Tento článek obsahuje dlouhodobě platné informace a byl aktualizován 13. září 2024. Na jeho přípravě se podíleli Ivan Sosna, Ondřej Novák, Lukáš Vavrda a Petr Socha.
Příprava: jak umím a jak chci lyžovat
Ještě dříve, než se vypravíte do prodejny, je dobré si odpovědět na
základní otázky ohledně vašich stávajících dovedností a preferencí:
Kolik toho na lyžích umím, jak jsem vybavený fyzicky a pohybově, kolik toho
obvykle najezdím (kolikrát za zimu stojím na lyžích), kde převážně
jezdím (náročnost terénů, upravené tratě, volný terén), čím pro mě
lyžování je (pohodová dovolená, sportovní vyžití), jaké mám ambice,
lyžařské cíle…
Zejména u začínajících nelze často vše
pojmenovat. Takový (ne)lyžař zatím neví, jak ho lyžování bude bavit,
kolik mu bude ochotný dávat. Jindy zase neodhadneme, jaké budou naše
časové nebo finanční možnosti. Přesto by výsledkem měl být co
nejpřesnější upřímný profil.
Nezapomínejme také na osobnostní vývoj. Za dva či tři týdny na horách je
při dobrém vedení možné udělat značný pokrok a od začátečníka se
během jedné zimy přeměnit na pokročilého. Jiný se za týden nepřenese
přes stádium pluhu.
Rovněž byste si měli ujasnit, zda lyže pořizujete namísto jiných (budou
vaše jediné pro všechno), nebo ke stávajícím jako druhé – a proč a
také na jak dlouho je plánujete mít. Nejdelší životnost a zachování
původních vlastností poskytují lyže sendvičové konstrukce.
Očekáváte všestrannost, snadnou ovladatelnost, výkonnost – sportovnost,
vysokou životnost nebo image? Velmi snadná ovladatelnost směřuje nejspíše
k rekreační univerzálce, výkonnost k lyži sportovní, image k luxusní či
módní značce…
Atomic Redster S9 Revoshock
Fischer RC4 The Curv
Podle terénu můžeme lyže rozdělit do následujících škatulek:
- upravená trať (onpiste čili sjezdovkové lyže)
- celodenní převážně upravená, ale i rozměklá trať, případně i lehký přilehlý terén (allmountain)
- trať i terén (širší modely allmountain)
- převážně až výlučně terén (offpiste, freeride)
- a další spíše už „speciální“ užití (prašan, skialpinismus, snowparky a rampa, funcarving)
Sportovní K2 Disruption se dvěma titanalovými pláty
Lyže na upravenou sjezdovku
V našich podmínkách po takových sahá většina lyžařů a takové budou
a rozhodně by měli vybírat lyžaři méně zdatní. Pro ty jsou určeny
rekreační modely (dnes je často najdete pod eufemistickým
„univerzální“). Víceméně všechny lyže na začátečnické úrovni
jsou si dnes výkonnostně podobné.
Na takových rozumně zvládnete základy techniky a budete se moci pohybovat
pomalu, spíše krátkými obloučky či pokusy o ně. Teprve až z nich
vyrostete, pořídíte si lyže vysněné – např. sportovní, širší nebo
freestylové.
Pokud je vaše lyžařská zdatnost, fyzická kondice a nasazení na vyšší
úrovni vybírejte lyži méně či více sportovní. Žádná přesná hranice
mezi nimi ale neexistuje – vždyť i „sportovnost“ je termín relativní.
Je však dobré vědět, že běžné komerční lyže jsou dnes poměrně
měkké a značně vykrojené, a tedy v běžných délkách i slušně
ovladatelné. Koupě lyže pro méně zdatného lyžaře příliš náročné
(kdysi uváděné ve všech příručkách jako možné nebezpečí), se tak
značně snížilo. Naopak na dobré lyžaře může číhat riziko „volby pod
úroveň“. Agresivní rétorika prospektů a pojmenování lyží může
někdy svést k jejich přecenění, zejména při volbě kratších délek.
