Serfaus Fiss Ladis

Serfaus Fiss Ladis - lyžování

Všechna tři letoviska Serfaus, Fiss a Ladis s vyšňořenými hotely a penziony se sluní na vyhlídkové horské terase v necelých 1 500 m n. m. Silnice zde končí a Serfaus je dokonce téměř bez aut – od záchytného parkoviště na jeho okraji jezdí bezplatné metro, mimochodem nejmenší na světě, jen se čtyřmi stanicemi.

Serfaus Fiss Ladis má „francouzsky“ rozsáhlé terény, ale s tyrolskou krajinou a infrastrukturou. Ve společném areálu je zhruba pět hlavních lokalit, vzájemně hladce propojených, ovšem vyžadujících jistou orientaci – jsou tu rušné centrální křižovatky i osamělejší zákoutí. Okolo lanovek často vede celé klubko tratí rozličného profilu, občas přerušených traverzem. Ploché jsou i některé dojezdy (Masner, Pezid, Lazid).
Nejméně jeden den je vhodné věnovat poznávání, než si s přehledem najdete svá oblíbená místa. Lyžařský komplex přitom ohromí nejen moderností a komfortem lanovek, ale i množstvím zážitkových atrakcí a rozmazlovánek, kterých si užijí zejména děti.

Sjezdovky se hemží po bezlesých dvouapůltisícových hřebenech a pláních nad slunečnou horskou terasou, která je otevřena k východu do údolí Innu. Non-stop sjezdy z vrcholů až do středisek překonávají převýšení okolo 1 000 m, přičemž většina tratí vede horním, 500 až 750 m vertikálně mohutným patrem areálu. Terénní náročnost je rovnoměrně rozprostřena do lehkých modrých, pohodových a sportovně laděných červených sjezdovek, jež okořeňují ještě plnotučně černé sjezdovky.
Nejméně náročné terény se soustředí kolem pláně Komperdell nad Serfaus nebo do okolí louky Möseralm ve Fissu. Mírná a dlouhá sjezdovka vede i do okrajového střediska Ladis. Přehledné a nezáludné červené sjezdovky rolují po severním svahu Schönjochu (Nordseite) nebo po dálnicích z Planseggu. Mnohem členitější, točivé a méně přehledné tratě spadají z hřebene Sattelkopf směrem k Fissu i Serfaus, lehce neposedné a s mnoha odbočkami jsou i sjezdovky pod sedlem Scheid. Zážitkové lyžování slibuje nejvýše položená kotlina Masner – všude okolo jen hory.
Nepřebernou lyžařskou nabídku završují snowparky se všemi myslitelnými překážkami včetně skoku do polštáře.

Nejmenším lyžařům slouží tři velké dětské parky s pojízdnými koberci, kolotoči, překážkovou dráhou, pohádkovou vesničkou, houpačkami, či iglú, samozřejmostí jsou i ohřívárny.
Největším hřištěm je Kinderschneealm na louce Komperdell (Serfaus). Přímo v místě je zážitková restaurace se stolečky v lanovce nebo v rolbě či počítačovými hrami – ta je ovšem vyhrazena pro děti v lyžařské škole.
Děti učící se v Berta´s Kinderlandu, umístěném u mezistanice kabinky Sonnenbahn mezi Fiss a Ladis, můžete sledovat na plátně ve vyhřáté restauraci Sonnenburg, kam je přenášeno všechno „dění“ z parku.
Batolata můžete nechat ve školce (Murmlikrippe, údolní stanice v Serfaus) a sami lyžovat. Tam děti od kojenců až do 5 let spí i si hrají – jako v opravdové školce, kde nechybí klouzačka, stavebnice nebo lezecká stěna. Ve zdejším Murmliparku na svažité louce přímo v Serfaus se tří- až šestileté děti vyřádí v nafukovacím hradě, při sáňkování nebo na kolotoči.
Dětské parky jsou volně přístupné i bez výuky, ta má ovšem přednost.

Všechny malé lyžaře zabaví atrakce a herní prvky podél sjezdovek nebo přímo zážitkové tratě jako lehká sjezdovka s bručícím medvědem (Bärenpiste), kterému vjedou přímo do tlamy. Na sjezdovce směřující do Ladis je zase indiánská vesnice s kulisami divokého Západu, kde si malí lyžaři mohou hrát či řešit rébusy.
Mimo lyžování je ve středisku i množství sáňkařských drah.

Vyjedete-li z Fissu (1 436 m) červenou kabinkou, otevřou se vám po výstupu na Schönjochu (2 436 m) carvingové dálnice jeho severních svahů – dvě komfortní sedačky a kabinku obtéká tucet pravidelných, ale i členitějších červených tratí. Nejdelší 10kilometrová sjezdovka Frommes zachází za hřeben a větví se do Fissu i Ladisu.

Mezi Fiss a Serfaus se vzdouvá oblý hřeben Sattelkopf (2 320 m), z něhož přepadají na obě strany členité červené a jedna poctivá černá trať.

