Po neděli lze toto konstatování překlopit i do rodu ženského. Marion Rolland to pojala opravdu poctivě, nijak netroškařila a rovnou si dojela pro zlato. Vlastně by to šokovat nemělo. Historie zná spoustu vítězů překvapivých či nečekaných a leckdy se zdálo, že favorité skoro častěji prohrávají, než potvrzují papírové šance. Takže proč ne Marion 2013.

Marion není outsider

Tím spíš, že sice dosud neoslňovala výsledky, ale rozhodně nebyla takový outsider, jak by se podle minimální medializace mohlo zdát. Vždyť loni byla 6. sjezdařkou WC, před tímto mistrovským závodem byla 8. ve WCSL, a tudíž při neúčasti Lindsey startovala v nejsilnější sedmičce. A odkud by měla vzejít vítězka, když ne z top 7? Navíc mohlo varovat, že skvěle zajela oba závody v loňském finále WC právě ve Schladmingu. V posledním sjezdu WC před Schladmingem v Cortině byla čtvrtá. Je asi chybou médií v našem prostoru, že se pořád točila/točí okolo pár jmen z německojazyčných Alp a z USA a „románské“ lyžařky podceňuje a opomíjí. Dnešní francouzsko-italská lekce by nás měla trochu proplesknout.

Realita ženského sjezdu je bohužel taková, že slušně dokáže sjíždět takových deset děvčat, výborně jen pár a špičkově tu a tam snad jen Lindsey. Specialistek jako např. Daniela Merighetti je jen několik a když pomineme Lindsey, žádná sjezdařka nemá tak vysokou stabilní výkonnost, aby dominovala s převahou takové Annemarie Moser-Pröll, nebo se vyrovnala legendám jako Michela Figini, Maria Walliser nebo Katja Seizinger. Každá má výpadky, a tak se snadno stane, že vyhraje ta, jíž to v danou chvíli a na určité trati dobře sedne.

Italčin návrat?

Větším překvapením by mělo být stříbro Nadji Fanchini. Ne že by nebyla dobrou sjezdařkou i lyžařkou, ale od ledna 2010 absolvovala kvůli zranění a pauze ve WC až tuto sezonu pouhé tři sjezdy, takže jako až 43. ve WCSL s pouhými 12 body opravdu k favoritkám patřit nemohla. A ona sama snad stále netuší, co všechno se jí tak dobře sešlo.

Před zraněním přitom měla medaili z MS 2009, několik výborných výsledků z „dálnice“ v Lake Louise a jezdí dobře i obří slalomy (před MS 14. a 12.). Podle WCSL je mezi sjezdařkami sedmou nejlepší obřákářkou – a to se v některých bránách včetně vyhlášeného „esíčka“ opravdu hodilo.

Apropos Schladming-S. Naprostá většina závodnic byla nahoře rychlejší než dlouho vedoucí Fanchini, ale na posledním mezičasu najednou začaly ztrácet. Vznikla z toho představa, že právě na tomto úseku ve spodní části si závod prohrály.

Bylo to ale trochu jinak. Nadja byla jednou z nejpomalejších v úvodu, na prvních 34 sekundách ztratila na nejrychlejší celou vteřinu! Tato vteřina ji stála zlato. Potom už ve všech dalších čtyřech úsecích až do cíle byla nejrychlejší! Výjimečná jízda – ale bez té první půlminuty. „Ztráta“ ostatních dole byla vlastně jen důsledkem toho, že ona důsledně a vytrvale snižovala svou ztrátu z úvodu.

Těžké podmínky

Závod se jel na velmi dotvrda, prý až nedámsky, preparované podložce. Ve spojení s drobnými nerovnostmi, na něž prý nebylo dostatečně vidět, to jezdkyním dělalo dost problémy. Hodně se zdůrazňovala rozdílná viditelnost, podle některých (vesměs neuspěvších) prý výsledky hodně ovlivnila. Tři pády hned v první desítce naštěstí skončily bez obávaných zranění.