Lyžař na úrovni by měl sáhnout po lyžích delších, méně vykrojených a
sportovních, přičemž by si měl být vědom toho, že v běžné nabídce
najde jen lyže dobře točivé (rádius pod 20 metrů), se kterými zvládne i
kratší oblouky.
Obrovsky populární jsou u nás slalomky, tedy lyže značně vykrojené do
délky 165 až 170 cm. Tyto lyže jsou hodně točivé a určené především
pro krátké oblouky. Mnozí je coby lyže velmi snadno zatáčející
používají univerzálně i k rychlejší jízdě. Radikální tvar a kratší
délka ale mohou znamenat horší vlastnosti v přímé jízdě a nižší
stabilitu v rychlosti.
Atomic Redster X7 Revoshock - ideální mix obřačky a slalomky
Výška a váha lyžaře
Rekreační jezdec běžných parametrů, který správně vybere úroveň
lyže, obvykle nemívá s výběrem problémy. Zásadní vliv mají tyto
parametry jen u extrémů. Lyže ovšem při jízdě nepozná, jak je její
jezdec velký/malý a kolik váží. Reaguje na síly, které na ni působí.
Lehký a rychlý jezdec, třeba závodící žena, tak dokáže generovat
větší síly než těžký, ale pomalý začátečník nebo rekreant.
Platí, že lehčí lyžař, pokud nejezdí extrémně dobře a rychle,
produkuje nižší síly přenášené do lyží, a tak užije lyže spíše
kratší a měkčí. Takové bývají lyže pod 150 cm, u dámských modelů i
delší.
Hůře na tom může být těžká váha. Velký lyžař působí na lyže
delšími pákami a větší vahou, takže při stejných rychlostech jako malý
a lehký zatěžuje lyže více. To vyžaduje lyži trochu delší a v
případě lyžařů hodně těžkých i tvrdší. Nejlepším řešením je
sáhnout po lyži dost výkonné, tedy sportovní, a navíc s klasickou
sendvičovou konstrukcí, která si původní tuhost v ohybu i další
důležité vlastnosti uchovává nejdéle. Posouzení tvrdosti lyže v obchodě
však vyžaduje poměrně dost zkušeností.
Head Supershape e-Magnum
Šířka lyží
Nová doba přinesla i zcela zásadní změnu dalšího
parametru – šířky lyží. Ani v tomto kdysi volba nebyla, dnes je to u
lyží kritérium skoro nejdůležitější.
Šířky sjezdovkových lyží se pohybují od (nejčastěji) 66 mm ve středu
lyže výše. Za rozumnou horní hranici pro jízdu na tvrdé pistě lze
považovat asi 74 až 75 mm. Po sjezdovkách lze samozřejmě sjíždět i na
lyžích mnohem širších, ale zkušenost i praxe včetně závodního
lyžování ukazuje, že pro zachování sjezdovkového charakteru lyží a
jejich optimální funkčnost na upravených, tedy u nás mnohdy velmi tvrdých
tratích, je nepřehnaná šířka nejvhodnější. Stejně tak je nejlepší
pro začátečníky i pro pokročilé, kteří chtějí správnou techniku
pilovat. Tyto „úzké“ lyže na našem trhu i v půjčovnách dominují, a
tak většina nevyhraněných lyžařů právě po takových sahá.
Stále se zdá, že roste segment širších lyží, který ale míří na
"normální" lyžaře. Čili že širší lyže stále nacházejí širší
uplatnění. Progresivní lyžaři, kterým samotná sjezdovka nestačí, nebo
ti, kdo rádi nebo často lyžují v rozměklém odpoledním sněhu, mohou sahat
i po širších lyžích. Možnost jejich použití na sjezdových tratích
rozšiřují stále se rozvíjející technologie, konkrétně třeba
optimalizace podélné a torzní tuhosti či rocker a délka efektivní hrany.
Problémem tak nemusí být ani lyže široká 90 mm a podle gusta i
širší.
