Závod, zejména mužů s novým sněhem, nebyl opticky moc hezký. Vedle několika pěkných jízd bylo k vidění mnoho boje, nepřesností, korekcí, chyb a výpadků. Na úrovni Světového poháru, byť prvního a těžkého závodu (oblouky na tamějším hangu nikdy nebyly pastvou pro oči estétovy), jich bylo nezvykle příliš. Zdá se, že poměrně kladné výroky o nových lyžích, jež se těsně před sezonou objevovaly v médiích, vycházely z „pohodlnějších“ tréninkových jízd, ba dokonce mohly být jakýmsi smířlivým gestem po loňské kritice. Na svahu ale bylo vidět, že i ti nejlepší musejí v některých brankách nasazovat vše, aby je zvládly/i alespoň přijatelně.

Nestíhali, chybovali

Teorie praví, že na méně krojených lyžích by se mělo jet důrazněji po vnější (jeden americký trenér dokonce – imho poněkud zavádějícně, ale asi chtěl zřetelně vystihnout rozdíl – vyslovil asi 80:20 místo 60:40), ale zde se ukazovalo, že to takhle ideálně borci nestíhali. Takže se překlápěli, jak se dalo, tuším Ligety se párkrát překlápěl přes vnitřní a pak co nejrychleji šel na vnější. (Což je opak toho, co materiálová změna sleduje, neboť kousnutá vnější je jedním z popsaných scénářů úrazů v minulosti.) Až příliš často nestíhali být včas na vnější a byli příliš na vnitřní. Užší lyže sice přehranění usnadňuje, ale zatím to mnozí dost nezvládali. Bylo mnoho dost divokých pomocných pohybů včetně paží. V lepších podmínkách, jak je ostatně vidět na tréninkových videích, se pracuje s reboundem, takže probíhá až bezoporové přehranění ve vzduchu.

Nejednou bylo vidět, že mnozí borci jsou poměrně dost vzadu, zase oproti teorii, že je úzkostlivě třeba hlídat si zatížení ve středu. Bohužel ale nevím, jak mají ty lyže udělaný průběh flexe, tedy kde mají sweet spot. Pokud třeba udělali patku jak úzkou, tak dost tvrdou, umožňovalo by to větší rebound a usnadňovalo/zrychlo­valo přehranění a zatížení poněkud víc vzadu by mělo své oprávnění.

Ukazovalo se, že nepřesnosti jsou trestány – lehnutím přes vnitřní, nedodržením linie až vyjetím z dobré stopy. Předchozí krojenější lyže – více autokinetické, zná to každý lyžař – umožňovaly v některých situacích záchranu po vnitřní (a v jiných naopak trestaly nezvládnutelným zaříznutím). Kdežto nyní se více padalo. Jestli to opravdu bude bezpečnější, se uvidí časem.

Byl to boj

Nové lyže by teoreticky měly podpořit správné klasické základy techniky. Zatím ale bylo vidět spíš hodně boje a méně dobré techniky. Nakolik za to mohly podmínky na svahu, nakolik zatím nezvládnuté lyže v kombinaci s povrchem tratě, nedokážu říct. Je dost možné, že technika i u nejlepších bude poněkud trpět, a je jisté, že bude trpět u slabších.

S tím dobře ladí to, co (před závodem) ventiloval Kryštof Krýzl: „Je potřeba, aby agresivita byla větší než na předchozích lyžích. Nové fakt hůř zatáčejí. Je potřeba to kompenzovat agresivitou, silou. Je to spíš o boji, každý s tím má problémy. Já se teď snažím nepřemýšlet tolik nad technikou, ale spíš nad agresivitou, a opravdu jít do každé jízdy úplně naplno. Očekávám dopředu, že přicházejí krizovky. Jak je lyže nestabilní, občas v nějaký okamžik ujede. Na měkkém povrchu nevede tak dobře oblouk. Během jízdy je to dvakrát třikrát úplně na hraně, jestli z obřáku vyjedu. Je potřeba do toho jít s tím, že takové situace nastávají, a být na ně připravený. Předtím se dalo jet víc na techniku, čistěji, hrát si s tím, byla to citovka. Teď se člověk opravdu musí odpíchnout na startu a bojovat o život.“

Slabší si užijou

Také se ukáže, co drifty v nájezdech do oblouků udělají s tratí. Vzniknou takové „schody“ a seky, že se na nich bude obtížně chytat hrana a držet linie? Hlavně u slabších jezdců, kteří branky pod 30 metrů na prudším po hraně (pořádně) neutočí. Obávám se, že top 30 mužů v Nickersonově videu (viz diskuse) poněkud zastírá budoucí problémy discipliny.

