První kolo – sjezd – Martin dokončil na 37. místě se
ztrátou 6,24 setin vteřiny. „Udělal jsem tam několik chyb, ale byl jsem
odhodlaný do toho jít. Nahoře nebylo moc vidět, a trať byla hodně
rozbitá,“ popisoval podmínky sjezdu Martin, který startoval jako 43.
Stejně jako další čeští reprezentanti Kryštof Krýzl a Ondřej Bank
často Martin zmiňoval ledovatý povech sjezdovek v Soči. „Čtyři dny
před závodem spadlo půl metru sněhu. Pořadatelé asi měli strach, aby to
připravili dobře, aby to nebylo měkké, tak do toho nalili vodu. No a bylo z
toho nakloněné kluziště.“
„Ten pocit je příšerný. Když pode mnou skáčou lyže v rychlosti kolem
110 kilomterů za hodinu, chvílema máš nohy výš než hlavu, tak je to
strašně těžký,“ říká Martin Vráblík. „Na tom ledu je to opravdu
silově vyčerpávající do maxima. Dole už je člověk unavený a začne ho
to na lyžích stavět. Není síla se udržet ve sjezdové pokrčené pozici a
taky koncentrace už není taková,“ popsal úskalí dlouhého sjezdu Martin
Vráblík.
Pocity z cílového skoku neměl vůbec dobré. „Neskočil jsem moc dobře,
už jsem si myslel, že to nedám. Najel jsem na něj špatně, trefil jsem to u
tyče a tam byla malá nerovnost, takže mi to sebralo výšku a letěl jsem
trochu bokem. Ve vzduchu se s tím strašně těžko něco dělá. Dopadl jsem
tak nějak našikmo a naštěstí to bylo dobré. Přijel jsem do cíle a ješte
jsem byl příjemně překvapený, kolik jsem dostal,“ neskrýval Martin
překvapení po dojetí.
Druhé kolo superkombinace – slalom – se opět jelo na
ledové krustě, která neměla podle názoru českého sjezdaře v letošní
sezoně obdoby. „To byla další procházka růžovou zahradou. To byl takový
ten naprosto uhlazený led až do poloviny trati, pak se to zlomilo a ve druhé
části byl hezký trvdý preparovaný povrch,“ začal své hodnocení
Martin.
„Před startem jsem byl trochu nervózní, chtěl jsem zabodovat, byla to pro
mě asi poslední příležitost v této sezoně. Věděl jsem, že ten slalom
je težký,“ podělil se Martin o své pocity před startem druhého kola.
Útok z 37. pozice se mu podařil, zajel 21. nejrychlejší slalomu a posunul se
na konečnou 23. pozici. „Nebyla to nějaká super jízda, ale našel jsem si
rytmus a dojel jsem to tak, jak jsem potřeboval,“ uzavřel své hodnocení
český reprezentant Martin Vráblík.