Bear Skis - Fat Bear se středem 155 mm, asi nejširší lyže na světě, pochází od české firmy z Trhových Svinů
Délka lyží
A teprve nyní se propracováváme k délce. Přitom kdysi to bývalo to
hlavní, co kupující mohl ovlivnit, ještě nedávno zněla mantra
carvingových lyží – „po bradu“, dnes ale máme tolik typů lyží pro
různá určení (v délkách 65 až 215 cm, v obchodech obvykle 140 až 185
cm), že chňapnout jakoukoliv lyži a paušálně ji poměřovat s postavou
není správné.
Velmi přibližně platí, že začátečník bude
spokojený na délce 140 až 160 cm. Nejběžnější délky pro pokročilého
budou do 160 cm u žen a 160 – 175 cm u mužů. Od 180 cm výše už půjde
ten, kdo ví co chce (vždy uvažujeme osobu neextrémních parametrů, tedy
zhruba 150 – 200 cm, 40 – 100 kg).
Hodně vykrojené lyže charakteru slalomky, tedy do nějakých 13 až 14 m
rádiusu, budou při typickém používání na kratší oblouky vhodné
kratší, od 160 cm (ženy) do 165 cm (muži). Lyže méně vykrojené (R 17 –
19 m, racecarvery, „obřačky“) pro rychlejší jízdu a delší oblouky
volte zase delší, až přes 180 cm.
Paušálně se dá říci, že danému člověku bude vyhovovat konkrétní
lyže v délkovém rozmezí 10 cm, bližší upřesnění už ale často nelze
provést jinde než za jízdy na sněhu. Pokud to nejde, méně zdatný by měl
jít spíše níž. Možná by šlo říci „dokud jste v pohodě jen na
modrých, berte spíš kratší délky daného modelu. Zdatný lyžař zvládne
a často i ocení délky větší.
S délkami zamíchal rocker. Zejména u lyží z kategorie allmountain či
freeride můžeme snadno narazit na lyži dlouhou, která se chová jako
krátká. Ideální je lyži vyzkoušet – můžete dojít k tomu, že si
koupíte o 20 i více centimetrů delší lyži, než jste sami.
Freeridová lyže K2 Mindbender
Slalomky
Kratší a výrazněji krojené slalomky jsou určeny pro jízdu v obloucích
o kratších ráduisech. V Česku jsou velmi oblíbené a diskuze o nich je
značně protichůdná. Koho zajímají, ať se podívá na článek Slalomky od A do Z!
Dynastar Speed Omeglass WC FIS SL
Tipy na slalomky vybírejte v testu 2016/17!
Obřačky
Lyžaři jsou často vnímány jako jakýsi opak slalomek, ale v současné době - pokud tedy mluvíme o obřačkách komerčních, určených pro volný prodej civilním lyžařům - jsou to už obvykle vysoce univerzální sportovní lyže na upravenou pistu. V současné době poměrně aktuální téma, protože výrobci zareagovaly na změny regulí FIS a přinesly paletu modelů pro závodníky nižších soutěží a nadšence. Více k tématu najdete v samostatných článcích:
Mýty a pověry o obřačkách a slalomkách
Obřačka Kästle RX 12 GS
Inspirujte se ve specializovaném testu obřaček!
Lyže allmountain pro sjezdovku a jen občas terén
Lyžař lyžující do odpoledne je mnohdy uvězněn na rozjetých a měkkých sjezdovkách, které - byť jsou stále sjezdovými tratěmi - vykazují zcela odlišná specifika než ranní pista. Leckdo také nechce zůstávat na upiglované pistě a rád by si ochutnal trochu „toho frýrajdu“. Pokud tedy chce své jediné lyže sice pořád hlavně na tratě, ale příležitostně do měkka nebo i mimo, může zůstat u 74-75 mm, ale uvážit by mohl i 80 až 90 mm – podle podílu převládající tvrdosti sjezdovek či osobních preferencí. V takovém případě už se z oblasti sjezdovkové dostává k hybridům, tzv. allmountainům, tedy lyžím „pro celou horu“, které by bylo možná lépe definovat jako lyže „pro celý den“. Tyto stále relativně úzké lyže ještě v terénu žádnou velkou parádu nenadělají, ale pro odměklou, rozježděnou, ráno lehce zasněženou apod. sjezdovku dokážou být maximálně vděčné. Doporučují se také sovám, které si rády užijí nočního života, aby se poté vydaly na již ne ideální polední či odpolední sjezdovku.
