Úvodem si dovolím poznamenat něco málo z historie lyžování. Když se v
roce 1924 zakládal Kandahar Ski Club, jednalo se hlavně o podporu soutěží
ve sjezdovém 
lyžování, které nebyly v té době mezinárodně
uznávány. Na 1. zimních olympijských hrách v roce 1924 se konaly pouze
severské soutěže. Zakladatelé Kandaharu však nebyli žádní rebelové.
Byli to džentlmeni, kteří především dbali na fair play. Tyto zásady,
které by měli uznávat i dnešní funkcionáři sportovních svazů, jsou
příkladně vidět i u pořadatelů závodů v Megeve. Mimochodem jako jediní
pořadatelé závodů FIS Masters si minutou ticha vzpomněli na populárního
švýcarského závodníka Ernsta Bergera, který před Vánocemi zemřel ve
věku 93 let, a který ještě před dvěma lety vítězil na závodech a
mezinárodních kritériích FIS Masters. Prostě gentlemani!
Francouzské Megeve nebylo vybráno pro závody, které jsou otevřeným mistrovstvím Spojeného království, náhodou. V Megeve umí většina místních velmi dobře anglicky, žijí zde smíšené francouzsko-anglické manželské páry a některá ubytování se dají zamluvit pouze na anglických telefonních číslech. Na kopcích, lanovkách a v restauracích uslyšíte často ostrovní angličtinu. Jeden oběd jsme spolu s mým synem absolvovali vedle anglicky hovořících dvojic ve středním věku. Dali jsme se s nimi do řeči – byli to Francouzi s holandskými přáteli. Oni nás tipovali na Rusy. Moc se pak omlouvali.
Závody probíhaly v Cote 2000 asi 6 km od Megeve. Normální lyžaři sem přijedou málokdy. Až tak kolem poledne se jich pár objeví v rámci ski safari, které začíná v Megeve. Hned ale odjíždějí zpět, aby ještě cestou stihli v upravených krmelcích trochu savojského vína a vyfotili se před Mont Blancem. My sem jezdíme „mastňácky“ z Megeve auty, abychom stihli prohlídku tratí první lanovkou, kterou ale stejně nepustí dříve než v devět.
Trať „superdží“ je úžasná jako každý rok.
Letos je ale poznamenána přívaly nového sněhu. Tratě jsou sice v mezích
možností bezpečně upravené, ale další padající sníh je dělá měkčí
s více méně brzdícím prašanem. Start je posunut níže o jednu hranu.
Stejně je hned dost z kopce, kde se nemusí ani bruslit. Všiml jsem si, že i
vítězící závodníci v mé kategorii Michel Lerat a Andreas Dimmen se jen
odpíchnou a hned si významně nadjíždí první bránu. Po třech bránách
je první a jediná „banana gate“. Není jen průjezdní, ale musíte
opravdu zatáčet s lehkou kompresí. Po rovince přichází ostrá doprava.
Projedete několik skoro obřákových zatáček na cestami zvlněném svahu a
po dlouhé levé se dostáváte na mírnější zvlněný traverz. Tady jsou
pěkné koule, kde bych nechtěl jet na obřačkách, a když se protáhnete asi
třemi bránami na hangu, jste rádi, že jste na rovině za cílem. Andrea
Červená, která se ve všech disciplínách ve své kategorii sice umisťovala
na prvním i posledním místě, však překvapila všechny svým časem -
1:20,35 je nejrychlejší mezi dámami a necelé 3 sekundy za prvním mužem v
kategorii B. Mimoto by v této mužské kategorii skončila celkově 6. ze 71,
kteří dokončili. Skvělý úspěch a významné posunutí výkonnosti proti
loňským výsledkům!
Jestli páteční SG byl poznamenán prašanem, tak
sobotní slalom byl prašanem zasypán. Slalom nemohl být standardně postaven
od hospůdky Cote 2000, protože prašan v tomto úseku nebyl ještě
upravován. Byl postaven na velmi prudkém svahu, kde začínal SG. Pro
některé ročníky byla strmost opravdu náročná. Mimoto se v bránách
udělala obrovská koryta a mnoho závodníků se snažila jen regulérně
slalom projet. Mnohým se to ale nepovedlo. Obzvláště, když bylo uplatněno
pravidlo, že kdo vyjede z tratě, nesmí dále pokračovat a je
diskvalifikován. Angličan Colin Tucker, který závodí ve starší kategorii
a kterému jsem si lehce postěžoval, že slalom byl na tak strmém svahu pro
kategorii B náročný, mne uklidnil. „Asi máš pravdu, ale všichni měli
přeci stejné podmínky,“ a smál se. Andrea sice nezopakovala překvapení s
časem, ale byla ve své kategorii první a připsala si zase dalších 25 bodů
do celkového hodnocení. Ač jsem nebyl spokojen se svou těžkopádnou
jízdou, skončil jsem 8. z 16 dojetých a obdržel 8 bodů.
V neděli bylo konečně závodní počasí. V 8.00 bylo -20 °C s modrou oblohou. Obří slalom těsně před odjezdem domů byl už na upravené a tvrdší trati. Nejtěžší byly tři zatáčky na hangu před cílem. Z mladých závodnic z Megeve, které jely předsjezd, projela korektně jen jedna, další minula a třetí upadla a skutálela se až do cíle. Výborně tento úsek pak projela Andrea. Ani už nepřekvapil nejlepší čas mez dámami - 1:08,77. Mezi chlapy v Béčku by byla 9. z 85. V klouzavých disciplínách opravdu udělala proti předcházejícím letům velký skok. Prozradila mi i některé finesy, které jí naučil Míra Rycek. Hned jsem je aplikoval, ale moc mi z mého času neubraly.
Megeve s rozmary počasí nezklamalo. Užili jsme si závodění, lyžování i vína. Vzhledem k stále více přeplněným sjezdovkám v rakouských Alpách byly ty francouzské na Cote 2000 liduprázdné. Pravda, je to pro našince trochu z ruky, ale těch 2x 10 hodin v autě za to stálo.
Výsledky můžete shlédnout na:
http://www.kandahar.org.uk/…_results.php
http://www.fis-ski.com/…04/1228.html?…
Autor závodí v kategorii FIS Masters od roku 2001. Byl na mistrovství světa Masters v Itálii, Rakousku, Švýcarsku a USA, účastnil se několikrát švýcarských sjezdů Super 4 a od roku 2001 je pravidelným účastníkem závodu Gardenissima v Itálii. Několikrát byl v závodech Masters ve své kategorii i na bedně. Jak sám říká: "Dobré výsledky potěší, ale důležitější je moře srandy s kamarády".
