jste reprintovali, chápu jako vtip. To snad víte, co tisknete, nebo ani ne ?????

PPS: HOnzo, zprovozněte konečně to fórum, cílové skupiny se mění :o)

Martin430: Omluva mel jsem ucitele lyzovani Dr. CSc. … ktery se takto choval a asi me to i po odlouceni zustalo. Tak se to pokusim formulovat jinak. U me doma nepripoustim zadnou dikusi nad tematem helma (lyze, kolo) chci sveho syna vydet zdraveho.

>> #9, Špalek, 23. 09. 2010 22:17:46

Michale, co třeba námitka, že dítě holt nemá a nedělá všechno, co dospělí? Funguje vám to sice jako motivátor, fajn, ale to si malej vydupe pokaždý to, co vidí u vás dospělých? To, že dítě ještě bez rozumu něco „chce“, nevylučuje, že to je neúměrné, abych přímo nepoužil hodně expresivní „zhovadilost“. Jasně, na rozdíl třeba od cigarety nebo alkoholu, které by dítě taky třeba „chtělo“, to neškodí (pokud to dítě pohybově neomezuje a není mu to nepříjemné) a vzniká tak dejme tomu dobrý návyk. Takže proč ne.

Jenže u vás v širší rodině je lyžování diagnóza, vlastně se jím zčásti živíte a informace spíš rozdáváte než sbíráte. Když jde o lyžování, víte, co a proč děláte. Ale tento článek je svým charakterem osvětou pro méně informované a tyto lidi IMO manipulativně a falešně přesvědčuje, že navléknout páteřák tříletému dítěti se „V KAŽDÉM PŘÍPADĚ vyplatí“.

>> #7, Tomáš Roba – SNOW, 23. 09. 2010 11:17:18

Vidím to tak, že si neodporujeme, spíš naopak.

Když už bude dítě – asi spíš 4– než 3leté – na svahu přístupném a využívaném kýmkoliv včetně opilců a puberťáků, je maximální obezřetnost třeba. Ve 3 letech ale se dítě většinou pohybuje na rovince nebo dětském plácku, kde si ti puberťáci neužijou, nebo odkud je příslušná LŠ vyštípe. Od toho jsou areálky jako Balabánových. Jasně, Milerák je prostě dlouhej idiotplac pro každýho. Pokud tam vyvádějí puberťáci, je otázkou, jestli je dobře tam dole sedět se svařáčkem a nechat dítko jezdit. Lze je v součinnosti s provozovatelem vleku umravnit, nebo se odebrat jinam. Třeba do toho Zákoutí, ne?

Tohle už dávno svou přirozenou inteligencí kombinovanou s obchodnickým čuchem zjistili Udatní a jejich první vlíček u Petrova a Milanova baráku nad Rokytkou byl přesně tím, co rodiče prcků potřebují a hledají. No a dneska vlastní pozemky a mají na to, aby postavili dvě lanovky.

Kromě toho mám pochybnosti o tom, co nějaký srandapáteřáček zvládne, kdyby nedejbože 50kilový rozjetý puberťák natvrdo sejmul tříletýho špunta. Asi jako se neukolébám tím, že vozítko dostalo v crashtestech 5 hvězdiček. Když to čelně napere do kamionu, budou mu k ničemu.

Diskuse nad výchozím článekm rozbujela. Jako off-topic pominu kritiku vyučujících teoretiků. Dostatečně se to minulou zimu probralo na webu interski, zde k tomu těžko přidáme něco obohacujícího.

Snad bych jen, částečně pro odlehčení, zpochybnil démonizaci kandidátů věd neboli CSc. Chodil jsem kdysi se dvěma Ing. CSc. (ne současně): holkám bylo pod třicet a kromě toho, že dělaly tuhle práci v oborech, které je bavily, byly úplně normální, jedna dokonce vyhlášená školní sexbomba, druhá ta nejodolnější holka do deště, jakou jsem kdy poznal, a kromě jiného zvládala snad každý sport, na který sáhla.

