Přestože letos napadl na vrcholcích hor v Rakousku první sníh dříve
než loni, byla to spíš jen předzvěst příchodu zimy než festovní základ
pro nadcházející sezónu. Po dvou dnech silného větru a sněžení nastal
ten pravý okamžik vyrazit vstříc nové sezóně v pátek 25. října. Na
vrcholku rakouského ledovce Hintertux v nadmořské výšce 3 250 m n. m.
leží 135 cm sněhu a v mezistanici Tuxer Fernerhaus v nadmořské výšce 2
660 m n. m. je přijatelných 45 cm.
Ke slunci zalité nástupní kabince Gletscherbusu přijíždíme po
přibližně 550 km z Prahy chvíli po osmé ranní. A právě včas - první
lyžaře turnikety pouští v 8.15 hod. Klidnou kabinkou stoupáme do první
mezistanice Sommerbergalm v nadmořské výšce 2 100 m n. m., kde je k našemu
překvapení vidět první sníh. Cesta pokračuje se dvěma přestupy až na
vrchol Gefrorene Wand, kde nás vítají sluncem ozářené a na první pohled
perfektně upravené svahy. Nezbývá než dotáhnout lyžáky a poprvé po
letní pauze zkusit zatím nejisté oblouky…
Hintertux patří k areálům, kde se můžete kabinkovou lanovkou vyvézt až
na samý vrchol a hned po prvním kontaktu se sněhem tak lyže musí směřovat
dolů - žádné další šplhání kotvou, rovnou se jde na věc… V pátek
bylo v areálu otevřeno celkem 34 km sjezdovek, většinou červených, a k
tomu 15 vleků. Současně již byl otevřen snowpark.
Pro začátek si vybíráme kotvou obsluhovanou červenou sjezdovku č. 8 na
Gefrorene Wand. První zhodnocení kvality svahu bylo správné - perfektní
manšestr, který je po nočním mrazu příjemně tvrdý. První oblouky se
postupně mění ve stále jistější jízdu, kterou během první hodiny
pilujeme na protilehlém Olepereru na mírnější modré sjezdovce 9a i
prudší, ale stále modré devítce se zrádným hankem. Obě jsou obsluhovány
kotvou, takže odpočinku si moc nedopřejeme ani při cestě vzhůru. Kvůli
troše odpočinku na třísedačkové lanovce Schlegeis proto míříme na
jižní stranu na červenou pětku, která je ovšem hodně zledovatělá a
plná hrbolů. Trochu jsme se obávali, že v začátku sezóny a při
relativně malém množství sněhu bude problematické přejíždět mezi
jednotlivými částmi areálu, ale naštěstí jsme se spletli. Bez
sebemenších problémů přejíždíme zpět na sever do lokality Kaserer na
červenou sjezdovku č. 11. Vyzkoušíme i delší modrou 12, ale ta nám svými
parametry moc nevyhovuje, navíc se zde více než kde jinde v areálu projevuje
začátek sezóny - sjezdovka je hrbolatá, s hrudkami ledu a zledovatělým
dojezdem k nástupu na kotvu. Po přibližně dvou hodinách intenzivního
ježdění bychom si troufli i na černou 11b, která je bohužel zatím
uzavřená a tak se vracíme zpět do hlavního "účka" Gefrorene Wand a
Olperer mezi čtyři kotvy a bohužel i mezi více lidí s frontami do 10
minut.
Sjezdovky č. 4 a 8a na svahu Gefrorene Wand si pro trénink v brankách
uzavřelo několik týmů a tak moc možností nezbývá. Zkoušíme červený
sjezd po trojce až do mezistanice k Tuxer Fernerhausu, ale ani zde to ještě
není úplně ideální. Je bohužel znát i každoroční pozorovatelný ústup
ledovce. Do oběda tak střídáme téměř všechny sjezdovky a přepravní
zařízení.
Krásné slunečné počasí nám v době své největší intenzity ukazuje i
svou odvrácenou tvář, a to v podobě měkčího a místy i celkem rychle
tajícího sněhu. Trénující týmy po poledni svahy opouští, a tak se znovu
můžeme vrátit i na ůvodně nejlepší sjezdovky č. 4 a 8a. Ranní kvalita
sjezdovek je ale již nenávratně pryč. Zkoušíme znovu přejet na Kaserer a
střídat provozem nejméně zatížené sjezdovky, ale i zde se slunce
podepsalo na kvalitě terénu. Vydržíme však téměř do konce otevírací
doby a s příjemnou únavou a koneckonců spokojeností z prvního lyžování
sjíždíme kabinkovou lanovkou zpět do údolí. První letošní lyžování
je za námi…
Aktuální report Hintertuxer Gletscher z 25. 10. 2013:
Sněhové podmínky
- udávaná výška sněhu je na vrcholcích 135 cm
- i přes celodenní sluneční svit se teploty držely kolem nuly
- téměř bezvětří
Komfort
- hlavní páteřní síť tvoří celkem 6 kabinkových lanovek
- na ledovce jsou dvě sedačky a šest kotev, pod ledovcem jsou ještě další tři sedačkové lanovky a dvě kotvy
Zalidněnost
- první hodina byla prakticky bez front, včetně nástupu na kabinky, čekání maximálně dvě, tři minuty
- obě sedačky překvapivě úplně bez lidí
- později čekání do 10 minut s tím, že na severní straně - vleky u sjezdovek č. 11 a 12 (Kaserer) méně exponované po celý den
- zalidněnost byla spíše nižší, a to díky provozu na celém ledovci a ještě předvíkendové návštěvnosti
Ceny
- jednodenní skipas pro dospělého stojí 47 eur a je vydáván na čipovou kartu se zálohou 2 eura
Doprava do střediska
- cesta z Prahy trvá přibližně 5,5 hodiny a ujedete přibližně 550 km
- parkování u nástupní stanice je zdarma a pracovníky areálu velmi dobře organizované
Plus lyžařského areálu:
- i v začátku sezóny bezproblémové propojení všech otevřených sjezdovek
- perfektnně upravené sjezdovky po ránu
- jedno z nejbližších míst, kam lze vyrazit za předzimním lyžováním
- vysoká nadmořská výška
Minus lyžařského areálu:
- od týmů úplně zničené a následně prakticky nepoužitelné dvě sjezdovky
- bohužel neovlivnitelný jev ubývajícího ledovce, i když se provozovatelé snaží, seč jim síly stačí
Máte aktuální zkušenosti z návštěvy ledovce? Napište vlastní krátkou zprávu (minireport) nebo obsáhlejší podrobný aktuální report!
Autor je stálým spolupracovníkem redakce.
