Milé říjnové překvapení

Zatím co ještě ve druhém říjnovém týdnu panovalo v celé republice babí léto s teplotami okolo + 20°, v několika následujících dnech došlo k dramatickému zvratu, jehož následkem leželo 15. 10. konkrétně např. v Jablonci nad Nisou 40 cm, na hřebenech severočeských a severomoravských hor 70 cm sněhu a vydatné sněžení dále pokračovalo.
Na tak překvapivou sněhovou nadílku jakoby čekali provozovatelé lyžařského areálu v Rejdicích. Po celý víkend (17.-18. 10.) zde byla k dispozici několika stovkám, v médiích včas informovaných, nedočkavců sedačková lanovka a solidně upravený svah, jen pokladna a turnikety zůstaly mimo provoz. Kromě občerstvení poskytovali Rejdičtí všechny služby zdarma. Takto konkrétně prokázaná flexibilita a vstřícnost zasluhují, i když zpětně, uznání a obdiv.
Nezbývá než doufat, že za obdobné situace nezůstanou na počátku příštích sezón osamoceni.

Příležitost pro sněhovou artilerii

Po nečekané říjnové sněhové kalamitě se situace na našich horách nevyvíjela z lyžařského pohledu příznivě. Listopadové teploty trvale překračovaly +10° a sněhové srážky byly v nedohlednu. Až od 10. 12. počala rtuť teploměru klesat pod nulovou hranici a následující dny a noci až do 22. 12. se staly velkou příležitostí pro lyžařská střediska vybavená zasněžovací technologií spolu s dostatkem energie a vody. Mrazy až dvacetistupňové a suchý vzduch umožňovaly připraveným rychle pokrýt velké plochy technickým sněhem a operativně zahájit provoz. ilustrační foto
Trochu překvapivě patřil tentokrát mezi lyžařská centra, nabízející již od Vánoc většinu tras vysněžených a mechanicky upravených, i Sportovní areál Ještěd. Vzhledem k tomu, že se zde podařilo připravit i exponovaný, strmý slalomový svah, absolvovali na něm na přelomu prosince a ledna šest kvalitních tréninků sjezdaři reprezentující ČR a libereckou Duklu Bank, Trejbal, Krýzl a částečně i Hrstková. Poprvé v historii byli na Ještědu náhodní diváci svědky profesionální práce týmu řízeného koučem Tomášem Bankem. Trať vytyčená na tvrdé pistě, preparované nočním mrazem, byla vybavena mobilní časomírou, která v opakovaných jízdách potvrzovala dobrou formu O. Banka a F. Trejbala i postupné překonávání následků letního vážného poranění páteře K. Krýzla. Ještědský slalomák spolu s regeneračním zázemím, jakým disponuje armádní středisko, se ukázaly být dobrým odrazištěm do dalších bojů o body a prosazení se v olympijských soutěžích.

Dvě lednové kuriozity

Kromě cenných slalomářských bodů a Bankových úspěchů v kombinaci ve Wengenu a v Kitzbühelu stojí za připomenutí i specifikum lednového domácího klimatu a dvě epizody s tím související. Stejně jako v předvánočním čase, i na počátku ledna se u nás sypal sníh pouze v nejbližším okolí sněhových kanónů.
Vymodlený zvrat přinesla až noc na sobotu 9. 1. Tehdy se na celou českou kotlinu konečně sneslo přes 30 cm přirozeného sněhu. Kromě tisíců nedočkavých lyžařů zareagoval pohotově na novou situaci i pan prezident Klaus, jenž zaručeně jako první hlava státu kroužil v onu sobotu na běžkách zahradami Pražského hradu, což s oprávněnou hrdostí potvrdil druhý den v Bedřichově při příležitosti zahájení Jizerské padesátky.
Samozřejmě nemohl tušit, že o zápis do pražské lyžařské historie usiloval současně tentýž den ještě jeden nadšenec v seniorském věku. Vědom si toho, že téměř přesně na den kopíruje stopu najetou před 123 lety J. R.-Ořovským, sjel na lyžích od Sv. Václava až na Můstek, kde se občerstvil horkou medovinou! Není co dodat.
V následujících týdnech dávala zima překvapivě zapravdu zpochybňovatelům globálního oteplování. Oblevy se nekonaly a i v blízkém okolí Prahy se lyžovalo až do druhé půli února.

Harrachovské loučení

Shodou okolností byla minulá lyžařská sezóna v Čechách zajímavá nejen svým brzkým říjnovým úvodem v Rejdicích, ale i rekordně pozdním závěrem, tentokrát na nedalekém Čerťáku. V poslední dubnové dekádě zde několik desítek nenasytných oceňovalo příjemnou atmosféru, jaká panovala v areálu nabízejícím jarní lyžování nadstandardním způsobem:

  • Sedačková lanovka startovala vždy na minutu přesně v 8.00 hod.
  • Obsluha horní stanice vítala každého z prvních ranních pasažérů přáním dobrého dne.
  • Svah byl po ránu vždy dokonale vyžehlen a díky intenzivnímu dosněžování v průběhu zimy byl k dispozici v celé šíři až do 26. dubna.
  • Někdejší problémy s loužemi z tajícího sněhu kolem nástupu k turniketům odstranilo výkonné chladicí zařízení „vypůjčené“ z odpočívajících můstků.
  • V Harrachově (720 m n. m.) se snad poprvé podařilo ukončit sezónu 2. května, tedy o pět dní později než na tradičně posledních Horních Mísečkách (950 m n. m.) a stejně jako např. v Obertauernu (1 850 m n. m.) nebo v Ischglu (2 300 m n. m.).
  • V ceně zlevněného skipasu bylo i presso, podávané s kopcem šlehačky a s úsměvem.

Ukončit dlouhou a v mnoha směrech mimořádnou lyžařskou sezónu v Harrachově, to byla po všech stránkách příjemná záležitost.
Díky!