Vítězství po 14 letech

Sobotní sjezd v Meribelu ještě rozhodnutí odsunul. Tina, na pohled i podle vlastních slov mobilizující poslední síly, jež jí po extrémně náročné sezoně (jezdí úplně vše a úplně vše naplno a na vítězství, viz výsledky – teoretici sportovní přípravy by z její letošní sezony měli vyplodit několik disertací, aby vysvětlili, jak lze z jedné úhledné mladé ženy vydolovat takový výkon) zbyly, jako 4. těsně minula stupně vítězů. Zdálo se, že nejvyšší stupínek zdolá nezmar Maria Hoefl-Riesch, nakopnutá výsledky MS, ale tento úspěch jí nedopřála veteránka Poháru, Španělka Carolina Ruiz Castillo. Dlouhé roky španělská dvojka se po více než 14 letech ve WC a více než 220 závodech teprve podruhé v kariéře postavila na stupně vítězů (poprvé jako 2. v GS roku 2000) a překvapivě si vyjela vítězství... Potvrdila tak tezi, že ženský WC nemá kromě Lindsey Vonn skutečné sjezdařky a že vyhrát může za určitých okolností i outsiderka. Tím spíš, když se nedaří papírově dobrým: loni 2. sjezdařka WC Tina Weirather jen sedmá, exmistryně světa Liz Goergl 9., úřadující mistryně světa Marion Rolland 10., Lara Gut 12., přeceňovaná Anna Fenninger až 19. Pro úplnost: další výsledek mezi poraženými, byť tentokrát ne spolu s exotkami, nýbrž i pár dobrými závodnicemi (33. stříbrná z MS Nadia Fanchini), zaznamenala 32. Klára Křížová.

Nejslabší závod sezony, ale Tina ho má

Nepříliš logický kalendář předepsal ženám na neděli superkombinaci. Stala se dosud nejslabším závodem letošního WC. Chtělo by se dokonce napsat „nejzbytečnějším“. Startovalo pouhých 37 závodnic, klasifikováno bylo jen 28 – pokud FIS chtěla argument pro to, proč superkombi (SC) nadále neprovozovat jako součást WC, nýbrž jen jako laskominu při MS, posloužila si opravdu kvalitně.

Předchozí mistryně světa ve sjezdu Goergl zajela jeden z nejslabších časů ve sjezdu, Anna Fenninger odjela domů, jediná Tinina skutečná konkurentka Maria Hoefl-Riesch se ve SL nechala vyhodit na záda, padla a nedojela. Ve sjezdu podprůměrná 23. Michaela Kirchgasser dokázala doslalomovat na 3. místo, velmi obstojná rutina poslala altmajsterku Nicol Hosp na místo druhé. Tina vyhrála už sjezd a bylo zřejmé, že bude celkově první, i kdyby se při slalomu stavila na pivo. Vršek pojistila zvýšením náskoku, spodek jistila. Viditelně orvaná (ani na tradiční gymnastickou hvězdu v cíli nedošlo) přijala výhru a snad jí v tom okamžiku ani nedošlo, že i formálně tím nahnala nedostižný náskok. Na otřepané přiblblé dotazy v cíli na „Maierových“ 2000 bodů ani neměla moc sil odpovídat. Co taky. Má to v kapse, vyhrála naprosto jednoznačně a obdivuhodným způsobem a čas navršit na její letošní sezonu superlativy ještě přijde. Žádná chvála nebude přehnaná – skripta o lyžování získají další odstavec. Zatím ji odbudu takto, na chvalozpěvy ještě čas bude.

Vyrovnaní sjezdaři

Podobně atypický jako spojení sjezdu a supekombinace žen byl program mužů v Garmischi: sjezd a obří slalom. Klouzaví specialisté si užili sobotní mírně zkrácený závod (2570/720 m) a podle chuti si mohli bez nervů přidat nedělní zatáčení, univerzálové se po čtyřech dnech na 218cm sjezdovkách (tréninky a závod) okamžitě museli přeorientovat na – zase atypicky, víc o tom dál – zatáčivý obřák. Na nějž zase přijeli vysmátí technici, kteří se sjezdem nezabývají.

Svindal bojoval, ale jako 6. si jednak pohoršil oproti Hirscherovi v celkové klasifikaci WC, jednak zkomplikoval i sjezd. Největší konkurent Paris sice dojel až 8., ale vítěz Innerhofer tvrdě finišuje. Vyhrál dva z posledních tří sjezdů a vypadá při chuti. Tentokrát zkazil Rakušanům satisfakci za MS: nebýt jeho, byly by stupně vítězů komplet rakouské (Streitberger, Kroell, Reichelt). Takto zůstávají Kroell a Reichelt ve hře o malý globus, Svindal (359) vede o 10 bodů před Parisem a o 15 před Innerhoferem.

Pokračovalo trápení švýcarské: 22. Kueng, 29. Zurbriggen, 30. Janka, 37. Defago. A podobně vybouchli Francouzi: medailista MS Poisson na nepochopitelném 49. místě, nejlépe dojel ve svém teprve 7. startu ve WC (v něm dosud ve sjezdu nejlépe 38.) na 13. místě Maxence Mozaton, ročník 1990.

