Aletsch Arenou pěšky i na kole podél největšího alpského ledovce

Aletschský ledovec sbíhá ze sedla mezi švýcarskými velikány Jungfrau a Mönch až do údolí horního toku řeky Rhôny. Ledovec se svými trhlinami a puklinami připomíná spíš divokou řeku vinoucí se ve všech barvách bílé a šedé přímo mezi horami. Právě na některé z těchto hor, které jsou vzájemně propojené hřebenem lemujícím ledovec, vás pohodlně vyvezou lanovky. Konkrétně jde o vrcholy Eggishorn (2 926 m), Bettmerhorn (2 647 m) a Moosfluh (2 333 m).

Celá tato oblast kolem ledovce zvaná Aletsch Arena je tedy příjemně provázaná lanovkami a stovkami kilometrů horských cest a pěšinek, které tu můžete absolvovat jak pěšky, tak na kole. Že je Aletsch Arena díky závodu Stoneman populární bikovou destinací se už nějaký ten pátek ví. V posledních letech si areál říká ovšem o přízeň i čistokrevných enduristů a milovníků horských trailů na celoodpružených kolech, což podtrhuje i skutečností, že se tu loni pořádalo Mistrovství světa v enduru. Už v tuto chvíli nabídne Aletsch Arena 8 oficiálních endurových trailů, přičemž celkově se tu svezete na 100 km nejrůznějších horských pěšinek, které jsou tu pro kola povolené.

Jelikož traily vycházejí z turistických horských pěšin, mají ryze přírodní charakter a jsou poměrně technické, můžeme tedy mluvit o takovém „starém dobrém poctivém“ enduru. Nově tu ovšem nechybí ani dva vyhlazené flowtraily, ale pojďme popořadě. My jsme si tu jako první vyzkoušeli Bettmerhorn Enduro Trail (BET), který je jedním z tzv. Bucket list trailů doporučenými stránkami Aletsch Areny. Tento trail startuje přímo u výstupu kabinkové lanovky Bettmerhorn (2 647 m) a v délce přes 14 km se spouští až dolů do údolní vesničky Mörel (759 m).

Bettmerhorn Enduro Trail je ikonický nejen svou délkou, ale hlavně v horní části lemuje ledovec, takže se přímo vedle vás začne odhalovat obří masa ledu, která vás bude nutit nejednou zastavit a kochat se. Ledovec vám bude dělat společnost až k místu Biel, kdy se trail zalomí dolů směrem k horské vesničce Bettmeralp a následně sklesá do zmíněného Mörelu. My jsme trail zakončovali v Bettmeralpu, kde jsme měli ubytování – celkově jsme se na trailech chtěli držet hlavně v horní části areálu, kde jsou traily nejpanoramatič­tější. Bettmerhorn Trail bychom ale jinak zhodnotili jako středně náročný, zejména pak v úvodní části je několik strmějších pasáží, vše je ale jetelné a kromě kamenitých sekcí se tu proženete podél ledovce prakticky i po relativně vyhlazeném flowtrailu.

Druhý den jsme se rozhodli odškrtnout další položku aletschského trailového Bucket-listu a projeli jsme si Märjela Enduro Loop (MÄL), na který žádná lanovka nevede, a tak je příjemnou kombinací výšlapu „za své“ a následné endurové odměny. Přes 10 km dlouhý okruh začíná kousek nad horskou vesničkou Fiescheralp, odkud nás čekalo stoupání po šotolinové cestě, které bylo zakončené průjezdem poměrně dlouhým tunelem. Do něj se nebojte klidně přiobléknout, je v něm docela chladno. Po výjezdu z tunelu se budou přímo před vámi skvět průzračná horská jezírka a následně také případná možnost občerstvení v horské hospůdce Gletscherstube.

Od Gletscherstube už jen projedete po rovince kolem přehrady Vordersee a už se nacházíte na startu trailu Märjela, který považuju za jeden z nejpůsobivějších, jaké jsem kdy jela. Na trail musíte vyjet po svých a je malinko odstrčený od hlavního centra Aletsch Areny, takže dechberoucí okolní panoramata si můžete užívat v příjemné intimní atmosféře bez davů turistů. Hned v úvodu trailu se před vámi strmé hory dramaticky rozestoupí, aby vám daly nahlédnout na další ledovec, v tomto případě na ledovec Fieschergletscher. Celkově trail prochází velmi rozmanitou švýcarskou scenérií, která připomíná skoro jinou planetu.