Inspirujte se ve specializovaném testu allmountain lyží!
Dámské allmountain lyže Blizzard Phoenix R14 Pro
Lyže allmountain pro jízdu na sjezdovce i v terénu
Není to už právě typické sjezdovkové použití, resp. jen málokdo si
ještě širší lyži koupí jako svou jedinou. Tyto širší allmountainy
přes 90 mm šířky bývají už většinou přizpůsobené specifikám jízdy
ve volném terénu - přesto ale znějí hlasy, potvrzené vícero výrobci,
které i lyže přes 90 mm určují pro obvyklé použití - univerzální
sjíždění. Na upravené trati přitom mnohé nejnovější modely dobře
vedou i drží. Bývají znatelně lehčí než sportovní lyže sjezdovkové a
při značném vykrojení – obvykle 18 – 24 metrů – mohou být i dobře
točivé. Jejich čas ale u nás teprve musí nastat a s ohledem na přírodní
podmínky a možnosti bude zájem o ně omezený. Přesněji řečeno jako o
lyže jediné. Zejména v šířkách směrem k 90 mm jsou pro častějšího
návštěvníka Alp velmi vhodným doplňkem jeho lyží sjezdovkových. Tyto
allmountainy bývají na úrovni kvalitních lyží sportovních a v cenové
hladině rekreačních univerzálek je nenajdeme.
Speciální lyže na sjezdovku
Krátké lyže
Koncem 90. let vyvrcholila v rámci celkového zkracování lyží popularita těch nejkratších, pod 100 cm délky. Sice se toto spíše zábavné nářadí ukázalo jako omezeně použitelné k tomu, jak běžně chápeme lyžování, ale od té doby zůstávají v omezené míře na trhu. Často se propagují jako geniální výukový prostředek, neboť zatočit na nich lze prakticky bez technického návodu, doslova intuitivně. Jejich krátkost (65–100 cm) znamená ale i omezenou předozadní stabilitu a poměrně vysoké nároky na rovnováhu. Tyto kraťásky mohou být vhodné pro cílený nácvik pod odborným vedením, případně pro zcela neambiciózního klouzače, který se spíš touží spontánně vyřádit někde na placaté loučce.
Funcarvingové lyže
Nadstandardně vysoká známost a rozšířenost tzv. funcarvingu je českým
specifikem. Přibližně řečeno sjíždění na značně krátkých a
extrémně krojených lyžích, obvykle bez holí a se snahou o odvážné až
maximální náklony. Kdysi takový způsob jízdy ohlašoval a propagoval
carvingovou revoluci, dnes zůstává – snad až neoprávněně – na okraji
zájmu. Propaguje poněkud specifické lyže, od kraťásků po funcarvery, tedy
kratší a krojenější verze slalomek s rádiusy i znatelně pod 10 metrů.
Běžně je ale v obchodech nekoupíme, nejspíše se s nimi setkáte u
specialistů nabízejících i kursy funcarvingu coby lehce specifické odnože
zatáčení na lyžích.
S následujícími kategoriemi se přesouváme ze sjezdovek do stále
populárnějších snowparků a mimo sjezdovky. Džungle parametrů v těchto
kategoriích je ještě neprostupnější, než u lyží sjezdovkových a
allmountainů.
K2 Dispatsch - lyže na pomezí freeridové, allmountainové a touringové
Značka lyže nehraje hlavní roli
Pro nevyhraněného lyžaře není příliš vhodné fixovat se bez
významného důvodu na určitou značku. Jednak se tím zbytečně zužuje
výběr, jednak jsou si srovnatelné lyže různých značek hodně podobné.
