Silvretta Montafon mapa sjezdovek

Podrobný popis - Silvretta Montafon

Nova

• lyžařské terény se nerovnoměrně rozprostírají po dvou protáhlých hřebenech, zpřístupněných dlouhými kabinkami z údolních středisek St. Gallenkirch a Gaschrun
• dominují středně obtížné tratě nad hranicí lesa s převýšením okolo 500 m s četnými freeridovými alternativami v podobě značených ski-route
• mimo několika dálničních ranvejí podél páteřních lanovek jsou sjezdovky spíš středně široké a nezřídka se zužují, zejména v níže položených lesních pasážích
• Versettla II – zprvu přímá červená trať s širokou modrou alternativou a zúženým traverzovitým dojezdem k mezistanici kabinky
• Versettla I – úzká a traverzovitá trať s občasnými přímými a širšími pasážemi do Gaschurnu (sjezd do údolí do Gaschurnu je označen jako ski-route, protože část trati nesmí být kvůli nesouhlasu majitelů pozemků upravována)
• Nova – přímé, poměrně strmé, ale užší varianty tratí s modrou, traverzovitou variantou, od horní stanice vleku Burg vede v sousedství upravovaných tratí dlouhá a strmá ski-route Nova Süd
• Madrisella – přímé, poměrně široké a zvláště ve spodní polovině velmi poctivě červené tratě, obsloužené krytou 6sedačkou a expresní 3sedačkou, stranou z hlavní spleti sjezdovek odbočuje prostorná a strmá černá Schwarzköpfle Steilhang s plochým dojezdem zpět
• Rinderhütte – hlavní klubko tratí se rozvíjí do údolí na odvrácené straně hory, kde se jednotlivá vlákna v členitém terénu vlní, střídavě propadají a traverzují a končí u sedačky Sonnenbahn
• Sonnen – krátký, slunečný a velmi oblíbený široký svah ve všech variantách obtížností, na němž slouží krytá 8sedačka s oranžovými bublinami
• Jöchle – kratší, přímé, ale široké tratě vedené po velmi svižné spádnici obsloužené dvěma kotvami
• Valisera II – frekventovaná a lehká červená magistrála, větvící se v nižších, zalesněných partiích do několika variant
• Garfrescha I – zpočátku široká červená trať, která postupně přechází v úzkou traverzovitou modrou s dlouhých a plochým odjezdem do St. Gallenkirchenu, slouží zde old-schoolová 2sedačka

Hochjoch

• mírné sjezdovky roztékající se po severních i jižních svazích členitého masivu s vrcholem Hochjoch
• strmější je jen černá trať z hřebene Sennigrat a kratší červené magistrály kolem 8sedačky Seebliga
• z vrcholové kotliny pod Hochjochem se jedna z tratí prořezává směrem k údolí půlkilometrovým tunelem, nejdelším lyžařským na světě
• Hochjoch I+II – zpočátku prostorná červená trať klikatící se lesním průsekem s užší točivou modrou variantou v horní polovině, později se střídají užší středně strmé hangy s traverzující cestou, která se na okraji Schrunsu proplétá mezi zástavbou a občas protíná či podjíždí místní silničky
• Sennigrat I – poměrně strmá, točitá a dostatečně široká černá trať obsloužená pomalou 2sedačkou
• Seebliga – relativně krátké, ale široké a sportovní červené magistrály i s mírnějšími variantami, velmi oblíbené i díky kryté 8sedačce, nejpohodlnější lanovce v areálu
• Seetal – mírný traverzovitý sjezd s jedním strmějším hangem z nejvýše položených partií areálu zpestřuje nejdelší lyžařský tunel na světě, z něhož se trať rozlévá do široké magistrály Seebliga nebo traverzuje k mezistanici Kapell
• Hochalpila – široké a velmi přehledné, místy středně strmé slunečné ranveje s delšími plochými úseky
• Freda – ploché a poměrně široké tratě ve vysokohorské kotlině nad sedlem Grasjoch