Plachtění a horolezectví v těchto končinách
není dosud příliš prozkoumáno, je to zvláštní a nádherný zážitek.
Kapitánovi lodi Thierrymu Duboisovi nejsou tyto vody vůbec cizí, po celém
světě dokončil mnoho sólových závodů. Skvěle tak doplňuje seznam
hlavních protagonistů filmu a poskytuje vyprávění příběhu dokonalou
rovnováhu. Každá scéna od počátku filmu souvisle přechází v záběry
fantaskních grónských hor a zase zpět. Horolezci jsou starší, moudřejší
a poučenější díky svým dobrodružstvími z minulosti. Edurne, první žena
na světě, jež zlezla všech čtrnáct osmitisícových vrcholů, nám
vypráví svůj životní příběh, zatímco Erwan a Martial se vydávají
podél pobřeží najít první příležitost k výstupu kombinací
horolezectví, vysokohorského horolezectví a skialpinismu. Jejich příběh
ožívá na archivních záběrech dávných strádání a na ručně
kreslených animacích. Příběh jednotlivých horolezců plyne paralelně s
putováním fjordy v tomto magickém koutě světa.
Aktéři:
Edurne Pasabanová (Španělsko, 40 let)
První žena, které se povedlo vystoupit na všech čtrnáct osmitisícovek
světa. Významně se podílí vývoji a testování kolekce Black Light
PeakPerformance.
Erwan Le Lann (Francie, 40 let)
Zkušený horský průvodce a tvůrce outdoorových filmů. V mnohých také
sám vystupuje stejně jako ve filmu Between Places.
Martial Dumas (Francie, 38 let)
Všestranný a špičkový horolezec, který nejvíce miluje lezení obrovských
stěn tzv.big wallů. Mimo jiné se mu povedlo vylézt na Trango Tower.
Trailer:
Between Places - Official Trailer from Peak Performance on Vimeo.
Více informací a celý film najdete zde:
www.betweenplacesfilm.com
Between Places – otázky a odpovědi
Co je Between Places?
Je to dokumentární film o horolezectví a
plachtění v Grónsku s členy týmu Peak Performance Black Light. Režisér
Henrik Rostrup zachycuje dobrodružství evropských alpinistů Edurne
Pasabanové, Erwana Le Lanna a Martiala Dumase vyplouvajících na desetidenní
expedici na palubě plachetnice La Louise.
Jaká je hlavní dějová linka ve filmu Between Places?
Je to dokument o těchto třech horolezcích, Edurne, Erwanovi a Martialovi a
o jejich způsobu života, o jejich zážitcích z minulosti a o jejich
putování podél západního pobřeží Grónska. Poznáváme jejich způsob
myšlení a pár dní vnímáme život jejich očima, to vše je zachyceno velmi
decentní a jemnou formou. Henrik Rostrup použil mnoho archivních záběrů a
příběh propojil s rozhovory a záběry z jejich domovů ve Francii a ve
Španělsku. Neuslyšíte sice husté hlášky ani neuvidíte drsnou akci
natočenou na jeden záběr, zato poznáte nádhernou grónskou přírodu a
naše tři horolezce z takových úhlů, že to pro vás bude nezapomenutelný
zážitek.
Kdo přišel s nápadem natočit tento film?
Námět vznikl v hlavách samotného týmu, rozmanitého osazenstva lidí,
kteří hledali nová dobrodružství a zajímavé aspekty horolezectví a
lyžování na zvláštním místě. Se znalostmi celé skupiny, od lyžařů
přes horské vůdce či první ženu, která zdolala všech 14 osmitisícovek,
po jedny z nejlepších světových horolezců na ledu a smíšených horolezců (skály i led), bylo všem
zúčastněným jasné, že mají před sebou něco opravdu unikátního.
Naloděním na plachetnici, která se vydala na průzkum západní pobřeží
Grónska, to vše teprve začalo.
Měli jste při natáčení daný scénář?
Nebyl čas jet podle storyboardu nebo psát scénář, takže spousta toho, co se odehraje, je pouze tým dávající věcem volný průběh. Henrik měl kartičky s nápovědou, co se nejspíš v příštím okamžiku stane, nebo co by ve filmu chtěl, ale striktně za tím nešel. Ono může být nebezpečné snažit se příběh vytvářet příliš uměle, protože se pak může stát, že vám unikne spousta dobrých, opravdových okamžiků.
Proč jste si vybrali Grónsko?
Grónsko je z hlediska dobrodružství výjimečná lokace a z pohledu horolezectví a lyžování pořád ještě dost neznámá, což je vzrušující. Najdete tam spoustu neprozkoumaného terénu a nevyčerpaného potenciálu a nastal čas, abychom to omrkli.

Kde se v Grónsku natáčelo a kdo stál za kamerou?
Točilo se podél západního pobřeží a za kamerou stáli dva velmi
schopní kameramani. Nor Fred Arne Wergeland to má v oku, je velmi zapálený,
má silný smysl pro vizuálno a jako jeden z mála opravdu dobrých filmařů
dokáže být sám v horách. Bertrand Delapierre je z Chamonix a mít ho v
týmu nám dodávalo hodně sebedůvěry, protože jsme věděli, že Bertrand
by byl schopný následovat horolezce kamkoli.
Solidní produkční tým je stejně důležitý jako spolehlivý horolezecký
partner, a jednou z výhod této produkce byla možnost pracovat se všemi
těmito skvělými lidmi.