A přece jenom ještě jedna drobnost. Sport také prakticky ovládají i někteří teoretikové. Takový doc. Kozák býval trenérem mistrů světa. Na MFF UK učíval dlouhé roky Zdeněk Malý, jenž tím mistrem světa byl. A na téže fakultě snad pořád učí a trénuje můj kamarád Standa Stehno, který byl mj. kapitánem nároďáku. Sáhl jsem do volejbalu, v lyžování je to trochu jiné, ale musel jsem se trochu ohradit ve prospěch těch, kdo byli dost šikovní na to, aby prakticky něco dokázali, a dost chytří na to, aby se uchytili ve světě akademickém (jakkoli si tu sportovní akademičnost nebudeme idealizovat).

>> #18, Radek Holub – SNOW, 27. 09. 2010 00:09:53

Dobře, Radku, sám sis o to řekl.

Pominu neoprávněnou, avšak historicky vzniklou namyšlenost MFD, jež je jedním ze zdrojů antipatií. Kmenová příslušnost jakési redaktorky je nepodstatná. Důležitá jsou sdělení a formulace.

1. opravdu si myslíme, že páteřáček na tříletém dítěti se „v každém případě“ vyplatí?
2. mnohem horší je následující sdělení:

(Páteřák) „chrání děti před nebezpečným zraněním, a těch bývá při prvních lyžařských pokusech dost.“

Opravdu si myslíme a chceme hlásat, že při „prvních lyžařských pokusech“ se vyskytuje „dost nebezpečných zranění“? „Nebezpečných zranění“ – domyslel tuhle formulaci někdo?

Může vůbec někdo, a to i lyžařský časopis, podporovat, provozovat, nabízet a vyučovat činnost, při níž dochází k množství „nebezpečných zranění“ malých dětí? Dokonce zřejmě zranění páteře! OMG! Není to nakonec na trestní oznámení?

Nebo jen autorka blábolí, bohužel v odborném lyžařském časopisu?

Nechci se zase navážet do externisty, kritika Alfoldiho se nelíbila a je to prostě vydavatelova firemní politika. Ale mám za ty roky dost zkušeností s tím, jak se ve specializovaném časopisu charakteru SNOW musí pečlivě formulovat. Vědět, znát, zjišťovat, rešeršovat co nejblíž u zdrojů, ověřovat, precizovat. Jen nad problematikou úrazů včetně vztahu k helmám a vázáním jsem strávil doslova desítky hodin studiem skutečně odborných zdrojů včetně výstupů lékařských pracovišť z řady zemí. Další hodiny času jsem už věnoval zpracování zjištěného do publikova(tel)né podoby tak, aby vznikla co nejpřesnější informace o skutečném stavu věcí. No a pak najednou tohle. Tím se nechci vytahovat, jen dokládám, co to obnáší, než vznikne opravdu kvalitní produkt. Podobně jako v jiných oborech a činnostech.

A tohle, jak mi říkají zkušenosti s novináři z „velkých“ médií, kvůli nějakému lyžařskému plátku dělat nebudou. Na fundovaný článek nemají odborně a nemají ani motivaci dát si s ním odpovídající práci, jež by část jejich neodbornosti mohla kompenzovat.

Tím neříkám, že takové produkty nemají ve SNOW své místo. Časopis, který si na existenci musí vydělat, nelze dělat pro 5% nadprůměrně znalých hardcore čtenářů, ono „malé procento nejgramotnější lyžařské populace“.

Ivan vystihl podstatu problému více než přesně. V praxi oveřené, teorií podpořené, fundované, přitom srozumitelné sdělení k jakémukoliv lyžařskému tématu, vyžaduje mimořádné autorovo zapálení, rozhled, nadhled, průhled i ty často desítky hodin času. Jako jakési poslání SNOW vidím v tom tyto autority sdružovat. U některých tématů to jde lépe, u některých hůře, u jiných to třeba ani nevadí.

Za konkrétní výtky díky, nedá se než souhlasit. Ano, za každou formulací by měla být myšlenka – a kéž by vždy byla:-)

Ještě ke spojení s MFD: nejde samozřejmě o „nákup“ článku z velkého média, ale povinnost autorky (mimochodem velmi dobré lyžařky a mamky malých lyžařátek) uvádět domovskou redakci.

Na nejjádrovatějším jádru čtenářské skupiny SNOW si cením právě toho, že se o svou lyžařskou gramotnost rádi věcně poděli s ostatními. Ale samozřejmě i kritika je vítaná!

>> #29, Radek Holub – SNOW, 28. 09. 2010 18:16:09

Ano, pro malý zájmový titul by spolupráce s velkým, jenž by měl být i prestižním, měla být dobrou vizitkou.

