Ledovce všude kolem
Už jen, že se Saas-Fee chlubí, že je perlou Alp, stojí za pozornost. Malá vesnička, kterou před více než 100 lety málem spolkl rozšiřující se ledovec, je uvězněna ve vysokohorském amfiteátru nevídaných rozměrů – vrcholy tvoří jakýsi půlkruh a vesničku převyšují o více než dva a půl kilometru. Z protějších svahů se pak naskýtá pohled na jakousi třpytivou mušli. Ačkoliv ledovce ubývají, stále jsou mohutnou a působivou dekorací, jíž mnoho míst v Alpách konkurovat nemůže.
Středisko je jednou ze švýcarských obcí bez autoprovozu – auto je nutné odevzdat u vjezdu do vsi do velkých garáží a pokračovat pěšky nebo s elektrickým pohonem. Jak vesnička nepotřebovala vstřebávat dopravu, zachovala si i přes modernější zástavbu úzké ulice a jistou útulnost. Není přitom zdaleka tak roztahaná jako třeba Zermatt a přejdete ji za čtvrt hodiny.
Tak jako u všech jedinečných švýcarských destinací tu narazíte na
zvýšenou cenovou hladinu – zvláště v hotelech a restauracích (20 až 40
CHF za hlavní obědový chod). Něco navíc stojí i parkování, a to zhruba
sto franků za týden.
Obří převýšení
Ze střediska až do nejvyšších partií se stoupá lanovkami přes tři
výšková patra. Lanovky se vydávají dvěma hlavními směry, aby se nahoře
na ledovci – o 1 800 metrů výše – opět sešly. Je třeba přiznat, že
výjezdy nejsou nejpohodlnější a na některých přestupních stanicích,
jako třeba na třítisícovém skalním ostrohu Felskinn, jde o hotový pěší
výlet. To vše je daň za to, jakou členitou krajinou se sjezdovky
proplétají – je to zkrátka jeden velký horský kotel obklopený
nejvyššími švýcarskými čtyřtisícovkami, z nichž stékají ledovcové
jazyky jeden vedle druhého.
Nejrušnější lokalitou je Felskinn, pod nímž rolují směrem k mezistanici
Morenia příjemné carvingové dálnice obsloužené pohodlnou 6sedačkou –
jednou ze dvou v celém Saas-Fee (vše ostatní obstarávají kabinky, kabiny a
vleky). Z Morenie dolů do vsi se řídkým lesem prořezávají náročnější
a místy i subtilnější tratě. Z Felskinnu pak můžete postoupit ještě o
patro výše na ledovec, kam vás během několika minut vyveze nefalšované
metro.
Druhá hlavní větev lanovek v podobě starší 4místné kabinky směřuje na
Spielboden a dále na Längfluh, mezi nimiž proudí dvě krásné červené
sjezdovky se 4sedačkou. Dolů do města pak nejspodnějším patrem areálu
opět stéká poměrně sportovní a členitá trať, naopak vzhůru směrem k
ledovci ploše stoupá dlouhá kotva.
Ledovcové tratě okolo Mittelallalinu jsou unikem už kvůli své výšce
nad 3 500 m n. m. – jen v sousedním Zermattu se v Alpách dostanete výše.
Kotvy se šplhají po solidně červeném a prostorném svahu s celkovým
převýšením okolo 400 m a samozřejmě v úchvatné horské kulise, jíž
dominuje výrazný čtyřtisícový Allalin a méně výrazný, zato nejvyšší
švýcarský vrchol Weisshorn.
Utajený supersvah
Škoda by byla zapomenout na postranní svah Plattjen, který ovšem
naštěstí mnoho lyžařů ignoruje – poskytuje velmi slušné 700m
převýšení, moderní lanovku a nádhernou sportovní dálnici s několika
variantami, o volném terénu nemluvě. Ten je mimochodem v hlavním ledovcovém
areálu kvůli množství trhlin a séraků prakticky nepřístupný.
Projekt lanovky z parkoviště až na ledovec
V plánu je významná modernizace lanovkové větve na Spielboden a
Längfluh, a to již v roce 2014 – moderní a prostorná oběžná kabinka by
přitom měla začínat přímo u záchytného parkoviště a přes tři
mezistanice dobýt vrcholek Längfluh. V budoucnu pak možná povede ještě
pátá sekce na ledovec, a to až na Feechopf, odkud se kromě nových sjezdovek
otevře i pohled na nedaleký Matterhorn.
Rodiny vítány
Možná překvapí, že Saas-Fee se profiluje i jako velmi přívětivá rodinná destinace – při bližším pohledu to ale má svůj důvod. Především vesnice je díky absenci aut velmi klidná a bezpečná. A přímo na jejím okraji se rozkládá velká plochá louka s dětským parkem a cvičnými vleky – z nejbližších hotelů je to jen pár kroků. Z postranního vrcholku Hannig se pak můžete spustit po sáňkařské dráze.
Klid v údolí a turistický ruch ve středisku
Níže v údolí Saastal jsou klidné ubytovací vesničky Grund a Almagell,
ale atraktivnější je samozřejmě Fee, ležící na terase poněkud nad
údolím. Vesničku tvoří hlavně novodobé budovy se sedlovou střechou, ale
nezmizely ani staleté dřevěné spižírny na kuřích nožkách (Stadel),
které jsou tak přirozeným skanzenem rozptýleným po vsi. Tepe tu turistický
život – jsou tu supermarkety, sportovní obchody, pekárny, restaurace i
bary. Dojíždění do Saas-Fee z údolí komplikuje nutnost odstavit auto u
vjezdu do střediska. Na druhou stranu ve vrcholu zimy je Fee velmi stinné a
mrazivé místo, odkud stojí zato vypravit se za sluníčkem na jižní svahy
nad Grundem či Almagellem.
Sbírka nej
A nakonec je Saas-Fee téměř povinnou zastávkou sběračů nejrůznějších „nej“ – je jich tu hned celá řada.
Nejvýše položené alpské metro spojuje klasický
lyžařský areál Felskinn s ledovcem na Mittelallalinu. Dlouhou podzemní
chodbou v útrobách třítisícového Felskinnu se dostanete na nástupiště,
odkud vás podzemní lanovka – zavrtaná ve skále hluboko pod ledovcem –
vytáhne až do 3 500 m n. m. Tam se docela zadýcháte už při výstupu z
podzemí, natožpak až vás ohromí velehorská nádhera kolem.
Na Mittelallalinu stojí i nejvýše položená
otáčivá restaurace – pokud si rezervujete místo u okna, během oběda
zhlédnete celé okolní panorama od blízkého Allalinu a Weisshornu až po
vzdálený masiv Jungfrau. Kolos se otáčí klidně, ale přesto znatelně.
Není radno odkládat cokoliv na parapet, který se neotáčí!
A do třetice se na Mittelallalinu nachází
největší ledovcová jeskyně na světě (5 500 m3), kde vás čekají ledové
sochy, zajímavosti ze „života“ ledovce nebo výjevy z historie horské
vesničky. Do jeskyně se vstupuje za drobný poplatek přímo z budovy
otáčivé restaurace.
Nad Saas-Fee se tyčí nejvyšší hora ležící zcela na švýcarském území – Dom (4 545 m n. m.).
A nejméně ještě jedno nej zbývá –
pravděpodobně nejšílenější závod světa Allalin Rennen – z ledovce do
Saas-Fee na kole, ovšem po zasněžených po sjezdovkách. Čas vítěze bývá
okolo 5 minut, za které to nejspíš nestihnete sjet ani na lyžích.
