Tento článek vyšel v časopise SNOW 65.
V průběhu vývoje sportovce je dynamika růstu sportovní výkonnosti
vyjádřena křivkou. Ta z počátku probíhá strmě vzhůru, aby postupně s
přechodem do vyšší věkové kategorie stagnovala nebo se postupně lámala.
V období vrcholové výkonnosti zůstává průběh křivky na stabilní
úrovni nebo i kolísá s tendencí jen mírného vzestupu.
Na tyto změny v dynamice růstu výkonnosti sportovce má vliv řada
individuálních zvláštností. Tím se rozumí zaměření tréninku, úroveň
trénovanosti, tvorba sportovní formy a její ladění na vrcholné soutěže v
závislosti na počtu startů. V neposlední řadě úroveň zvládnuté
techniky.
Předkládané grafy jednotlivých disciplín mapují vývoj úspěšnosti
sledovaných závodnic. Především dynamiku výkonnosti v jednorázových
soutěžích – na MS a ZOH. Druhý pohled je zaměřen na růst výkonnosti v
dlouhodobé soutěži, jakou je Světový pohár.
Být úspěšný v sezóně, kdy se konají oba druhy soutěží, je pro
trenéry a potažmo pro závodnice tvrdým oříškem. V případě mistrovství
světa, ale především při ZOH jde o sofistikovanou, důmyslně propracovanou
metodu přípravy. A to jak v období přípravném, tak zejména v samotné
sezóně.
O úspěších sportovce rozhoduje jeho trénovanost a následně vlastní
sportovní forma. Obě spolu úzce souvisí, jejich význam je však rozdílný.
Trénovanost je stav sportovce, kdy všechny jeho funkce – motorické,
fyziologické a psychické – jsou v optimální míře vyvážené a
vzájemně sladěné. Sportovní forma je úzce vázána na stupeň
trénovanosti. Podle toho hovoříme o vynikající nebo průměrné formě.
O tom, v jaké formě své dosavadní závodnické kariéry se sledované
závodnice nacházely, nám řeknou následné grafy a komentáře.
Velká čtveřice
Čtveřice světových sjezdařek Marie Rieschové (1984),
Marlies Schildové (1981), Šárky Záhrobské
(1985) a Veroniky Zuzulové (1984) nebyla vybrána náhodně.
Naopak tvoří věkově i výkonnostně homogenní soubor, což dokazuje jejich
stručná charakteristika. Ovšem nutno připomenout jednu zásadní odlišnost.
Příprava Rieschové a Schildové od zařazení do juniorské reprezentace
probíhá pod centrálním svazovým vedením. Tréninkový proces Šárky a
Veroniky od žákovských let až do současnosti postrádá týmového
ducha.
Trénink ve skupině splňuje čtyři hlavní faktory:
- společná kondiční příprava
- konfrontace na sněhu (technika, tréninkové jízdy)
- konkurenční prostředí
- osobní motivace
Individuální příprava bez těchto atributů klade velké nároky na psychiku jedince.
Vzájemná konfrontace výkonnosti uvedené čtveřice se děje již od
juniorského věku vyústěním na MSJ. Jejich vstup na scénu Světového
poháru proběhl v rozmezí dvou sezón 2000 až 2002 rovněž v juniorském
věku. Rieschová – 20. místem v super-G v 17 letech (16. 2. 2001),
Schildová 25. místem ve slalomu ve 20 letech (9. 12. 2001), Záhrobská 5.
místem v KO slalomu v 17 letech (15. 12. 2002) a Zuzulová 28. 10. 2000 (16
let) v úvodním obřím slalomu SP, kdy nedokončila první kolo.
Předehrou před jejich premiérou ve Světovém poháru byly starty ve FIS
závodech, národních mistrovstvích a Evropském poháru. Od věku 15 let, kdy
se evidují FIS body, absolvovaly jmenované rozdílné počty startů:
foto: Head
Rieschová
62 (6/SJ – 13/SG – 25/SL – 18/OS)
foto: Head
Záhrobská
111 (5/SJ – 20/SG – 44/SL – 41/OS – 1/KO)
foto: Atomic
Schildová
62 (6/SJ – 13/SG – 25/SL – 18/OS)
foto: Salomon
Zuzulová
43 (0/SJ – 1/SG – 27/SL – 15/OS)Již samotný fakt strohých čísel ukazuje na rozdílnost v zaměření tréninku a preference disciplín na závodech. Prvé dvě závodnice absolvovaly všestranný lyžařský rozvoj od rychlostních disciplín po technické. Naproti tomu u Záhrobské a Zuzulové je podhodnocena účast v rychlostních disciplínách. To má odezvu v současných výsledcích jak ve slalomu, tak především v obřím slalomu.
Jak to vidí tisk
I když se bude zdát, že následující řádky nesouvisí s výše
uvedenou teorií o didaktice sportu, jsem plně přesvědčen o opaku. Jejich
realita vychází právě z průběhu vývoje sportovce a dokresluje
„suchou“ teorii.
