trénink lyžování - tématické články

Zná to asi každý – všední dny i výjimečné situace způsobují starosti a člověk si pak sedne, podepře si hlavu a řekne: “Ach jo, dnes mám takovou těžkou hlavu…”

V uplynulé sezóně-nesezóně asi většina z nás moc nelyžovala, že? Právě proto by ale měl člověk mít jiné cíle a i v létě se věnovat pohybovým aktivitám. V předchozích dílech seriálu o zdravém cvičení pro lyžaře jsem představil některé cviky na obecnou přípravu a teď uzavřeme trilogii cvičení mostu. Dnešní verze bude určena pro pokročilejší cvičence,...

V minulé části jsem nastínil význam cviku most pro aktivaci hýždí a současného zpevnění jádra. Slíbil jsem, že dnes si to ještě znesnadníme, ale nebude to samoúčelné. Má to své důvody: hamstringy totiž mají tendenci přebírat příliš velkou část práce a hýždě nemakají, jak by měly.

Březnové díly seriálu zdravého cvičení pro lyžaře budou věnovány mostům. Samozřejmě ne těm betonovým. Cvičení mostů (v angličtině se můžete setkat s termínem „glute bridges“) je důležité pro obecnou pohybovou přípravu a zdravý pohyb i ostatních částí těla, protože oblast pánve a jádra je základem veškerého pohybu.

Dnes si ukážeme trochu atypickou sadu cvičení, které dokáží napravit nestabilitu v oblasti krční páteře a v spojení s uvolňujícími a mobilizačními technikami ulevit od velké části běžných potíží a bolestí v této oblasti. Jsou vhodné i pro použití jako „reset“ během dlouhodobého sezení, tedy třeba při cestě autem nebo práci v kanceláři.

„Dnes vyhrála trénink na sobotní sjezd, takže se o víkendu s velkou pravděpodobností bude prát o nejvyšší příčky.“ Tohle slýcháme z rádia i z televize, které v zimě věcně informují o aktuálním dění v závodech Světového poháru ve sjezdovém lyžování. Do nich letos k radosti náš všech významně promlouvá i česká sjezdařka Ester Ledecká, takže podobné i...

V minulém díle jsme si představili docela jednoduché cvičení na aktivaci flexorů kyčlí, které je možné provádět i nenápadně v kanceláři. Samotná izolovaná aktivace jakékoli svalové skupiny je ovšem jenom začátek a cvičení z minula je třeba brát jako pravidelný "reset" zanedbaných svalů, aby byly připravené na nasazení v reálných situacích u složitě...

Příští týdny budeme trávit čas zejména v kanceláři, proto si představíme několik cvičení, která můžete dělat i tam, aniž byste museli svou práci přerušovat. Vždyť produktivita v korporacích musí být pořád a pořád vyšší, ne? Není ani nutné cvičit tajně. Ideální je, když šéfové pochopí, že protáhnout se (a vyvětrat) opravdu zlepšuje soustředění lidí....

Dnešním dílem završíme téma lopatek a jejich další funkční vztahy si ozřejmíme na příkladu ramen. Jak už někteří tušíte, tak pověstné "vše souvisí se vším" (byť v jiném kontextu) má v řízení pohybu a poruchách tohoto systému takřka univerzální platnost. Ramena jsou jedním z "lídrů" problémových tělesných partií, hlavně z důvodu jejich velké pohybl...

V předchozí části jsme si vyzkoušeli netradiční formu kliků a vzpomněli si přitom na dávné časy, kdy jsme ve škole pobíhali v trenkách a jarmilkách. Dnes si ukážeme další podobu kliků, které ale vycházejí z jiného postavení těla. Konkrétně se otočíme a z vodorovné polohy trupu přejdeme na svislou a svaly kolem lopatek tak procvičíme z jiného úhlu.

Naposledy jsme se začali věnovat lopatkám a jejich vlivu na zdraví ramen a páteře a představili si první z cviků – lopatkové shyby. Ty jsou charakterizovány jako „tahový“ cvik. Dnes si naopak představíme cvik, který působí na svaly odpovědné za tlakové pohyby. Konkrétně atypickou verzi kliků, které budou zdánlivě trochu ochuzeny oproti těm klasický...

Na podzimní tiskové konferenci česká sjezdařka naznačila, že přivede za Ondřeje Banka do týmu skutečně zajímavé jméno. Nakonec se jí ale podařilo něco víc – přivést z trenérského důchodu po letech zpět ikonického Franze Gampera.

Následující díly seriálu zdravého cvičení pro lyžaře budou zaměřeny na lopatky. Nepůjdeme si hrát s dětmi na pískoviště s plastovými lopatičkami a kbelíky, zajímat nás samozřejmě bude část našeho těla.

Tentokrát si ukážeme relativně málo známé cvičení, kde spojíme brániční dýchání s různými pozicemi těla s cílem uvolnit ztuhlé svaly.

V počátcích nácviku správného bráničního dýchání je potřeba mít asistenci, třeba někoho z rodiny a podobně. Dotek a tlak druhé osoby totiž podstatně ovlivní naše vnímání toho, co se děje a umožní mnohem lehčí pochopení a osvojení správného dýchání.

V předchozích dílech jsme si trochu rozcvičili kyčle. Teď se ale vrátím k často opomíjenému dýchání, které je základem veškerého pohybu a života vůbec.

Tímto dílem seriálu zdravého cvičení pro lyžaře završíme trilogii o kyčlích a ukážeme si další dva cviky pro jejich procvičení. První bude takový univerzální pro každého, něco jako rozcvička, a druhý pro ty náročnější a sportovně založené čtenáře.

Tento měsíc se zaměříme obecně na rozpohybování kyčlí, které u velké části rekreačních lyžařů dostatečně neplní svoje fyziologicky přirozené úkoly a navíc si to ne každý z nich uvědomuje, „vždyť to nějak funguje“.

Novou lyžařskou sezónu jsem původně chtěl začít motivačním psaním, abyste měli opravdu chuť si zacvičit. Ale proč to komplikovat, vždyť takto do čtenářů „šiju“ celý rok. Radši si pojďme rovnou a zlehka zacvičit!

Letošní sérii článků o lidském těle zakončíme rekapitulací posledních 5 dílů, které pojednávají o jádru těla (core) a o hrudní a krční páteři.