Ze vzorce průhybu lyže je nám jasné, že je lyže třeba dostat lyže do většího úhlu zahranění než dříve. Což tihle největší borci dokážou. Lyže jsou užší, jde to tedy rychleji, oni umějí maximálně využít rebound a bleskurychle se za tyčí překlopit (a přesto to mnohdy nezvládali) – ale tohle obyčejní závodní smrtelníci, čím níže, tím méně, nezvládnou. Obřák mužů bude na nižších úrovních vypadat poněkud jinak, zdaleka ne tak hezky a dynamicky.

Nakonec se ale asi všechno nějak usadí. Na dobrém povrchu (viz Ligetyho video z října v Soeldenu, kdy ještě nebylo pořádně tvrdo) to výborní nějak zvládnou. Zajímavou naději dává i několik překvapivých jízd obřákových outsiderů (Žampa, Koehle, Gisin, Weinbuchner, Cook). Možná ale uspěli hlavně proto, že k novým lyžím přistupovali s potřebným respektem a přístupem, kdežto dobří mazáci pořád ještě dost podobně jako ke starým s představou, že i tyhle nějak utáhnou?

Vývoj nekončí

Slabou útěchou všem nižším úrovním je pro úroveň FIS od 2013/14 tolerovaná odchylka 5 cm délky, takže pro muže jen 190 cm a pro holky dokonce pořád jenom 183 cm. (Přičemž měkká 183/30 by pořád ještě pro slušného hobíka mohla být dobrou lyží.)

Uvidíme, jak se bude s inherentními parametry dál pracovat. I v tomhle je zatím divočina. Necelé dva týdny před závodem rozeslala FIS výrobcům oběžník, v němž upřesnila podstatu a průběh krojení (měření šířky lyže 80 mm od konce lyže) a tím postavila mimo zákon asi stovku Headů, přestože oficiální znění reglementu (vydání červenec 2012: http://www.fis-ski.com/…13_aug12.pdf ) splňují. Dalším zdrojem úvah může být tuhost v ohybu přední části lyže. V Soeldenu bylo nápadné, že minimálně třikrát (mj. oběma Němcům) závodníci ztratili za jízdy lyži. Nemůže jít o „efekt luku“ s přílišným prohnutím kvůli malé tuhosti – a tím i o možná nový druh problému, stávajícími vázáními v podstatě neřešitelného?

Rozdíly: žádné, malé, velké?

U holek by rozdíl neměl být velký, neboť už minulou zimu nejedna jezdila na lyžích s R skoro 30 m. Ale i tam, přestože měly svah ještě nezapadlý novým sněhem, byly rozdíly vidět. Přestože předtím spíš prohlašovaly, že problémy nejsou, viz např. Viktoria Rebensburg: „Ich habe befürchtet, dass man nicht mehr so richtig auf der Taillierung fahren kann, nicht mehr schön carven. Aber das geht alles super, da fehlt gar nichts. Die Umstellung ist sehr gut verlaufen, ich habe mich an das neue Material gewöhnt. Es macht genauso viel Spaß wie mit den alten Ski und ich spüre mittlerweile kaum einen Unterschied mehr… Ein absoluter Experte, der tagtäglich am Hang steht erkennt den Unterschied. Aber die Zuschauer vor dem Fernseher eher nicht, vor allem wenn die Pisten hart sind und nicht zu flach.“ (Bála jsem se, že nepůjde karvovat, ale jde to suprově, necítím rozdíl. Divák u obrazovky rozdíl neuvidí…)

Podobně sliboval Hirscher, že rozdíly vidět nebudou: "Das Publikum wird sicher nichts merken, aber es ist ein komplett anderes Skifahren.“ (Diváci jistě nic nepostřehnou…) Při jiné příležitosti ale docela prorocky: "Bei Bedingungen wie beim vergangenen Weltcup-Finale in Schladming wird es meiner Meinung nach nicht mehr zum Anschauen sein". (nebude to ke koukání)

Raich dojem z jízdy na nových lyžích asi poněkud přecenil: „Aber keiner braucht einen Kummer haben, dass es jetzt optisch nicht mehr spektakulär aussieht". (nikdo si nemusí dělat starosti, že to teď nebude vypadat spektakulárně)

Ještě zajímavé: slyšeli jsme vícekrát, že nové lyže jsou rychlejší. Nový sníh u mužů zbrzdil, takže o 14-20 vteřin pomalejší letošek oproti 2007-2011 nemá vypovídací schopnost. Proč ale zněl Hirscherův komentář „moje první otázka byla: jel ještě na starých lyžích“ (míněno Ligety)?

Ze shlédnutého mám zatím dost smíšené pocity. Zatím se ale vždycky vyplatilo výsledky Soeldenu s jeho specifiky nepřeceňovat. I v dobách “usazeného” materiálu. Takže napětí i nejistoty trvají.