Zaprvé: bezprostředně po získání titulu mistryně světa
ve slalomu (Záhrobská – Aare 2007) mě zaujal v MF Dnes (21. 7. 2007)
článek Martina Vopěnky „Záhrobské nenásledujeme“. S názorem autora
lze souhlasit. Zběsilá realizace skrze své dítě přinese čas od času
někdy slávu. V opačném případě stres a slzy, v nejhorším případě
poničené vztahy. V tomto případě obojího vrchovatou měrou.
Zadruhé: v deníku Sport (5. 1. 2009) článek „Musíme jet
vabank“. Mylná interpretace v odborné sportovní terminologii definovaná
samotným strůjcem úspěchů své dcery. Jeho vyjádření „zvyšujeme
průměrnou výkonnost“ nebo „vsadili jsme na taktiku postupného růstu“.
V literatuře o sportovním tréninku takové pojmy neexistují. Hovoří se o
dynamice růstu sportovní výkonnosti.
Zatřetí: článek v magazínu SNOW (č. 59 – únor 2011)
„Drama jménem Šárka“. Autorem je Ivan Sosna, jeden z nejpovolanějších
odborníků, jak v oblasti teoretické, tak i praktické. Jeho kritický pohled
na určitou stagnaci v dynamice výkonnosti Záhrobské v poslední sezóně má
hodně společného s touto srovnávací studií.
Graf počtu startů v jednotlivých sezónách - celkově a v disciplínách
Průběh křivek je u jednotlivých závodnic různorodý a je ovlivněný
zaměřením na jednotlivé disciplíny.
V prvních třech sezónách je náběhová křivka u všech stejně vzestupná,
liší se pouze v počtu startů.
Případný propad u Rieschové a Schildové je ovlivněn zraněním a
následnou rekonvalescencí. Průběh křivky Zuzulové se vymyká všem
zákonitostem o koncepci při tvorbě startů v jednotlivých sezónách. Pro
detailní pohled srovnejme vrchol Rieschové – 55 startů v sezóně v
rozmezí 196 dnů je průměr 3,56. Záhrobská – 67 závodů-startů v
rozmezí od 5. 12. 2001 (Hohgurgl-FIS závod ve slalomu 36. místo) do 10. 4.
2002 (Arosa – Mistrovství Švýcarska v super-G, závod nedokončen), čítá
126 dnů a průměr 1,88 dnů na závod. K tomu je nutné připočítat čas na
přesuny, trénink a regeneraci, když je závod každý druhý den. Z pohledu
fyzické zátěže se lze připravit. Je otázka, jak se pohybový aparát v
juniorském věku vyrovná s tak častým opakováním při budování
motorického stereotypu – techniky oblouku.
Druhou zvláštností u Záhrobské je v dalších sezónách nejdříve sestup
na přiměřený počet startů, aby v poslední sezóně absolvovala
„pouhých“ 19 závodů včetně účasti na MS. Pro nastartování závodní
atmosféry je to málo. Současný trenér Záhrobské to zdůvodňuje
přebudováním zafixované techniky z juniorského věku. Řešení tohoto
problému sem ale nepatří.
Maria RIESCH
Marlies SCHILD
Šárka ZÁHROBSKÁ
Veronika ZUZULOVÁ
Graf dynamiky výkonnosti na MS a ZOH
První markantní rozdíl mezi čtveřicí sledovaných je věk, kdy
vstoupily na scénu vrcholných závodů. První z nich okusila atmosféru
Záhrobská na MS 2001 již ve svých 16 letech. Byl to předčasný a
uspěchaný start. Ten měl za následek neúspěšnou nominaci na ZOH 2002. Od
roku 2003 je Šárka již stálou účastnicí na všech po sobě jdoucích MS a
ZOH. Získání sbírky medailí ve slalomu jí v přímém souboji ztěžovala
jak Rieschová, tak Schildová. Obě jmenované zaznamenaly první start až na
MS 2003 ve „vyzrálejším“ závodnickém věku. Rieschová v 19, Schildová
dokonce až v 21 letech.
To lze zdůvodnit tím, že v německém i rakouském týmu je při nominaci na
MS a ZOH nebývalá konkurence. Ani zranění jim nakonec nezabránilo zajistit
si skvělou bilanci získaných medailí jak v rychlostních, tak technických
disciplínách. Výkonnost Zuzulové na MS a ZOH je značně nevyvážená.
Pokusy v kombinaci a obřím slalomu bez výraznějšího umístění. Pouze
slalom má vzestupnou tendenci. Také její start v 17 letech byl brzký.
Maria RIESCH
Marlies SCHILD
Šárka ZÁHROBSKÁ
Veronika ZUZULOVÁ
Graf dynamiky výkonnosti ve slalomu
Disciplína, ve které se sledované protagonistky „utkaly“ nejčastěji – jak na MS a ZOH, tak především ve Světovém poháru, a to od okamžiku jejich vstupu do této soutěže.
Marlies Schildová
Nejlepší „skóre“ má Schildová. Řeč čísel zcela vypovídá o její kvalitě – dlouhodobé vynikající sportovní formě. Za deset sezón ve SP (vyjma zranění 2008–09) absolvovala:
- 76 startů, z toho 61 dokončených = 27x na 1. místě
- 7x na 2. místě
- 8x na 3. místě
- Celkem 42x na „bedně“ = průměr 1,45 na závod!
