Dvě bezpečná vítězství a absence výrazného konkurenta, kdy Cuche už nezávodí, Feuz absentuje ze zdravotních důvodů, Defago jel „tužku“, nevýrazný je hrdina posledního MS Innerhofer, zkušení Rakušané moc nezáří a mladí ještě nabírají zkušenosti, ho musely ohromně nakopnout. Jestli si udržel kvalitní obřák, máme vedle Hirschera hlavního favorita na velký globus.

Ted: no loser but winner!

Subtilní Ted Ligety měl teoreticky být jedním z lůzrů nového materiálu. Zatím ale prokazuje opak: vítězný obřák v Söldenu pamatujeme, bodoval ve slalomu (navzdory své nevhodné „obřákové“ technice) a jako 4. předjel většinu klouzavých specialistů v SG.

Velká jména bez úspěchu. (Před)loňský propad Šárky Záhrobské není nic proti tomu, co už delší dobu i aktuálně předvádí před pár lety nedostižný vítěz všeho možného Carlo Janka. Z prvního speed weekendu v Lake Louise odkráčel se svěšenou hlavou s 51. a 40. místem. Před operací srdce jezdil špičku, po ní, kdy měl být „v pořádku“, toto. Jistě, přidala se záda, ale přesto…

Didier Defago: 57. a 34.! Olympijský šampion, vítěz Hahnenkammu i Lauberhornu ve sjezdu skoro poslední! Innerhofer, bronzový sjezdař MS 2011 až 27. a mistr světa v SG až 24.! Benjamin Raich, před sezonou ohlašující útok na velký pohár, 35. a 42. (a to zkraje letošního roku svůj první SG vyhrál…).

Nová rakouská krev

Po staré gardě s Maierem, Eberharterem, Raichem a Walchhoferem neměli Rakušané s další generací tolik štěstí. Ti další hoši, dnes asi třicátníci, se jim prostě tolik nevyvedli. Roky se čekalo, sbírali starty a zkušenossti, ale opravdu velké výsledky, jaké jedině v Rakousku platí, nepřicházely. Až loni Kroell ve sjezdu.

A tak se Rakousko dočkalo až s nástupem Hirscherovým. Výjimečný jedinec? Svým způsobem ano, ale najednou je tady hodně slibných mladíků víc. Z těch starších se rozjel stále lepší Puchner. O tomto víkendu zazářili synovec bývalého sjezdaře Wernera Franze Max, skvěle se předvedl Matthias Mayer. Nominace na prestižní domácí MS může být pro Rakušany ještě větší psycho než obvykle.

Bank, Elan a lyže

Těsně předposlední ve sjezdu a vynechavší SG, neboť neměl odpovídající lyže – Ondra je možná jednou z obětí materiálové změny. Od začátku bylo jasné, že největším problémem bude vyrobit, otestovat, zajet a „rozjezdit“ lyže na sjezd. Pro malé výrobce, kteří musejí každou zlatku na závodní tým obracet několikrát, to mohlo hraničit až s odchodem ze scény. Elan měl o víkendu na startu jen dva závodníky – Sporna a Banka. Je jasné, že pro ně může udělat sotva zlomek toho, co investovala „velká trojka“.

A co třeba Fischer? Legendární sjezdová značka tentokrát vybavovala jen univerzála Kostelice. Žádný jezdec s důrazem na rychlostní discipliny už není na fischerkách. Sotva náhoda.

Když na jaře Kryštof Krýzl přecházel k Blizzardu, roli hrála i skutečnost, že tam je i Romed Baumann – záruka přiměřených investic do rychlých lyží, jež jsou i pro pár Kitanových kombinací důležité.

Sníh a testy

Vše je ale relativizované nejenom novými lyžemi, ale také severoamerickým sněhem. Jestliže firmy někdy na jaře dopiplaly lyže a začaly je třídit a zajíždět, neměly vůbec možnost vyzkoušet je na tamějším typickém zimním sněhu. Takže se nyní závodí na tom, co bylo, a co se teď v listopadu po omezeném testování ukázalo jako nejrychlejší.

Kromě toho na té neledovaté, suché a přitom neuvěřitelně agresivně držící podložce neumí zajet každý stejně. Možná se vždy netrefí ideální tuning hran, zejména na lyžích nových. Takže, jak ostatně platí obecně, z prvního měření sil v dost specifických podmínkách lze dělat jen omezené závěry.

Diskuzní vlákno pod článkem zahrnuje všechny příspěvky a komentáře ke Světovému poháru v alpském lyžování 2012/13