trénink lyžování - tématické články

Tento měsíc se zaměříme obecně na rozpohybování kyčlí, které u velké části rekreačních lyžařů dostatečně neplní svoje fyziologicky přirozené úkoly a navíc si to ne každý z nich uvědomuje, „vždyť to nějak funguje“.

Novou lyžařskou sezónu jsem původně chtěl začít motivačním psaním, abyste měli opravdu chuť si zacvičit. Ale proč to komplikovat, vždyť takto do čtenářů „šiju“ celý rok. Radši si pojďme rovnou a zlehka zacvičit!

Letošní sérii článků o lidském těle zakončíme rekapitulací posledních 5 dílů, které pojednávají o jádru těla (core) a o hrudní a krční páteři.

V letošním seriálu jsme si přiblížili, jak se chovají svaly. Probrali jsme jejich obecné i specifické úkoly spolu s konkrétními cviky pro jejich uvolnění a posílení. Mojí snahou bylo především srozumitelně objasnit principy, díky nimž si i laik může vytvořit vlastní cvičební program, ať už za účelem ochrany pohybového aparátu, nebo i pro lepší zvlá...

Tentokrát dále rozvinu téma hrudní a krční části páteře a snad také osvětlím některé mýty týkající se „blokád“ a podobně. A navíc si i něco málo zacvičíme – tedy jenom ti, co nejsou moc líní...

V posledních třech dílech jsem se věnoval bederní části páteře a postupně představil metody na její zpevnění ve všech směrech. Uvedené cvičení jsou základem pro pochopení toho, jak se bederní páteř pohybuje a proč by měl být hlavní cíl její stabilita. Páteř je ale mnohem komplexnější systém a dnes si krátce přiblížíme její horní části – krční a hru...

V dnešním díle dokončíme pojednání o „jádře“ a o zbývající třetí rovině pohybu páteře, tedy rotační. Doplníme tak mechanismy pohybu a stabilizace bederní páteře během různých pohybových vzorců, které vyvolávají síly působící ve zkrutu. Stejný zkrut my lyžaři řešíme i u lyží, kdy mluvíme o torzi a vyztužení titanalovými pláty. Ty zabezpečí lepší drž...

Naposledy jsme se začali zabývat „jádrem“, neboli populárnějším názvem „core“. Na pohyby a funkčnost této části těla je třeba se dívat ve třech navzájem souvisejících rovinách. Ukázali jsme si známé cvičení „plank“, u něhož mnoha cvičencům unikají podstatné detaily a ve výsledku pak cvik není vždy prospěšný. Dnes se podíváme na stabilitu jádra v bo...

V předešlých částech jsme se věnovali kyčlím, konkrétně pohybům v předozadní rovině (flexe a extenze). Stručně připomenu, že obvykle máme v důsledku sezení zkrácené ohýbače a oslabené hýždě a uvedl jsem, jak začít s nápravou. Pro správné procvičení kyčlí je potřeba mít zpevněné břicho a záda...

Minule jsem popsal funkci tzv. flexorů (ohýbačů) na přední straně kyčlí a následně způsob jejich uvolnění pomocí pěnového válečku. Ten princip „válečkování“ je dobré si zapamatovat, využijeme jej i u dalších svalových skupin. Protože jsem psal o potřebné centraci kloubů, tak teď musím doplnit také opačnou stranou kyčlí, kde se nacházejí svaly označ...

Včera jsem začal popisovat první z pohybů v kyčli, kterým je flexe (ohnutí), a dále svaly odpovědné za tenhle pohyb, nechyběl ani malý test jejich síly. Následně byla řeč o syndromu zamrznutí kloubu, který často souvisí s dlouhodobou nerovnováhou svalů kolem kloubu.

V prvních částech letošního seriálu jsem stručně popsal, jakým způsobem fungují svaly v rámci svého komplexu a v konkrétní akci a jak na sebe vzájemně působí. Následně jsem stručně objasnil poruchy pohybového systému a pár principů jejich vzniku. Dnes si ukážeme jeden typický případ, kdy kyčle přestávají fungovat, jak mají.

V dnešním moderním světě se často setkáváme s tzv. civilizačními nemocemi. Jedním z nejčastějších neduhů jsou potíže pohybového aparátu, tedy různé bolesti zad, kloubů, výhřezy plotýnek, artróza a podobně. Moderní medicína má k dispozici dokonalejší zobrazovací přístroje, léky i operační vybavení, jenže ani to nedokáže zastavit doslova epidemii bol...

Ve včerejším díle jsem se začal věnovat klíčové věci při pohybu a tou je funkce pohybového aparátu a také principy, na kterých naše svaly a klouby spolupracují. Ke každé teoretické části přitom doplním i konkrétní cvičení na „vyladění“ dané části těla.

V zimním období občas využijeme v autě řetězy, bez nichž bychom se občas daleko nedostali. Můj úvodní článek nové sezóny ale nebude o autech, o řetězech však ano. Řetězem je totiž svým způsobem i naše tělo, které je propojeno tak, že jeden článek ovlivní jinou část řetězu a samozřejmě platí, že „řetěz je jenom tak silný jako jeho nejslabší díl“. Po...

V předešlém díle jsme si popsali funkci zadní části stehen (hamstringů), jejich význam pro zdravá kolena a jeden konkrétní cvik pro jejich posílení v domácích podmínkách. Postupně jsme si v seriálu objasnili, jak a proč „vše souvisí se vším“ (pohybový „řetěz“ od hlavy po paty) a význam prevence (vybalancovaný trénink strečinku, síly a stability). N...

Nějak nám ten sníh začíná tát a teploty se šplhají nad desítku. Nevadí, ještě snad něco polyžujeme a doladíme své umění blíže k dokonalosti. V minulém díle jsem popsal, jak funguje přední část stehen a jak je správně strečovat. Objasnil jsem taky význam oblasti se zkr...

V minulém díle jsem popsal, jakým způsobem funguje pohyb těla do bočního směru (úklony) a proč je potřeba denně rozhýbat svaly se zkratkou QL. Ty propojují pánev s horní části trupu a bývají ztuhlé. Následná diskuze zaujala několik čtenářů, kteří mají pr...

V předešlém díle jsem opětovně hanil naše obvyklé celodenní sezení a jeho vliv na rozhození přirozených pohybových stereotypů a následné problémy s vystřelováním bolesti ze zad do nohou. Taky jsem v rychlosti popsal anatomii kyčelních kloubů a č...

V předešlém díle jsem se rozepsal o strečinku svalů v přední části pánve a o významu jejich uvolnění pro lyžování i sport obecně. První z nich byl sval s názvem iliopsoas, který bývá obvykle zkrácený a tím limituje lyžaře při pohybu pánve vpřed. Pak jsem se zaměřil na skupinu svalů na vnitřní straně stehen (tzv. addukt...