Pokud ale jezdec už náročný hledá kvalitu a trvanlivost, má určitou
logiku soustředění na některé značky malosériové, zhotovující všechny
své modely se sendvičovou konstrukcí. Trochu by je snad šlo přirovnat k
prémiovým značkám automobilů. Také u nich je cena vysoká, ale konstrukce,
vlastnosti i životnost ji (jistě, jak pro koho) ospravedlňují. Běžný
uživatel lyží na úrovni 10 – 15 tisíc korun se ale při výběru na
značku skutečně fixovat nemusí.
Podle čeho se nakonec rozhodnout při výběru lyže
I když zvážíte vše a naučíte se katalogy nazpaměť, pořád budou konkrétní lyže kočkou v pytli. Co pro její odhalení můžeme udělat?
1. Testy v časopisech a na internetu poslouží jako jeden ze zdrojů, jsou vhodné jako doplnění informací. A jelikož lyže se v posledních letech nevyvíjí nijak překotně, lze se leckdy opřít o testy i z minulého či minulých ročníků. Mnoho testů lyží najdete v sekci Testy lyží!
2. Diskuze na webu mnohdy obsahují skutečně nezávislé
informace, obvykle ale odrážejí jen názor a zkušenost jednoho lyžaře.
Převládající anonymita nemoderovaných diskuzí znamená, že ani tady
nemáme záruku kompetentnosti, nestrannosti a objektivity. Neznalý
návštěvník nemusí vždy odhalit nadsázku a ironii, kterou komunita
kmenových diskutérů považuje za zřejmou.
Z diskuze na SNOW.cz se tématu věnují zejména dvě fóra: Poradna před
nákupem a Osobní
zkušenosti a recenze.
3. Testování na sněhu je koruna a vrchol každého
pořádného rozhodování. Možností lyže si vyzkoušet na sněhu je stále
více a kupovat lyže, zejména dražší, bez vyzkoušení na sněhu by mělo
být spíš výjimkou. Nikdo vám neřekne líp, zda vám lyže sedí než vy
sami. Jde o vaše peníze, vaše lyžování, vaše pocity. Z firemních
testovaček si můžete vybrat v kalendáři,
pokud máte ambice testovat s týmem časopisu SNOW, kontaktujte redakci.
Při výběru nezapomeňte ani na perspektivu. Lyže nejsou výrobek na dnešek,
nýbrž i do budoucna. Budete se zlepšovat, požadovat od nich stále víc a
víc si dokážete i brát. Musí vám tedy po dobu, kdy je budete používat,
stačit. Levné z hypermarketu nebo vysloužilci na hranici smrti takovou
rezervu nemají nebo mít nemusejí. Čím víc toho umíte, tím víc vás
takové nedostatečné lyže brzdí ve vývoji a tím víc se šidíte.
Nelze rovněž nepřipomenout, že lyže, a to i kvalitní a drahé, jsou jen
tak dobré, jak dobrý je stav jejich hran a skluznice. Dobře nabroušení
lyže kolikrát promění nepoužitelnou lyži v mazlíčka a naopak.
Nejlevnější způsob, jak si pořídit lepší lyže, je jejich
kvalitní servis! Nanejvýš za pár stovek a pokud možno
průběžně.
Blizzard Thunderbird R18
A co cena? Neměla být na začátku úvah?
Jistě, cena jako kritérium bude napříč prostupovat úvahy. Je ale natolik
individuální, že ji pro správný postup záměrně ponecháváme stranou.
Vysloveně přímá úměra sice neplatí, ale levná lyže bude takřka
určitě méně kvalitní a životná než drahá téže značky. Ale pozor, i
levná lyže má svého spokojeného jezdce a samotná cena nezaručuje
například vysokou životnost.
Aktuální recenze a testy lyží časopisu SNOW najdete zde
Kompletní testy lyží z časopisu SNOW najdete v sekci Testy!
Jak vybrat dětské lyže, boty a hole
