Jenže tyto investice znamenají i růst cen nabízených služeb a požitků. A to tak, že to ohrožuje, řečeno koženě, přísun důležitých cílových skupin, především rodin s dětmi. To není spekulace, drahota figuruje v průzkumech mezi hlavními důvody, proč lidé přestávají lyžovat či nelyžují vůbec.
Co kdyby se investovalo méně? Nebylo by pak možné výrazněji zvýhodnit rodiny s dětmi a přivést tak k lyžování tak potřebnou mladou krev?
Opravdu musí být lyžařský pobyt současně i wellness-akcí? Kulinářským potěšením? Musí být inscenován jako multidisciplinární zábava s desítkami lákadel?
Že to lidé vyžadují? Opravdu? Nebo jim to v rámci konkurenčního boje – středisek mezi sebou, ale také s jinými volnočasovými aktivitami – nabízíme a vnucujeme a oni to tedy chtějí? Co z toho bylo dřív?
A jsme zase u staré úvahy: když už je něco dobré, nestačí, že je to dobré? Je opravdu dobře, když to bude lepší? Naivní otázky?
