Milá Adélo,
věc je těžká, protože dnes už asi nikdo neumí předpovídat počasí. Počasí je samo předpovězeno pomocí sofistikovaných strojů. Dříve chodil zřízenec od budky k budce (takové té bílé na nožičkách - meteorologické) a sbíral tam data, aby je pak poslal do hydrometeorolo­gického ústavu, kde z nich vyrobili mapy počasí. Dnes data sama létají vzduchem a pak se v počítačích pomocí matematického modelování mění v předpovědi. Na všech chytrých telefonech, tabletech a počítačích si můžeš stáhnout různé aplikace, které ti budou ukazovat, jak nad zemí putují mraky, jaká bude teplota a jaké srážky. Hm.… většinou jsou to takové barevné fleky, které se rychle přelévají po obrazovce a je to moc hezké. Matematické modely počasí vytvářejí krásné abstraktní umění.

Dříve se říkalo, že se počasí v horách rychle mění. Dnes už se to neříká, protože to, co nám tenkrát připadalo rychlé, je teď považováno za pomalé. Hlavně ty modelace jsou mnohem rychlejší než realita. Protože tě zajímá, co si bereš na sobě, předpokládám, že máš i oblibu v používání těch moderních obrazovek, kde je možné předpovědi počasí najít. Má to samozřejmě zase háček.

Internet je plný různých webových stránek, kde se předpovídá počasí a jeden neví, které jsou ty zaručené. Ráno před odchodem na sjezdovku budeš klikat a klikat, abys našla tu správnou předpověď, a mezitím ti bude za okny ubíhat den, který bys mohla prožít na sněhu. K tomu všemu si musíš vybírat jenom ty stránky, kde se také uvádí pocitová teplota. To znamená, že když fouká vítr, tak ti to připadá, že je větší zima. Na jaře, ve dnech, kdy svítí sluníčko, razantněji vstupuje do hry emisivita všeho kolem nás. Z toho vyplývá, že když se budeme v poledne slunit někde v závětří a budeme sedět na sněhu, tak to bude studit víc než třeba na dřevěné lavici. A k tomu je navíc pořád potřeba zohledňovat tu pocitovou teplotu.

Protože je předpovídání počasí v horách tak složité, tak bych ti doporučila místo klikání na předpovědi a na modelace mraků, aby sis koupila nějaké sofistikované prádélko, svetříky a bundičky z kosmických vláken jednadvacátého století a k tomu pořádnou lyžařskou bundu – takovou tu, která má všude zipy, které se dají otevírat a tak vznikají různé větráčky. Místo zkoumání počasí si můžeš otevírat a zavírat zipy podle toho, jak ti bude zrovna teplo nebo zima. Vyrábějí se i stejné lyžařské respektive snowboardové kalhoty, které mají po stranách větráčky. Počasí se totiž na horách mění hodně rychle, i když dnes už není moderní to říkat.