Na výsledcích se mohlo podepsat i slunce, postupně ozařující trať a možná místy zrychlující ráno velmi studený sníh. Při jízdě vítězky se jí od lyží v obloucích „hezky“ prášilo, což by mohlo svědčit o příjemnější drživější podložce než onen brutální led, na nějž skoro všichni poukazovali. Nevím, jestli to tak bylo, ale mohlo by to vysvětlit její jízdu, linii i překvapivý výsledek.

Zajímavost? V průměru sledovalo tento sjezd VÍCE diváků rakouské ORF než sjezd mužský (1,5 versus 1,2 milionu diváků). Maximální sledovanost (při rozhodujících jízdách) byla takřka stejná: 1 527 000 u mužů a 1 514 000 u žen. Na to, že sjezdování žen má do úrovně mužského dost daleko, docela překvapivé.

Tina, Anna, Dynastar

Závod také přinesl poznatek, že Tina Maze asi pořád ještě je ta pravá, původní, a ne klon s nadpřirozenými schopnostmi, který sem nějací mimozemšťané na tuto sezonu propašovali. Po překvapivě nevýrazném kombinačním slalomu nezajela nijak úchvatně ani tentokrát. 7. příčka před řadou specialistek není špatná, ale od třetí ženy sjezdu v pořadí WC a po 4. a 2. místu ve sjezdech před MS se přece jenom čekalo víc včetně mnohem menší časové ztráty.

I tak ale předčila všechny Rakušanky. Domácí se upnuli na Annu Fenninger, ale ona jednak ještě není tak zkušená, jednak zatím zřejmě nezvládá tlak, který na ni coby hlavní spasitelku rakouské ženské sjezdařiny působí. Na úrovni své nedobré sezony neuspěla obhájkyně Liz Görgl (10.). První vrchol MS se tak obešel bez medaile pro Rakousko.

Spolu se sestrami Fanchini slavil i Dynastar. Vždyť takřka celý závod postával v leaderboxu vedle Nadji i pár jejích lyží. Nevím, jestli to bylo vykalkulované, ale chytře je nenahradili, jak se to dnes dělává, nějakým kratičkým komerčním modelem: dlouhé lyže, barevně kontrastující s pozadím, o něž byly opřené, byly opravdu nepřehlédnutelné. A poté, co zlato braly sesterské Rossignoly, se francouzská neděle ještě zvýraznila.

Zázračné kombinézy?

Úspěchy Italů a Francouzů udržují v diskusích spekulace o „zázračných“ kombinézách, které údajně používají. Upozornil na ně už na podzim jeden ze švýcarských trenérů a zdá se, že i kombinézy do budoucna čeká přísnější režim. Stáhne snad FIS pod sebe distribuci těch pro rychlostní discipliny a budou se odebírat jen od ní? Včetně prádla? Budou se řešit kontroly propustnosti hned po závodě? Vždyť „pomalejší“ oblečení včetně až rezignace na kombinézy po vzoru skikrosařů patřilo k námětům v diskusi o zvýšení bezpečnosti a materiálových změnách.

Místo toho, zdá se, pokračuje dávná snaha o oblečení co nejrychlejší. Známé kauzy z minulosti – plastifikované obleky 70. let (viz rychlostní lyžování) a Spydery s vnějšmi švy z devadesátých, oboje poté zakázané, jsou sice za námi, ale nová nanotechnologická a bůhví jaká ještě doba jistě podněcuje pokusy další.

Současně lze ale mít podezření, že argumentace materiálovým fíglem někdy slouží jako omluva až výmluva méně úspěšných. Fámy o „zázračných“ kombinézách také mohou být marketingovou fintou, šeptandou propagující určitého výrobce. Z minulosti ostatně známe podobně označované lyže nebo vosky.

K tomu, jak se věci mají ve skutečnosti, se ale lze dostat jen stěží.