Komentáře Karla Kříže, Tomáše Micala a a Davida Špundy najdete v aktuálním SNOW 73.

Sérii fotografií Michalovy jízdy najdete v galerii pod článkem!


Jiří Nohejl

První dojem:

Na fotografiích jede lyžař dynamicky a je vidět, že se nebojí náklonu a stranového přesunu těžiště. I tomuto sportovnímu lyžaři by však prospělo, kdyby opravil chyby, které brzdí rozvoj jeho techniky.

Analýza:

Zaměříme se na fázi přechodu mezi oblouky (obr. 2 a 8), tedy na moment přehranění. Můžeme si zde všimnout odlišného postavení pánve. Zatímco na obr. 2 dochází k přehranění za současného vpadnutí pánve do oblouku bez dostatečné opory o vnější lži, tak na obr. 8 vidíme velmi aktivní pohyb trupu do nového oblouku za současného zaostávání pánve, která se poté nedostává dostatečně dovnitř tvořeného oblouku. Jedná se o velmi častou chybu, jejímž důsledkem je odlišné provedení oblouku doleva a doprava.

Doporučená cvičení:

Na problém se je třeba dívat v jeho dynamice, což znamená nehodnotit jedno přehranění jako lepší než druhé. Nevyvážená poloha pánve v jednom oblouku přímo ovlivňuje její postavení v oblouku druhém a naopak. Rozhodně tedy doporučuji velmi nepopulární pomalou jízdu na mírnějších svazích s vědomím toho, že v oblouku doleva je třeba vyrovnávat antirotační postavení pánve a v oblouku doprava zase její přílišné rotační postavení.

Štěpán Koudela

První dojem:

Sportovně vyhlížející jízda, při které jede lyžař po hraně, s minimální smykovou složkou. Pochválit se dá pěkný přechod z oblouku do oblouku, kde můžeme vidět pěkný pohyb těla dopředu a dovnitř oblouku. Bohužel se lyžař nevyvaroval jedné velké chyby a to zahranění lyží pomocí boků.

Analýza:

Z přílišného vklánění boků do oblouku pramení i další chyby jako je záklon, nestejnoměrné zahranění lyží a odjíždění lyže vnější. Díky přílišnému a velmi brzkému vklonění pánve vznikají při jízdě pasivní pasáže, při nichž neprobíhá žádný pohyb a lyžař pak nemá jízdu plně ve "svých rukou".

Doporučená cvičení:

Po zlepšení je potřeba se soustředit na známé pravidlo: Hranit začínáme ze spodu, kotníky, kolena a následně pak boky. Pro zvětšení úhlu zahranění se při moderním lyžování používá spíše než vklonění boků, plynulého a vědomého pokrčování vnitřní nohy.

Tomáš Horáček

První dojem:

Pěkná jízda v stabilním postavení, dynamickým přehraněním a hlavně úsměvem.

Analýza:

Jezdec po ukázkovém přehranění s anticipací (nasměrováním do dalšího oblouku) bohužel moc brzo vpouští pánev do oblouku. Tím znemožní plynulé zahranění obou lyží a dostává se do mírného záklonu. Ve druhé fázi oblouku se však pánev dostane na místo, kam patří a postoj se srovná.

Doporučená cvičení:

Zkus při zahájení oblouku (přehranění) podtáhnout budoucí vnitřní lyži pod tělo a začít oblouk více v kolenou. Pánev se pak při Tvé vyježděnosti přidá sama a procítíš více stability jízdou na obou podobně zahraněných lyžích.

Vizitky lektorů, kteří hodnotí lyžaře na stránkách SNOW a na portálu SNOW.CZ