Lavinové nehody: Smutný březen ve Vajskovské dolině

16. března 2013 je v Nízkých Tatrách mrazivé počasí. Slunko jen nesměle vykukuje zpoza mraků. Vítr se v noci vyřádil dosyta. Na Chopku se v nárazech hnal rychlostí 122 km/h. Sněhu připadlo poskrovnu, do 12 cm, zato je však velmi nerovnoměrně rozmístěný. Lavinová trojka jak vyšitá. Hřebenové partie jsou vyfoukané až na kost a pod nimi zákeřně čekají tvrdé sněhové desky. V průběhu dne se počasí vylepšuje, vítr se utišuje a slunko se pomalu hlásí ke slovu.

Dvojice skialpinistů se rozhodla vydat na túru. Stoupají přes sedlo na vrchol Poľany a odtud se spouštějí směrem do Krížského sedla. Hřebenové partie jsou tvrdé, což navozuje pocit zdánlivého bezpečí. Kamarádi spolu traverzují ze sedla směrem na východ do míst nad Vajskovským vodopádem. Lyžují střídavě po jednom a dodržují bezpečnostní rozestupy, tak aby co nejméně zatěžovali sněhovou pokrývku. Na dobře viditelném místě na sebe vždy čekají. První sjíždí vždy zkušenější skialpinista. Zatímco první čeká pod mírně vydutým krajem žlabu na svého kolegu, nad druhým se po několika obloucích objevují praskliny ve sněhu. Rychlostí blesku se šíří a sněhová deska se davá do pohybu. Oba kamarádi mizí v lavině. Po pár sekundách zůstalo na kopci jen absolutní ticho, sníh se zastavil po 670 metrech a o 300 výškových metrů níž.

Druhý skialpinista zůstal v nánosu těsně nad Vajskovským vodopádem. Byl úplně zasypaný. Naštěstí jen mělce a hned se mu daří se z nánosu svépomocí dostat. Po jeho kamarádovi ale není nikde ani stopy. Hned začíná prohledávat nánosy sněhu. Nejprve čelo nánosu pod Vajskovským vodopádom. Následně se vrací zpět na místo, kde sám zůstal zasypaný, a pokračuje v hledání směrem k odtrhu. Kamaráda nakonec nachází na východním kraji lavinového nánosu zachyceného ve větvích listnatého porostu. Je v bezvědomí. Okamžitá první pomoc je nevyhnutelná.

Na místě pádu laviny není pokrytí GSM signálem, proto běží dolů dolinou, aby nehodu nahlásil. Předtím postiženého zateplil vlastním oblečením, podložil batohem a jeho polohu označil bundou s výraznou barvou. Cestou dolinou neustále kontroluje signál na mobilním telefonu a hned, jak se dostal do zóny pokrytí, hlásí na linku tísňového volání HZS „18 300“ lavinovou nehodu. V doprovodu náhodných turistů, kteří mu poskytli teplé oblečení, pokračuje dolů Vajskovskou dolinou.

Po nahlášení nehody na dispečink Horské záchranné služby startuje vrtulník. Na Trangošce nabírá dva horské záchranáře. Zraněného po příletu stabilizují a nakládají na palubu vrtulníku. I přes enormní snahu všech záchranářů zraněný v banskobystrické nemocnici svým zraněním podléhá.

Březnová sobota v Nízkých Tatrách skončila tragicky. Oba byli zkušení skialpinisti, ale nevyhnuli se několika chybám. Terén důvěrně znali, ale laviny si nevybírají. Bez slitování zasáhnou kohokoli, člověka, co se vydal na svoji první zimní túru, stejně tak ale i toho nejzkušenějšího lavinového experta. Je však na nás, abychom se dokázali z nehod poučit, a minimalizovali tak pravděpodobnost dalších neštěstí.

Komentář Střediska lavinové prevence

Středisko lavinové prevence vyhlásilo na tento den v Nízkých Tatrách zvýšené lavinové nebezpečí, tedy 3. stupeň z 5dílné mezinárodní stupnice. V lavinové zprávě byly jako nebezpečné zmíněny zejména svahy s jižní, jihovýchodní a jihozápadní orientací. Vítr severních směrů se silou vichřice, který doprovázelo sněžení na hřebeni Nízkých Tater od středy (13. 3. 2013) do pátku (15. 3. 2013), převál většinu nového sněhu právě na svahy s jižními orientacemi. Hlavně na hranici lesa se tak na mnohých místech vytvořily menší či větší tvrdé sněhové desky a polštáře z větrem ubitého navátého sněhu. Jelikož podklad těchto desek byl tvořen tvrdým, zmrzlým firnem, uvolnění těchto desek bylo velmi pravděpodobné už při malém dodatečném zatažení, zejména na svazích se sklonem nad 35 °. Oba skialpinisti věděli o zvýšeném lavinovém nebezpečí vyhlášeném v tento den pro Nízké Tatry. Ani jeden z nich neměl povinnou lavinovou výbavu (lavinový vyhledávač, lopata a sonda). Třeba však dodat, že oba skialpinisti byli znalí lavinové problematiky a velmi dobře znali i okolní terén.

Rozměry laviny

Odtrh laviny

Nadmořská výška: 1 595 m n. m.
Šířka: 250 m
Výška odtrhu: 0,35–1,45 m
Sklon: 38°

Lavina

Délka dráhy: 670 m
Max. hloubka nánosu: 2 m 
Průměrná hloubka nánosu: 1 m

Přehled nejčastějších základních chyb při lavinových nehodách

Lavinová nehoda je obvykle výsledkem několika nesprávných rozhodnutí. Samotná lavina je už jen tím posledním vyvrcholením. Tabulka-grafikon udává nejčastěji se vyskytující chyby vyplývající z rozboru několika lavinových nehod.