Spíše opačným směrem, tedy převzetím našeho know-how, ale vyloučené to není ani takto. I když novinář z nelyžařského (obecně neodborného) média obvykle nemá na téma lyžování časopisu lyžařskému (odbornému) co nabídnout, může jít např. o výjimečnou cestu někam, o akci, již by malý titul nezaplatil, nezávislé testování, anketu/průzkum.

Rozhodně je dobré, když lze využít zásahu velkého titulu, jaký malý nedocílí, i kdyby mu článek napsali společně Bode Miller s Hermannem Maierem. Už kvůli možnosti dostat mezi čtenáře potřebnou informaci včetně propagace je dobré s velkými (i kdybychom si o nich interně mysleli kdovíco) vycházet dobře.

Je to ale soužití složité, neboť lehce nerovné. Oni sice nemají potřebné vědomosti, ale zase mají nesrovnatelné kvantum čtenářů. My jimi lehce pohrdáme, že neznají, oni námi, že jsme mediální troškaři a houby víme, co to je naplnit každý den noviny. V horším případě si ani neuvědomují, co to obnáší psát o něčem opravdu fundovaně, neboť jejich živobytím je, řečeno starým bonmotem, poučovat jiné o věcech, jimž sami nerozumějí. Ten rozpor prostě existuje a je třeba v tom šikovně bruslit.

Před 15 lety jsem byl rád, když mi Luboš Ježek, tehdy v MFD, napsal článek z akce, na niž vyjel za peníze zaměstnavatele a na niž začínající časopis neměl. Ale když mi do reportáže z Hahnenkammu dvakrát napsal, že „sjezdaři padali jako hrušky“, poznal jsem, že to nebude lehké. A to jsme vycházeli a neurazil se, že jsem to vyházel.

V případě diskutovaného článku to IMO chtělo pořádné soustředěné přečtení a domyslet formulace, jež kritizuju výše. Trocha editování by bývala silně pomohla.

Tak to alespoň vidím já.

Ta, jak že to má být správně? Za-raná – asi to projde, LžiDnes je normální prodejná dě-ka. Jakmile se její testy otřou o cokoliv, v čem se vyznám a mám zkušenosti, hned je jasno. Typické byly třeba motorové pily.

