Pustevny

Pustevny - lyžování

Pustevny jsou krásné, velmi přitažlivé místo s dalekým výhledem a jedinečnou architekturou. Mimořádně silný genius loci Pustevny proměnil v beskydský turistický „Václavák“. V současnosti je zdejší lyžařský areál zcela mimo provoz. I předtím však byly Pustevny lyžařsky méně atraktivní než jiné beskydské areály s nepohodlně přístupnými sjezdovkami a lanovkou a vleky jako ze skanzenu. Ceny skipasů bývaly poměrně nízké, dosti skromné je bylo i sjezdařské vyžití – lyžování na Pustevnách bylo spíš krajinovým a výletním než lyžařským zážitkem.

Hřeben mezi Pustevnami a Radhoštěm vytváří půlkruh, z něhož klesají zalesněné a často strmé svahy do údolí říčky Lomné – po nich se svažují i tři hlavní tratě (Malá, Pod kolibou a Velká), přímo na Pustevnách je pak ještě cvičná louka. V sezóně 2013/14 se většina tratí proměnila na neupravované ski-route, sjezdovkou v pravém významu tak zůstala jen Velká – jeden kilometr dlouhá, zcela přímá a středně široká lesní trať s nenáročnou horní pasáží a strmějším červeným dojezdem, obsloužená kotvou. Od horní stanice lanovky je přístupná rolbou anebo po Knížecí cestě, což je letní silnice využívaná jako lyžařská cesta, za velmi dobrých sněhových podmínek až do údolí k parkovišti.

Přepravní park tvoří přibližovací dvousedačková lanovka a staré, lehce omšelé, ale udržované vleky. Na pomě u snowparku se dalo užít jinak už téměř vyhynulé „kuletržení“. V případě nedostatku sněhu na Knížecí cestě a v údolí si lyžaři musí lyže lanovkou vézt „v ruce“ – obsluha sice lanovku při nástupu i výstupu zpomalí či zastaví, ani tak ale nebudete na dvacetiminutovou jízdu vzpomínat v pohodlí. Lanovka jezdí pravidelně jen každou celou hodinu, v případě zájmu pak nepřetržitě. Hlavní, tedy Velká sjezdovka je od horní stanice sedačky přístupná po Knížecí cestě, mírně skloněné silnici. Zpět na Pustevny jezdí v hodinových intervalech (v případě zájmu i častěji) rolba – původně vojenské vozidlo se dvěma kabinami upravenými pro převoz lyžařů. O lyžařskou zaostalost Pusteven se zasloužila především správa chraněné krajinné oblasti, která vetovala všechny modernizační projekty – třeba přibližovací lanovku z údolí Lomné přímo k Velké sjezdovce i s novou odjezdovou sjezdovkou. Historickou nekompaktnost areálu zachraňovala alespoň kyvadlovou dopravou z parkoviště k lanovce a hlavně rolbovým „skibusem“ mezi Pustevnami a Velkou sjezdovkou.

Pustevenský „Václavák“ je plný bufetových stánků a restaurací – od jednoduchých „okének“ přes malované stánky v á la valašském stylu až po dřevěnou kolibu a Mikolášem Alšem zdobený jídelní palác Libušín, který na jaře 2014 lehl popelem, v r. 2019 by ovšem měl být po citlivé rekonstrukci znovu otevřen.

Přímo na pustevenském „bulváru“ se nachází louka pro sáňkování a bobování.

Příjezd na Pustevny vede z obou stran hřebene.
Z Prostřední Bečvy lze vyjet horskou silnicí po jižním svahu (autem, busem), přičemž parkoviště s kapacitou cca 200 aut (80 Kč / den) bývá v exponovaných svátečních dnech a o víkendech beznadějně plné a parkování podél silnice je zakázané. O volné kapacitě parkoviště informuje nenápadný digitální panel zhruba ve třetině cesty vzhůru, nikoliv přímo na křižovatce u motorestu Zavadilka, kde je odstavné parkoviště a zastávka linkového autobusu. Kyvadlová doprava od Zavadilky na Pustevny je zajišťována nepravidelně, zejména při konání hromadných akcí – v případě zaplnění horního parkoviště se nelze spolehnout ani na linkový autobus, který jezdí jen několikrát denně. Parkoviště na Pustevnách je v pronájmu a koordinace mezi ním, obcí a lyžařským areálem je víc než slabá – výsledkem je především informační chaos a riziko, že se budete muset nahoře otočit a jet jinam.
Parkoviště v Trojanovicích (60 Kč / den) na severním úpatí Pusteven leží cca 400 m od nástupní stanice lanovky. Dvousedačková lanovka nabízí ve své dolní stanici i „nádražní“ zázemí v podobě čekárny s úschovnou zavazadel.

Pustevny jsou výchozím bodem pěších výletů k soše Radegasta a na Radhošť, stejně jako běžeckých tras. Sochu pohanského boha Radegasta nechali podle legendy zbořit věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří na Radhošť údajně zavítali – od r. 1905 je na Radhošti jejich sousoší a od r. 1931 na turistické stezce stojí i Radegast (kvůli povětrnostní odolnosti byl originál nahrazen odolnější kopií). Legendy se vyprávějí i o jeskynních chodbách, kterými je Radhošť provrtán. Pustevny či Poustevně byly až do konce 18. století místem poustevníků, než bylo poustevnictví zakázáno.