Proč se film jmenuje Between Places?
Měli jsme několik názvů, které se nám líbily, ale ‚Between Places’
nakonec dávalo největší smysl. Líbí se nám, jak to odráží obecnou
estetiku horolezectví či nové rozpoložení mysli. Název evokuje touhu po cestování,
kterou jsme odpozorovali ve všech rozhovorech s našimi horolezci. Ve způsobu,
jakým chtějí zmizet, odpoutat se čas od času při hledání nových
zážitků od materiálních věcí a tím růst. Nejde vždy o to, dosáhnout
vrcholu nebo cíle – jde o to, být ‚Between Places‘.
Jaké byly největší výzvy během vaší cesty?
Čas. Věděli jsme, že oblasti, které se chystáme navštívit, mají velký potenciál, ale najít něco, co by vyhovovalo v omezeném časovém rozvrhu všem, bylo těžké. Na začátku je to fajn a v pohodě, ale když hodiny stále tikají a sníh padá a vy chcete být na určitém místě včas, pak je jasné, že to člověka vystresuje.
Měli jste tam venku nějaké potíže?
Ani ne. Nic šíleného se na téhle výpravě nestalo. Všichni zůstali živí a zdraví, bavili se a užívali si, že jsou spolu. Byla to jedna z těch několika málo výprav, kde se nic nepokazilo a nikdo se nezhroutil. Nepřišli jsme o kamerové vybavení, loď se v podstatě po celou dobu ani nezakymácela, našli jsme skvělé lajny pro lyžování i lezení. Pod Erwanem dokonce jeden den tančily velryby, když lezl.
Jak daleko od civilizace jste se dostali?
Jakmile v Grónsku vyjdete z přístavu nebo vesnice, jste od civilizace dost
daleko. Je to nejřidčeji osídlená země na světě a dost rychle vám to
připomene. Jen 5 minut od hlavního města jsme byli úplně obklopeni
divočinou, což je úžasné. Neviděli jsme žádné jiné horolezce nebo
lyžaře, což je šílené, protože je všechno tak lehce dostupné, a za
celých 10 dní pobytu na ‚La Louise‘ jsme potkali jen dvě nebo tři jiné
lodě.
Jaký typ lodi je La Louise?
Je to dvacetimetrový škuner s místem pro 10 lidí a velký náklad.
Jaký se žilo na lodi?
Být na ‚La Louise’ byla vážně pohoda. Kapitán Thierry Dubois a první důstojník Ayette se o nás opravdu skvěle starali a jídlo bylo výborné. Jedna věc je připravit si jídlo, když jste venku na túře nebo stanujete, ale nakrmit celou posádku v takhle malé kuchyňce, to je úctyhodný výkon. Pokud nejste připraveni, je to z hlediska logistiky noční můra, ale Thierry, někdejší kapitán na oceánských závodech, to měl všechno pod palcem. Taky jsme pochytali hodně ryb a lovení večeře se pro některé členy posádky stalo takovým mini závodem.
Jaké vybavení je pro takovouto výpravu zásadní?
Všechno. Každý kus lyžařské nebo lezecké výstroje je zásadní,
protože nevíte, co vás po cestě potká. Měli jsme výstroj na smíšené
lezení, sjezdy na lyžích, lezení na ledu a skialpinismus. Pokud chcete
tamní přírodu plně využít, potřebujete spoustu věcí. Připravte se na
cokoli a na všechno. A vezměte si s sebou dobré oblečení do věčně se
měnícího počasí. Než jsme přijeli do Nuuk, přístavu, odkud jsme
vyjížděli, bylo sucho, bez sněhu a lidé chodili v tričkách s krátkým
rukávem. O tři týdny později byla zpátky skutečná zima.
Jak dlouho natáčení filmu Between Places trvalo?
Strávili jsme dva týdny v květnu v Grónsku a pak jsme dalších deset dní v červenci a srpnu dotáčeli doplňkové záběry a dělali rozhovory ve Francii a Španělsku. Projít všechny archivní záběry týmu také zabralo nějaký čas a museli jsme zkouknout spoustu klenotů mezi starými nahrávkami, od televizních záběrů po digitální záznamy z horolezeckých výprav. Dohromady nám natočení filmu trvalo asi pět měsíců.
Kdo složil hudbu?
Napsala ji skladatelská skupina jménem ‚Midnight‘. Věděli jsme, že chceme něco s eklektickou atmosférou, co by zároveň fungovalo jako plnohodnotný soundtrack. Je velmi osvobozující složit si vlastní hudbu, protože pak může dějová linka i archivní záběry volněji dýchat. V součtu jsme pro projekt vytvořili 17 různých skladeb, což film pozvedlo na zcela novou úroveň.
Kdo film produkoval?
Společnost Pixl Family a značka Peak Performance.
Jaké výrobky jsou ve filmu použity?
Kolekce Black Light, kterou můžete najít na www.peakperformance.com
Co je Kolekce Black Light?
Je to kolekce navržená pro lehké a rychlé technické vysokohorské
lezení v extrémních podmínkách a jde v ní především o funkčnost a
odolnost. Řada se vyznačuje odlehčenými, funkčními a inovativními kousky
ušitými z nejtechničtějších dostupných tkanin. Společně s jedněmi
nejlépe hodnocených horolezců na světě jsme navrhli, vyvinuli a důkladně
a v náležitém prostředí otestovali každičký steh a každičký prvek,
abychom vám zaručili dokonalost.