Tento trail mi přijde jako jeden z nejtechničtějších, ačkoli tu vyloženě žádné pasti nejsou. Celoodpružené kolo vám tu bezesporu dobře poslouží hlavně v kamenitých sekcích, které jsou někdy vyskládané, jak příroda dala, někdy zas tvoří úhledné přírodní kamenné schodiště. V každém případě je mi osobně po chuti takováto náročnější přírodní technika, která často z bikeparků mizí a nahrazují ji vyhlazené široké dálnice. Tady se zkrátka vracíme ke kořenům endura.

Kratší a poměrně jednoduchý, ale na ledovcové výhledy štědrý je také Moosfluh Enduro Trail (MOT), který se spouští z vrcholu Moosfluh (2 333 m) a je tak dostupný pohodlně lanovkou. Už když přijíždíte kabinkovou lanovkou na vrchol, naservíruje se vám tu přímo pod nos výhled na ledovec Aletsch zase z trochu jiného úhlu.

Trail tu podobně jako Bettmerhorn Enduro trail lemuje po spanilé hřebenovce neokoukatelný ledovec, v tomto případě ho však máte přímo před obličejem. V rámci trailu se prostřídají hladké pasáže pěšiny a také pár sekcí okořeněných kameny, spíš bych ale trail vyhodnotila jako technicky jednodušší. U místa Biel se stočí zpátky a po houpavé pěšině dovede do mezistanice Moosfluh.

Třetí položkou uvedenou na stránkách Alestch Areny v tamním Bucket listu je lanovková výzva „Enduro Cable Car Tour“, kdy s pomocí lanovek ujedete po trailech přes 60 km. V rámci této výzvy využijete 4x lanovku a sjedete si tak 4 nejzajímavější enduro traily, z nichž tři jsou výše popsané – jde o Märjela Enduro Loop, Martisberg Enduro Trail, Bettmerhorn Enduro Trail a Moosfluh Enduro Trail. Start je v údolním městě Fiesch a cíl opět v údolí v městečku Mörel.

Až budete chtít vyměnit technické traily za ty vyhlazené, můžete tady vyzkoušet například Wurzenbord Flowtrail, na který vás z horské vesničky Bettmeralp vyveze sedačková lanovka Wurzenbord. Na tomto trailu vás čeká 3 km naprosté vyhlazené pohody, kterou si budete užívat v klopených zatáčkách a na terénních vlnách, vše s mírným sklonem. Tento hadovitě zakroucený trail s výhledem až na Matterhorn zvládnou klidně i začátečníci nebo děti.

Novinkou letošní sezóny je pak další flowtrail Blausee, který je dlouhý téměř 4 km a v pozvolném modře značeném rytmu jednoduchých klopených zatáček vás z mezistanice Moosfluh (2 207 m) sveze až do Riederalpu (1 905 m). Tento trail je podobně jako Wurzenbord trail jednoduchý a vhodný i pro začínající bikery, na druhou stranu se tu najde i několik pěkně šejpnutých krátkých lavic, ideálních pro trénink prvních skoků.

Tolik možností, kolik se v Aletsch Areně nabízí pro bikery, se pochopitelně nabízí i pro turisty, protože stezky jsou tu vesměs sdílené a obě skupiny sportovců se tu vzájemně respektují. Díky lanovkám si tu výhledy na ledovec mohou užít opravdu všechny věkové skupiny, protože na takovém Moosfluh stačí opravdu jen vystoupit z lanovky a máte ledovec jak na dlani. Pohled přímo na kar, tedy začátek ledovce pak nabídne například lanovka na Eggishorn a takový zlatý střed ledovce si užijete z vyhlídky na Bettmerhornu.

Zdatnější horalové jistě uvítají i další „nekomerční“ fotospoty. Od výstupu lanovky Bettmerhorn (2 647 m) se dá vyjít přímo na vrchol stejnojmenné hory (2 858 m). Cesta je značená, a ačkoli zprvu začíná po kamenném vydlážděném chodníčku, následně se škrábete po skalách cestou necestou. Budete mít odsud ale zase od trochu jiný pohled na ledovec, a navíc si ho tu budete užívat prakticky sami. Zdatnější mohou z Bettmerhornu pokračovat na vrchol Eggishornu po horské jištěné cestě, která je dokonce součástí UNESCO.

