Jednou ze základních věcí je dobrá výchozí pozice pro přípravu.
Závodníci často musí doléčit drobné šrámy a zranění, na které nebyl
v průbehu uspěchané a nabité sezony čas. Trenéři promýšlí nové
tréninkové metody a plány, které posunou jejich svěřence v další sezoně
výše ve výsledkových listinách. Servismani si zase lámou hlavu nad tím,
jak mazat lépe, aby lyže jezdily ještě rychleji než dosud. Než se však
všichni členové týmu pustí s vervou do další práce, je potřeba si
pořádně odpočinout. Bezprostředně po konci sezony si nejen závodníci
užívají odpočinek k nabrání nových fyzických i psychických sil, které
jsou velmi důležité pro následnou letní přípravu. Po nezbytném volnu je
třeba především zajistit kvalitní závodní materiál na další sezonu.
Proto většinou krátce po odpočinku vyjíždějí týmy několikrát na
ledovec s desítkami párů lyží, které se musí důkladně vyzkoušet.
Samotné testování je veliká alchymie. Lyžaři musí vstávat brzy ráno,
aby měli ideální podmínky – tvrdé sjezdovky a nízkou teplotu.
Závodníci si s sebou na svah berou několik párů lyží a postupně je
testují. V těchto fázích je důležité, aby byl přítomný i zástupce
výrobce lyží. Musí si zaznamenávat postřehy a požadavky závodníků a
trenérů ohledně zkoušených párů – podle nich se pak v továrně
všechny důležité parametry optimalizují. Takovýto camp se opakuje
několikrát – lyže upravené podle přání závodníků se musí znovu
otestovat a nezřídka se stává, že je potřeba ještě je doladit, aby
„sedly“ opravdu dokonale. Jiný rozměr dostává testování lyží v
případě, že závodníkovi končí smlouva s dodavatelem lyží. V takovém
případě je testování lyží ještě zajímavější a dá se říci, že i
náročnější pro všechny zúčastněné. Celý tým pak celou tuto anabázi
absolvuje několikrát, záleží na počtu dodavatelů, jejichž lyže
testuje.
Po komplikovaném ale velmi důležitém výběru ideálních závodních lyží
a několika párů lyží tréninkových konečně může – většinou v
polovině června – začít fyzická příprava. Reprezentanti se věnují
všemožným sportům – atletice, posilování, gymnastice, cyklistice a
někteří si zajdou zahrát i fotbal. Další důležité součásti tréninku
jsou cvičení pohybové koordinace a rychlosti reakce, balanční a
žonglérská cvičení, bruslení nebo posilování s vodními vaky.
Reprezentace má v dnešní době k dispozici moderní vybavení, pomocí
kterého je možné průběžně porovnávat výsledky a oveřit, jestli je
příprava dostatečně efektivní. Trenéři sledují, jak se u závodníka
vyvíjí například tepová frekvence, množství laktátu ve svalech a
důležité jsou i průběžné výkonnostní testy.
V minulých letech byli Češi zvyklí se připravovat v malých týmech
odděleně. Letošní rok byl v tomto ohledu průlomový. Příprava na sněhu
totiž začala společným soustředěním takřka všech členů A-týmu
reprezentace doplněné několika juniory. Konala se ve švýcarském Zermattu
na počátku července. „Společné soustředění je výjimečné tím, že
se sejde celá reprezentace. Snažíme se posílit kolektivního ducha. Je to
příjemné,“ byl spokojen jeden z trenérů, Petr Lajkeb, a dodal, že
realizační tým plánuje opakování společného tréninku. Stejný názor
zastává i trenér Šárky Záhrobské Pavel Šťastný. „Pro závodníky je
to velmi přínosné. Mohou se navzájem lépe poznat. Budujeme tady ducha
české reprezentace. Zermatt je vždy výborný, přišli jsme sice o dva dny
lyžování kvůli počasí, ale jinak jsou tady ideální podmínky,“
pochvaloval si alpské soustředění zkušený kouč.
Spokojeni s přípravou byli i samotní reprezentanti. Lyžovali přímo v
Zermattu a nedalekém Saas-Fee. „Jsem naprosto uchvácený tou pistou, kterou
tady máme k dispozici. Tréninkové podmínky na léto jsou asi nejlepší v
celé Evropě,“ zhodnotil podmínky Martin Vráblík. Jedinou kaňkou na
pobytu bylo počasí, kvůli kterému museli reprezentanti vynechat několik
dní na sjezdovce a věnovali se přípravě bez lyží. „Když se
nelyžovalo, tak jsme šli i s holkama do tělocvičny, kde se věnujeme
kolektivním sportům a posilování. Taky jezdíme na kole,“ přiblížil
druhou tréninkovou fázi Kryštof Krýzl. Možnosti dalšího sportovního
vyžití měli reprezentanti opravdu výborné. „Hrajeme fotbálek a taky jsme
byli na beachvolejbalu. V kolektivu to člověka baví, je to lepší než jít
nějaký samostatný trénink“ potvrdil Filip Trejbal. Trenéři měli na
soustředění o práci dobře postaráno. Každý den museli kromě přípravy
tréninku také vařit večeři. „Ze začátku to bylo slabší, ale teď už
se máme jako králové,“ pochválil schopnosti trenérů s úsměvem
„Trejbič“.
Další částí přípravy bývá u závodníků, kteří se věnují
rychlostním diciplínám, tréninkový camp v již zmiňovaném Chile,
případně v Argentině nebo na Novém Zélandu. Tam reprezentanti většinou
trénují přibližně tři týdny a věnují se především superobřímu
slalomu. Po návratu do Evropy se od poloviny září začíná intenzivně
trénovat obří slalom na první závody nové sezony, která letos začíná
22. října v rakouském Söldenu.
Česká reprezentace v alpském lyžování pro sezónu 2011/12
MUŽI - A (šéftrenér Tomáš Bank)
Ondřej Bank (trenér Tomáš Bank, kondiční trenér Josef
Andrle, fyzioteraput Jan Pernica)
Filip Trejbal (trenér Luděk Strejček, servismani Marek
Nechanický a Martin Krátký, fyzioterapeut Tomáš Kuchař)
Kryštof Krýzl (trenér Petr Lajkeb, servismani Marek
Nechanický, Martin Krátký, kondiční trenér Josef Andrle, fyzioterapeut:
Tomáš Kuchař, psycholog Jiří Šlédr)
Martin Vráblík (trenér Mirek Jokeš, kondiční trenér
Josef Andrle, fyzioterapeut Jan Pernica)
Adam Zika (trenér Pavel Zika, kondiční trenér Petr Pech,
lékař Marcel Staša)
ŽENY – A (šéftrenér Pavel Šťastný)
Šárka Záhrobská (trenér Pavel Šťastný, servisman
Miloš Machytka, fyziotrapeut Lucie Sluková)
Kateřina Pauláthová (trenér Radovan Pauláth, asistent
trenéra Ivan Vrzal)
Klára Křížová (trenér Zdeněk Chrástecký, servisman
Ondřej Žůrek)
Eva Kurfürstová (trenér Zdeněk Kurfürst, fyzioterapeut
Daniel Fáber, psycholog Leo Pavlík)
Michaela Smutná (trenér Petr Smutný)
Více o očekávání českých lyžařů v sezóně 2011/12 čtěte v
listopadovém SNOW 63!