Je držitelkou rekordu v dosažení nejlepších časů v jednom kole. Celkem
45x zajela nejrychleji, z toho 9x v obou kolech. Schildová v současné době
představuje prototyp slalomářky s brilantní technikou moderního pojetí
uplatněnou na jakémkoliv povrchu a profilu tratě. To o některých z
dalších závodnic nelze říci jednoznačně.
Šárka Záhrobská
Při pohledu na graf výkonnosti Záhrobské musí především zaujmout
pouhých 8 nedokončených závodů z celkového počtu 83 startů ve SP, MS a
ZOH. Tento malý „výpadek“ ovšem nelze pokládat za následek stability
výborné sportovní formy. Důkazem pro toto tvrzení je výrazný nepoměr
mezi jen 9 medailovými umístěními ve SP oproti 38 dokončeným závodům v
rozmezí od 4. do 10. místa. Naopak to vypovídá o nedostatečně agresivní
jízdě, o respektu z jízdy „vabank“. Čtvrtá a pátá místa (10x) se
„setinovým“ odstupem od třetí příčky to jen potvrzují. Dynamiku
výkonnosti Šárky na mistrovství světa a olympiádě ve srovnání se SP je
možné hodnotit v daleko pozitivnějším světle. Dokázala načasovat formu.
Kompletní sbírka medailí na MS a následně na ZOH je toho důkazem. Za
největší úspěch lze považovat zisk titulu mistryně světa v Aare 2007,
kde podala vynikající výkony v obou kolech. V přímém souboji se Schildovou
vedla po prvním kole celkem o 0,23 s. Ve druhém kole bez taktizování, ale
naopak jízdou na hraně dokázala útok Schildové odrazit. Nutno podotknout,
že svah v Aare svým sklonem více nahrával Šárce. Zisk stříbrné medaile
na MS ve Val d´Isere, bronzové v Bormiu 2005 a na ZOH 2010 již nebyl zcela v
její režii. O průběhu jednotlivých závodů by se dalo po důkladné
analýze polemizovat. I po úspěchu je rozbor pro další vývoj svěřenkyně
pro trenéra nesmírně důležitý. Naopak historie se neptá, jakým způsobem
bylo úspěchu dosaženo.
Veronika Zuzulová
Slalomový graf Zuzulové v průběhu jejího výkonnostního růstu je
poznamenán dvojím výpadkem způsobeným zraněním. Pokaždé se ale
dokázala vrátit mezi top ten. V sezóně 2007/08, především však v
uplynulé zimě. Světový pohár i MS v Ga-Pa 2011 ve srovnání se Záhrobskou
jednoznačně vyplývá v její prospěch poměrem 9 ku 1. Rozdílné pojetí v
technice slalomového oblouku mezi Veronikou a Šárkou bylo jednoznačné při
mistrovském slalomu na Gudebergu v Ga-Pa. Tento slalomový svah patří svým
profilem mezi nejtěžší. Výsledek závodu vyzněl ve prospěch Zuzulové.
Útočná jízda ve druhém kole (třetí nejlepší čas) ji vynesla celkově
na 10. místo. Záhrobská skončila dvanáctá. Z její jízdy bylo zřetelné,
že jí strmý profil „nesedí“. Vysvětlení je jednoznačné. Tisíce
odtrénovaných slalomových branek na mírných profilech slalomových svahů
od žákovských let se musely projevit. Naštěstí tento nedostatek pochopila
Šárka sama. Proto došlo ke změně v osobě jejího trenéra. Jak znám Pavla
Šťastného, má dostatek zkušeností na přebudování zafixovaného
pohybového stereotypu. Dalším rozdílným znakem v grafech Zuzulové a
Záhrobské je počet nedokončených závodů. Převážně se jedná o
výpadky v prvních kolech. Veronika netaktizovala, jela na hraně.
Marie Rieschová
Ze čtveřice sledovaných závodnic jediná Rieschová není specialistkou
slalomářkou. Přesto má dynamika její výkonnosti v této disciplíně
pozitivní vývoj. Po zranění v sezóně 2005/06 se pozvolna vracela do
vrcholové formy vedoucí až k medailovým umístěním. Poslední tři sezóny
jak ve SP, tak na mistrovství světa i ZOH má na svém kontě samé úspěchy.
Šest prvenství ve SP, zlato na MS 2009 a následující rok na ZOH 2010. Na
domácím šampionátu v Ga-Pa jednak podlehla menší viróze, navíc byla pod
mimořádným mediálním tlakem. Za tohoto stavu čtvrté místo ve slalomu
nemůže být považováno za neúspěch.
Grafy z dalších disciplín najdete v článku Co prozradí grafy II?
Zdroje:
M. Choutka: Teorie a didaktika sportu, SPN 1976, Statistika výsledků
Mezinárodní lyžařské federace, vlastní účast a pozorování na MS
2001–2011
