Milý Štěpáne,

oslovuji tě křestním jménem, protože tohle přeci není rozumná otázka do poradny, která by měla publikovat rozumné podněty k tomu, jak si pobyt na horách vylepšit. Je určena pro všechny ženy a muže a dívky a chlapce, které trápí nějaká neodbytná otázka, na níž nedostali nikdy odpověď.

Ten tvůj dotaz jak skočit z lanovky, tě možná také trápí a nikdy jsi na něj nedostal odpověď, protože ten, koho jsi viděl skákat, byl buď nějaký přelud, nebo zhulený nezbedný skoták, jehož není záhodno napodobovat.

Když se budu snažit odpovědět na tvoji otázku, tak bych potřebovala vědět, zda to byla lanovka kabinová, vajíčková, respektive gondolová nebo sedačková. U těch nesedačkových lanovek mi to připadá nějaké divné, protože mívají bezpečně uzavřené dveře. Navíc se vznášejí tak vysoko, že kdyby z ní někdo chtěl vyskočit, tak to může být leda sebevrah. V takovém případě už dál odpovídat nebudu.

Skákat ze sedačkové lanovky je jistě velké pokušení. Při vertikálním pohledu k zemi máme poněkud zkreslené vnímání výšky a tak nám připadá, že zem je vlastně blízko. Létání je pohyb, po němž lidé touží do úsvitu věků a tak není divu, že to láká i tebe. Je to podobné pokušení, jako když se nám chce skočit ze skaliska do moře. Ten pocit plachtění si asi představuješ podobně a ten dopad ještě měkčeji než dopad na vodní hladinu z velké výšky. Pokušení, sny a představy versus realita, to jsou takové nůžky, které se kolem nás v průběhu života stahují, až se zaklapnou úplně. To když už žádné sny a pokušení nemáme.

Pokud se i přes moje rady rozhodneš, že musíš vyzkoušet adrenalin skoku z lanovky do sněhu, tak by sis to v místě doskoku měl napřed prozkoumat. Jestli tam nejsou kameny klacky a kořeny, o které by sis mohl udělat zlomeniny uzavřené i otevřené a taktéž si je vrazit do měkkých tkání a pak na místě vykrvácel, zatímco nad tebou se budou vznášet rozumní lyžaři (i snowboarďáci), kteří vědí, že krev má stříkat ze skipasu a nikoli ze stehenní tepny.

Když si to půjdeš napřed prohlédnout, jak tady radím, tak ti to pak bohužel bude připadat jako daleko méně atraktivní než čerstvý prašan. Trochu jako předžvýkaný steak.

Navíc pořád nevím, jestli máš lyže nebo snowboard. Na lyžích bys při rekognoskaci zamýšleného doskočiště mohl píchat hůlkou, ale lyže se dost boří, pokud to není nějaký veleširoký prašanový model. Snowboard se neboří, ale zase z něj nic neprozkoumáš.

Nebude lepší snít svůj sen o létání z lanovky se všemi končetinami než na realitu dopadu vzpomínat z nějakého invalidního zařízení? Což takhle nechat si ho jako klín, jímž budeš páčit ty zavírající se nůžky osudu? Déle a efektivněji než tvoji vrstevníci.

Máte dotaz, na který jste ještě nikdy nedostali odpověď? Pošlete jej na skipsycho@snow.cz anebo ho přidejte jako komentář k článku!