Nad vesničkou Serfaus (1 427 m) je dominantou severní svah Lazid, zdálky působící spíš jako stěna. Vrchol Lazid (2 351 m) dobývá přes mezistanici Komperdell kabinková lanovka – z vrcholu se řítí tři černé a jedna červená, výborné jsou i další spletené červené tratě v kotlině uzavřené vrcholy Lazid a Obere Scheid, kterou pročesávají dvě expresní sedačky. Z Lazidu na jihovýchod roluje široká červená trať Lawens s polstrovanou 6sedačkou, podobnou jsou i dálniční tratě Plansegg.
Sjezdovky pokračují i za Lazidem dále do nitra hor – z vrcholu Pezid (2 770 m) míří dolů černá trať Pezid Vertikal v 60% sklonu. Ještě dále a výše je mělce tvarovaná kotlina pod Masnerkopfem s převážně méně náročnými tratěmi.

Středisko Ladis (1 200 m) je dlouhou kabinkou, na jejíž vrcholové mezistanici je dětský park, přimknuto k Fissu a sama vesnička má jen modrou sjezdovku pro návrat zpět.

Úroveň lanovek je až na výjimky bezvadná, nezřídka i luxusní – všechny sjezdovky jsou dostupné expresními kabinkovými nebo sedačkovými lanovkami, mnohé z nich jsou vyhřívané, polstrované a většinou i s bublinou. Mnohé sedačky jsou vybavené dětskou pojistkou, nejčastěji v podobě bezpečnostního trnu v prostoru mezi nohama. Všechny rovinaté přejezdy mezi jednotlivými částmi areálu jsou vybavené vleky, nekonečnými lany nebo koberci, nástupní stanice údolních kabinek jsou bezbariérové anebo s eskalátory.
Nástupní stanice páteřních kabinkových lanovek mají nástupní prostor vybavený semaforem, který řídí hladké seřazení lyžařů po šesti či osmi, čímž odpadá hektická tlačenice při vstupu do kabinky.
Celkový komfort ještě korunují opalovací lehátka, křesílka a lavičky nebo houpačky, vystavená na mnoha vyhlídkových místech.
Ve stanicích lanovek bývají i parkoviště pro kočárky.

Moderní prostorné samoobslužné restaurace a horské chaty, ať už nedávno zrekonstruované dřevěnice, nebo futuristicky prosklené stavby, jsou na všech hlavních křižovatkách a nechybějí na jediném vyhlídkovém vrcholu. Ve velkých restauracích jsou vždy dětské koutky nebo herny.
Pionýrem luxusních, „klubových“ restaurantů se už před lety stal Ski Lounge na mezistanici Komperdell, obdoba letištních salónků pro business-class cestující. Kromě delikates a vlastního lehátka na terase se od běžné restaurace liší i tím, že vás u vstupu hosteska přezuje do pohodlných bačkor.
Kuriozitou jsou prosklené WC s výhledem nebo vyhlídkové plošiny (horní stanice Almbahn).

A v top středisku můžete zažít i něco velmi extra – nejen východ slunce na sjezdovkách, první ranní jízdu po nedotčeném manšestru, ale třeba i občerstvení v panoramatickém, skleněném krystalu na sjezdovce. Za exkluzivní zážitek pro omezený počet účastníků se však platí nemálo. V horské chatě Zirbenhütte si zase můžete vybrat z 25 přísad své nejoblíbenější a šéfkuchař vám z nich připraví tří-, čtyř- nebo pětichodové menu.

Nechybí ani adrenalinové atrakce – u horní stanice kabinky Möseralm čeká Fisser Flieger („drak“ se 4 pasažéry v pařátech, jenž se nad zasněženou loukou rozletí rychlostí až 80 km/h) nebo Skyswing („volný pád“ v obří jednoramenné houpačce). V Serfaus se můžete spustit po laně mezi stromy (Serfaus Sauser).

Náhorní plató je ze všech stran obestoupeno horami – na východě Ötztalskými Alpami, na západě Silvrettou, na severu Lechtalskými a na jihu Ortlerskými Alpami. Ty jej chrání před nejextrémnějším počasím a zabezpečují mu „lázeňské“ klima jako třeba nedalekému Svatému Mořici. Podle místních pozorování jej dokonce – dík své jihovýchodní expozici – poráží v délce slunečního svitu (1 940 hod. ročně oproti 1 820). Z válející se inverzní mlhy v údolí „trojčata“ Serfaus, Fiss a Ladis vždy vyčnívají a jsou zároveň nejslunečnějším místem celého Tyrolska.

Vesničky žijí i svými tradicemi – jednou z kuriozních je festival zvaný Blochziehen, jímž je vyháněna zima který se koná jednou za čtyři roky o posledním víkendu v lednu. Velký pokácený strom se táhne na saních celou vesnicí, jejíž obyvatelé křepčí v maskách – zvláštní úkol má muž převlečený za kohouta, který symbolizuje plodnost přicházejícího jara a zodpovědně se věnuje mladým dámám.

V dojezdovém okruhu Serfaus Fiss Ladis je desítka lyžařských center, z nichž přinejmenším tři jsou esa – Samnaun s bezcelní zónou a více než 200 km sjezdovek, prašanová mekka St. Anton s 300 km sjezdovek nebo ledovec Kaunertal. Cestovatelské povahy se mohou ubytovat v levnějším a dopravně výhodnějším údolí (Prutz, Ried) a podnikat každodenní safari – mezi Fiss a Serfaus je nástupní terminál kabinky Waldbahn, vedoucí do srdce lyžařské houpačky, s kapacitním parkovištěm a zázemím pro jednodenní návštěvníky.