Nakonec jsme si zvykli i na zhůvěřilost v podobě zahájení na ledovci už koncem října. Sportovně i logisticky je takový jeden závod nesmysl, ale byznys chce svoje a všichni víme, že jde hlavně o naladění fanoušků na budoucí zimu a na nákupy vybavení a pobytů.
Je ovšem třeba přiznat, že jejich zájem v tuto dobu je větší než při vyvrcholení sezony v březnu.

Nakonec se před pár lety doprostřed měsíční pauzy mezi Söldenem a americkým blokem vsunul slalom ve finském Levi. Znamená to, že kohorta SP se po „výletu“ na tyrolský ledovec dva týdny nato složitě přesunuje kvůli jednomu slalomu pro muže a jednomu pro ženy do další odlehlé destinace. Navíc v nepříliš sjezdařské zemi (Tanja a Kalle prominou) a do místa, kam se takřka žádný divák závodů nepojede podívat. Levi ani není místem, kam by se vyplatilo přesunout se na trénink přímo ze Söldenu, a tak jde vlastně o rozmařilý výlet, asi jako když se boháč v náhlém rozmaru díky soukromému tryskáči rozhodne povečeřet v Paříži nebo si zaletět na Sachrův dort do Vídně.
Přitom on tak učiní za vlastní peníze a dobře si zváží, jestli na to i v krizi má. Kdežto tady se finančně krvácející svazy a týmy – a každou zlatku dnes obracejí i ty nejsilnější – prostě musí dostavit.

A to už vůbec nemluvím o dopadu na životní prostředí. Jistě, každý den se ve světě uskuteční tolik letů a jízd autem, že jedno Levi je zanedbatelné. Ale i tak staví všechny ty úlisné řeči konjunkturální ekopéče do neupřímného světla.

Ano, program SP se staví několik let dopředu a takto uzavřené smlouvy je třeba ctít. Levi 2010 se do termínovky Poháru dostalo jistě ještě před vypuknutím krize. Ale už tehdy se vzývala ekologie a už tehdy lyžařský byznys nekvetl a týmy šetřily. Dnes, při stále horších podmínkách pro letní přípravu, jsou rozpočty o to napjatější. A o únavě závodníků z cestování a množství závodů se hovoří už dlouhé roky.

FIS si na jednu stranu hraje na „světový“ pohár, ale stejně točí především pár zavedených pořadatelských míst. Na jižní polokouli dvacet let pragmaticky kašle. Nyní vidí potenciál nových trhů, a tak chystá nové lokality. Velké zahraniční investice zařídily pořadatelství jinak lyžařsky nevýznamnému Bulharsku (Bansko), následovat bude slibné Rusko. Tedy opět vzdálenosti a přesuny, navíc zvykání na místní podmínky, na tamější sníh.

Bude zajímavé sledovat, jak se složitě prolobbované zájmy a tlaky promítnou do budoucí podoby termínových kalendářů.