Celkově je pro turisty v Aletsch Areně k mání přes 300 km značených turistických tras různých délek a náročností. Jedním z takových akurátních doporučených výletů je okruh z Eggishornu kolem jezer Märjelenseen až do Fiescheralpu. Na Eggishorn vám nějaké to stoupání ušetří lanovka a pak už si po převážně klesající trase užíváte výhledy na přírodní skvosty jako jsou horská jezera nebo ledovce Aletsch i Fiescher. Trasa má kolem 12 km a zabere vám zhruba 4 hodiny.

Pokud chcete výlet za málo peněz (rozuměj kilometrů), ale s velkou muzikou (rozuměj panoramata), můžete zvolit již zmiňovaný hřeben lemující ledovec. Nechte se vyvézt lanovkou na Moosfluh a odtud se pohledem upřeným na ledovec vydejte po hřebeni na Betterhorn, odkud vás lanovka sveze dolů do Bettmeralpu. Nebo si to dejte klidně opačně, fantazii se meze nekladou a budou vám na čistý čas chůze stačit nějaké 2 hodinky.

Abyste na nějaký ten výlet namotivovali i děti, nabízí se tu několik zastávek s kuličkovými dráhami. Ty jsou strategicky rozmístěné buď u lanovek nebo u různých horských restaurací. My narazili na kuličkové dráhy například u výstupu lanovky Bettmerhorn, ve vesničce Fiescheralp nebo u horské hospůdky Bättmerhitta. Za kuličku zaplatíte jednorázově 2 eura.

Další rodinnou zábavou je tu například sjezd na koloběžkách z Bettmeralpu do údolí nebo jízda na horských kárách, které si zapůjčíte v mezistanici Moosfluh a po široké cestě sjedete až do Riederalpu. Po cestě vám budou dělat společnost výhledy na jezera, na hory a dá se tu po cestě zastavit i na občerstvení v restauraci Chüestall.

V Aletsch Areně jsou připravení i na nepřízeň počasí, takže pokud se nedá podniknout výlet venku, můžete svoje ratolesti nahnat do indoorového dětského parku Gletschiland v Bettmeralpu. Vstup do Gletschilandu činí 10 CHF a následně už se děti mohou vrhnout na nejrůznější jištěné překážky a prolézačky v teple a pod střechou.

Součástí Aletsch Areny jsou nejen lanovky a stezky, ale také horské vesničky Fiescheralp, Bettmeralp a Riederalp, které leží v nadmořské výšce kolem 2 tis. metrů a jsou dostupné jen a pouze lanovkou, takže tu nejezdí žádná auta. Ve všech vesničkách se dá také ubytovat, takže máte ledovcové výhledy takřka na dosah. My se ubytovali v hotelu Waldhaus přímo u výstupu kabinové lanovky v Bettmeralpu, tedy jsme auto ani nepotřebovali.

Hotel nabízí útulné pokojíčky s výhledem na hory, velkou přírodní terasu, wellness se saunou a opravdu velmi chutnou gastronomii. Pro fajnšmekry se tu nabízí také příjemný vinný sklípek.

Praktické informace:

Cestou do Aletsch Areny můžete využít jak autovlaky, tak se dají v letních měsících projet i populární švýcarské průsmyky jako je Oberalppass nebo Furkapass se slavným hotelem vystavěným v serpentýně. Pokud se chcete ubytovat přímo v horských vesničkách Fiescheralp, Bettmeralp nebo Riederalp, budete muset své auto nechat na parkovištích ve Fieschi, u nástupní stanice lanovky Bettmeralp nebo v Riederalpu. V každém případě si ale můžete přímo u parkoviště půjčit přepravní vozík na batožinu. Ve vesničkách bez automobilového provozu se pak dají využít elektrotaxiky nebo vám svoz věcí zařídí přímo provozovatel ubytování. Například pro naše věci dorazil k lanovce pán s kárkou, měli jsme to ale od lanovky opravdu jen pár desítek metrů.

Aletsch Arena v kostce:

V Aletsch Areně jsme reportovali v helmách a brýlích značky SMITH, v oblečení DHARCO? na e-biku STEVENS s pružením FOX, řetězem KMC a vložkami do kol TANNUS od firmy CYKLOŠVEC.