Halové jevy - znamení na slunci
A proč „znamení na Slunci“? Právě tak totiž kruhy a zdánlivé slunce popsali naši předci. Bylo to 7. března 1135, kdy bylo halo poprvé v Praze pozorováno. Dávno předtím je spatřil už ve 4. století př. n. l. Aristoteles. A z jeho spisů také název alos, česky haló znamenající mlat, humno či dvůr, pochází. Halové jevy vznikají lomem a odrazem slunečního (měsíčního) světla na ledových krystalcích v ovzduší. A je vcelku jedno, jestli se krystalky nachází v jemných řasovitých oblacích druhu Cirrus ve výškách kolem 6 km či při chladném počasí v přízemní vrstvě ovzduší. Můžeme je tedy pozorovat vysoko na obloze i blízko zemskému povrchu. Krystalky mohou mít nejrůznější tvary – pro vznik halových jevů jsou důležité ty ve tvaru šestiboké destičky nebo šestibokého sloupku. Důležitá je i orientace krystalku vůči světlu. Závisí i na výšce světelného zdroje (Slunce či Měsíce) nad horizontem – to může výrazným způsobem změnit tvar halového jevu. Proto jsou tak rozmanité. A ještě k tomu bílé nebo barevné s duhovým nádechem. Bílé můžeme vidět, pokud se světlo od krystalku odráží, barevné v případě, že krystalkem prochází a láme se. Na fotografiích jsou ty relativně časté (hala a boční slunce) i ty vzácnější (infralaterální oblouk). Více se jim budeme věnovat spolu s Tomášem Tržickým, který fotky vybírá, v příštím ročníku Snow. Teď můžu jen popřát, abyste měli na sjezdovkách i mimo ně štěstí a podobnou nádheru uviděli na vlastní oči. A pokud ji i vyfotíte, rádi vaše obrázky otiskneme.
17. 5. 2008, Čadca (SK), autor: Peter Delinčák
Ukázkové malé halo. Snímek byl pořízen extra širokoúhlým objektivem
v 11:10 hod. Technika: Canon 350D + objektiv Peleng. Tento halový jev vznikl
ve vysoké řasovité oblačnosti, která se skládá z drobných ledových
krystalů.
15. 12. 2005, Obertauern – Rakousko, autor Marie Hlaváčová
Třpyt slunečních paprsků v ledových krystalech nad sjezdovkou.
Zářivá skvrna v údolí je tzv. spodní slunce, kolem skutečného Slunce je
pak vidět část malého hala.
večer 22. 12. 2007, Krkonoše, autor Václav Fego
Mimořádně výrazný infralaterální oblouk nízko nad jižním obzorem
– nezvyklé halové jevy se projevily na ledových krystalcích v přízemní
vrstvě ovzduší pozdě večer ve svitu Měsíce a dokládají jejich
rozmanitost.
29. 12. 2007, Dolní Morava, autor: Radomír Vondra
Dne 29. 12. 2007 se mně podařilo vyfotit tyto halové jevy na sjezdovce
v Dolní Moravě. Vznikly na poletujících ledových krystalech ve vzduchu
(tzv. diamantovém prachu). V horní části je jasný cirkumzenitální
oblouk, níže horní dotykový oblouk a jasná parhelia (vedlejší
slunce).
Alena Zárybnická
Náruživá lyžařka, skialpinistka a pravidelná testérka lyží na
akcích SNOW. Samozřejmě také přední česká meteoroložka působící v
České televizi.
Její další články si můžete přečíst na http://snow.cz/…a-zarybnicka