Taky mně výše uvedený článek zvedl ze židle.Debata se však rozhořela a proto přinesu svou trochu do mlýna.Souhlasím s Ivanem ( díky za diagnózu naší rodiny), že článek byl psán pro širší veřejnost, která nelyžuje pravidelně a před jediným výjezdem na hory hledá informace.Ty ale většinou hledají na serverech pro děti a pro maminy a bohužel nikoliv na lyžařských stránkách.Vím to jistě, protože každoročně na našich pobytech rodičů s dětmi od 3 let s výukou lyžování je těch rodin kolem 150ti s více než 250ti dětmi ve věku 3–10 let.Tady se dohadujete o tom jestli páteřák ano, nebo ne, ale rodiče je nutné naučit, jak dítě obléknout na lyžování.Nesmějte se, stále převládá názor, že pokud dítěti narvou troje tlusté ponožky do přezkáčů, tak mu bude tepleji.Stejně jako kilometrové šály kolem krku a přes pusu při –1°C.Díky tlusté šále nejde od prsou nahoru zapnout bunda a dítě se nemůže ani otočit do stran.Také zastrčení prachovky od oteplováků do přezkáčů je chuťovka.Přála bych Vám vidět ty puchýře na holeních a lýtkách u prťousků.Ru­kavice, zakoupené u číňanů a ještě k tomu prstové jsou pro 4–5ti leté dítě také skvělá věc.Výborné je udělat holčičkám pod helmy vyčesané culíky a vlasy jim přichytit 10ti sponkami s panenkou.Víte jak je to tlačí do hlavy? Jo a zapomněla jsem, že rodiče netuší, že u sjezdových brýlích, které dětem dávají na helmu je nutné zcela povolit gumu, aby je to netlačilo.Takhle bych mohla pokračovat dlouho.Hned první večer děláme rodičům přednášku, jak obléknout dítě na lyže, jak se nasazuje helma, že se pod ní nedává čepice ( maximálně tenká kukla), jak dát brýle na helmu, jaké rukavice dětem vybrat, jak zapnout přezkáče ( že to nemusí být tolik, kolik tatínek zvládne utáhnout)....­.Budete se divit, ale ani nedutají.Jsou to pro ně velké novinky.Netuší, že existují krémy na obličej do mrazu a pokud použijí letní hydratační, mohou dítěti způsobit i omrzliny obličeje.Také přednáška o tom jak se chovat na sjezdovce je pro ně plná novinek.Takže nějaký páteřák bych vůbec neřešila.Vaše děti ( těch co tu diskutují) je stejně už většinou mají a lyže vyberete pro nejmenší stejně víc podle obrázků a barvy.Ty poloměry u nich zase takovou roli nehrají. K instruktorům snad jen tolik.Není problém si zjistit jaké školení instruktoři mají,jakou školu učí a podle toho zvolit.Moc mně zaujal článek o Opičce Apu, kde by se všechno dětské lyžování mělo sjednotit.To se mi líbí a velkou pochvalu APULu Bohužel se ale setkávám s názorem, že školička sbírá staré rovné lyže a učí na nich děti, protože jim to na nich jde snadněji.To beru jako profesionální propad a určitě bych takovou školu nikdy nezvolila.Navíc se dětem staré opráskné lyže ani nelíbí a kvůli tomu nechtějí lyžovat.To ale rodič neví a pak vznikají útoky na instruktory viz výše.I když v takovémto případě oprávněné. Většinou tito instruktoři mají titul učitel školního lyžování ap.Nikdy nemají APUL zkoušky.Pro ty, co se v tom nevyznají se v APUL učí podle rakouské školy a Čechy ( pokud se nepletu) spadají pod Tyrolsko a jsou členy ISIA. S touto zkouškou Vás přijmou v celém světě do všech lyžařských škol.A takových instruktorů je u nás cca 1500. HOnzovi jen odpovím, že při výuce dětí, zvláště těch nejmenších posíláme rodiče pryč, neboť jsou velkou brzdou pro většinu dětí.Bez rodičů to jde rychleji a s menším pláčem.Rodiče nebrat. Pro Kraba – učit vlastní dítě je největší pitomost.To mi nikdo nerozmluví.Otcové typu Záhrobský, Kostelič,Zeman ap. vždy byli, jsou a budou, ale na učení je lepší dát dítě do školičky nebo dát jinému instruktorovi či trenérovi.A to i přes všechny znalosti, které v tomto máme.Lepší je učit vždy cizí dítě než vlastní.Pro oba. Alespoň začátky ( nemyslím tím ovšem chůzi po rovině, ale jízdu).S rodiči se i tak dítě najezdí dost a dost.

Ahoj, jen kratka reakce, nemyslim ze APUL po prostudovani vsech jejich materialu je take jediny lek, ona jednoliniova vyuka no trochu pokulhava za svycary, italy ci francouzy o jinych kontinentech nemluve! A to me utvrzuje v tom co pises „že školička sbírá staré rovné lyže a učí na nich děti, protože jim to na nich jde snadněji“ pluh se samozrejme lepe uci takto ! Ale ona existuje i premejsi cesta k lyzovani po hrane a to prave kolegove z Apulu v metodice nemaji tak jako rakusane.

Jeste jedna reakce na: „Pro Kraba – učit vlastní dítě je největší pitomost.To mi nikdo nerozmluví.Otcové typu Záhrobský, Kostelič,Zeman ap. vždy byli, jsou a budou, ale na učení je lepší dát dítě do školičky nebo dát jinému instruktorovi či trenérovi.“ Ono z pohledu provozovatele lyzarske komercni skoly ktera ma hlavni zajem – zisk je jasny ze povazujes za pitomost aby ti nekdo bral praci :) Ale az instruktori budou alespon sahat po kotniky Zahrobskemu atd. velice rad sve deti jim sverim :) ale nechat si je kazit blbostma ktere 99% komercnich skol ucit to fakt ne !

Pěkný článek, shodou okolností jsem nedávno řešil výběr helmy na kolo pro dítě a nemohl jsem se rozhodnout, jakou. Prošel jsem řadu článků, návodů a nakonec spojil vše dohromady a vyrazil do kamenné prodejny na zkoušení. Máte někdo zkušenosti s nákupem přímo na internetu?