Nepříliš jasný je pro mě start Kostelicův (27.). Sice spolupracuje s Kristianem Ghedinou, ale výsledkově to ve sjezdu vidět není. Když předloni vyhrál WC, vyjel si ve sjezdu 90 bodů – letos zatím jen 18 (loni 14).

Hon na Teda

Víte, jak na Teda Ligetyho? Pokud nepoužijete mafia-metodu „přelámat hnáty železnou tyčí“, nezbyde vám než postavit co nejhustší obřák na hranici pravidel. Musíte se dohodnout: bude to výhoda pro Hirschera i Raicha (jeho bratr Florian, stavitel 1. kola, to vlastnoručně provede) a zároveň pro domácí Neureuthera a Dopfera.

Podle pravidel neboli ICR, International Ski Competition Rules, článek 901.2.4., je počet branek GS 11-15% výškového rozdílu. Dosud se vesměs jezdilo na minimum, tedy oněch 11%. Tak se předloni při MS v témže GaPa na nevelké 340 m převýšení postavilo 41/38 a 47/43 branek (vítězný Ligety jel za 2:10.56). Více než 50 branek se stavělo při převýšení blízko horního limitu 450 m, např. loni v Kranjské Goře při 442 m 53/50 a 52/51. Ještě předminulý týden na MS ve Schladmingu jsme viděli na 403 m obvyklý počet 53/49 a 53/50 branek = těsně přes 12%.

To je ovšem Ligety-kurs, na němž diktuje a vyučuje. Takže tentokrát se v GaPa na 350 m podařilo nacpat bezprecedentních 55/51 a 55/53! branek- (15% = 52,5, tedy opravdu nadoraz pravidel) s časem vítěze 2:32.42. Dojezd je přitom poměrně plochý, takže hlavní zatáčení se odbylo ve středu tratě. Kamery milosrdně nesnímaly nejprudší padák zepředu nebo zezadu, nýbrž nevýrazně zboku, takže neelegantní kreace nejlepších borců zůstaly skryty.

Jak nás ale učí už pohádky, když se dva snaží, často se směje třetí. Rakousko-německá past na Ligetyho měla zvýhodnit Hirschera a Neureuthera, ale smál se mladý muž, jemuž smích nebyl dopřán při MS, a tak si ho zjevně schoval na později – Alexis Pinturault. Ale nijak překvapivě. Už v prosinci ve Val d´Isere, kde také Teda extrémním zatáčením nachytali na švestkách (6. a 4. = 3. se ztrátou 1:42), jel Alexis jasně na vítězství (na 2. mezičasu 2. kola dával Hirscherovi 0,76), ale těsně před koncem zakiksoval. Tentokrát nezaváhal, 2. kolo odjeté s minimálními odstupy vyhrál a totéž bezpečně celkově. Bylo načase, má na to, a jak už jsem psal, příští roky by měly být duelem Hirscher – Pinturault.

Bez ohledu na osobní sympatie to výsledkové atraktivitě discipliny jenom prospělo. Hůře ale, podle mě, dopadá „koukatelnost“. Donedávna úhledný „karvingový“ GS se takto stává bojem, který sice ocení omezený počet znalců, ale sotva nadchne diváka většinového.

Sezona vrcholí, ale síly ubývají a zájem slábne

Celkově 6. Aksel Svindal bojoval, ale proti odpočatějším soupeřům-specialistům už asi tento sezonou ubitý univerzál nemá šanci. Hirscher vede WC o víc než 200 bodů a takový náskok už sotva pustí. Leda že by se stal zázrak a Aksel příští víkend vyhrál doma v Norsku sjezd i super-G. Jenže na to měl možná úplně zkraje sezony. Obřákový je ještě otevřený, Tedovou výhodou je, že už se může soustředit jenom na tento titul. Tři zlata na MS, malý globus za GS a pěkný výsledek celkový ho musí uspokojit.

Německá neděle nebyla šťastná. Maria ve Francii padla na krovky, německý Rakušan Dopfer, jedoucí na bednu, chytil v GS vzácného špicara a domácí miláček Felix Neureuther, poprvé v životě vedoucí po 1. kole v obřáku a ještě na 2. mezičasu 2. kola, zakiksoval po vnitřní a dokroužil čestně 12.

Jako každý druhý rok je ale toto nastavování sezony po MS už tak trochu zoufalost. Ženy poté, co hlavní globus Tina už má v kapse, budou paběrkovat o zbylé malé. Chlapci se sice ještě poperou, ale místy až hysterická medializace MS ve Schladmingu ve spojení s kalendářem utloukla nejvyšší pozornost. Tu v médiích převzalo MS klasiků, po němž už nastoupí jaro a zahrádky. U nás ještě zaregistrujeme zbylá vystoupení Šárky Záhrobské, pár fanatiků zatleská vítězům, ale jako sportovní událost už alpské lyžování vyvrcholilo ve Schladmingu a teď jak ono, tak i jeho protagonisté, dojíždí z posledních sil. Můžeme jen doufat, že si vyždímaní závodníci nepřivodí zranění, jež by motivovala funkcionáře k dalším problematickým opatřením.

Diskuzní vlákno pod článkem zahrnuje všechny příspěvky a komentáře ke Světovému poháru v alpském lyžování 2012/13.