Od těch dob se datuje alpský styl lyžování, který se záhy rychle rozšířil po celé Evropě. My to ale pro změnu zkoušíme tou starou norskou technikou telemarku, i když už s modernějším vybavením. Výstup volíme strmým skalnatým severem, i když se to dá pohodlně obejít. Samotný kotel má pěkné převýšení 800 m, se sjezdem až k parkovišti narůstá na 1 200 m. Shodujeme se, že tehdy to bylo hodně těžké, lyže byly dlouhé, neměly kovové hrany a jezdilo se kožených pohorkách a o jedné holi. Tato nejvýchodněji vysunutá hora alpského masívu je vystavena neustálým náporům větru,takže špatné podmínky jako vyfoukaný pevný ledový krunýř v kotli při sjezdu a ledem obalená hora nejsou žádnou vyjímkou i ve slunečném počasí jaké panovalo na přelomu března a dubna.