Česko: tržby padaly i stagnovaly

Už v polovině února proběhla českými novinami zpráva poradenské společnosti Mag Consulting, že teplé počasí připraví česká střediska asi o 20 miliard, což by podle různých zdrojů mohlo odpovídat přibližně polovině běžných tržeb, a to ještě nikdo nevěděl, jak „příjemně“ teplý bude i březen. Mnozí provozovatelé hlásili propad příjmů až o dvě třetiny, ještě hůře dopadli třeba na Červenohorském sedle, kde nespustili vleky vůbec. Naopak Špindlerův Mlýn v té době předpokládal, že jeho tržby se oproti předešlým letům příliš nezmění. Tam, kde dokázali svahy zasněžit, vyklouzli z nejhoršího – a bylo až obdivuhodné, jak se za nepříznivých podmínek některým areálům dařilo udržovat alespoň omezený provoz. Oproti předešlé nevydařené zimě 2006/07, která ovšem ani zdaleka nebyla tak suchá a sníh nakonec napadl, bylo v zimě 2014 už na první pohled výrazně více lyžařských možností. A navíc za nezvykle slunečného počasí. Podle Asociace horských středisek, zastupující zhruba patnáctku největších areálů, klesla návštěvnost i tržby v průměru na 70 % obvyklých hodnot a průměrná délka sezóny dosáhla 97 dnů. O rok dříve to bylo 124 dnů, zatímco v sezóně 2006/07 jen 70 dnů.

Doma se šetřilo

Souhrnná a reprezentativní statistická čísla za celou republiku bohužel chybí, zato se můžeme potěšit „měkkými“ čísly o spokojenosti lyžařů. Podle výzkumu Czech Tourismu hodnotilo 40 % respondentů letošní služby pro lyžaře jako dobré nebo velmi dobré, přičemž 46 % je vůbec neumělo posoudit (zpovídáni byli turisté obecně, ne jen lyžaři). Naproti tomu za spíše špatné až špatné je považuje „jen“ 15 %, což je sice nejvíce za posledních 5 let, ale s ohledem na omezené sněhové podmínky to nevypadá až tak dramaticky. Zajímavým údajem je denní útrata českých turistů v zimním čtvrtletí – skoro polovina vydá méně než 500 Kč a jen desetina si užije za více než tisícovku. Letošní útrata přitom byla za pět let výzkumu druhá nejskoupější. Zhruba dvě třetiny turistů cestuje na jediný den a zbytek se poměrně rovnoměrně dělí mezi hotely či penziony a vlastní dům nebo chalupu. Rok od roku roste přátelskost místních obyvatel, alespoň podle výzkumu. Nejlépe, velmi dobře ji letos hodnotilo 43 % účastníků.

Rakousko: méně Němců, více Čechů

Nevýskalo si ani Rakousko, ač tam zavítalo o něco více českých hostů, zjevně i těch, které „vyhnaly“ sněhové podmínky z domova. Celkem do Rakouska přijelo od listopadu do března 340 tisíc našinců, což je zhruba o 3 % více než o rok dříve. Velmi spokojeni s „českými“ statistikami byli třeba ve Ski amadé, jedné z nejbližších a největších lyžařských superoblastí.

Ve Štýrsku hosté utrácí 120 eur denně

Celková čísla ale ani Rakousku příliš pozitivně nevyšla – poklesl jak počet příjezdů, tak noclehů i lyžařských dnů (tzv. skier-days neboli počet lyžařů x počet dnů, na které měli skipas). V Tyrolsku během února přišli oproti loňsku o 12 % noclehů, přičemž němečtí hosté vykázali 17% pokles, Francouzi 20% a Belgičanů přijela dokonce méně než polovina. Čísla zachraňovali Poláci, Dánové i Češi. Tamními médii v této nervózní atmosféře navíc prošla zpráva, že v příštím destiletí může v důsledku klimatických změn dojít až k 30% poklesu počtu skier-days – lidé prostě nebudou mít na lyže chuť, stejně jako letos. Velká, byť nízko položená střediska jako Kitzbühel si díky enormním investicím do zasněžování a silnému marketingu jakž takž poradila, malá ale doslova bojují o přežití. O to více se proto ozývaly třeba ve Štýrsku, kde je velmi mnoho malých center, hlasy volající po širší pomoci provozovatelům areálů – od místní samosprávy až po spolkovou vládu. Ve skutečnosti už malá střediska (a nejen ta) pomoc nejrůznějšího druhu čerpají, neboť v obřím alpském lunaparku nejsou konkurenceschopná ani za dobrých zim. Díky zasněžování se nakonec i ve Štýrsku s nižšími horami rozjelo 80 % lanovek a vleků. Zajímavé číslo: průměrný štýrský host utratí 120 eur za den, z toho zhruba 20 % jsou tržby provozovatelů lanovek, zbytek ubytování a jiné služby.

Horší časy Itálie i Švýcarska

Čeští lyžaři se v nezměněném, nebo dokonce vyšším počtu vydávali i do Itálie nebo do Švýcarska, kde jinak rovněž zápasí s úbytkem hostů – v Itálii zejména kvůli neveselé hospodářské situaci země, ve Švýcarsku pak kvůli extrémně silnému franku. Za posledních šest let vůči koruně „vyrostl“ téměř o 50 %, vůči euru pak zhruba o 30 %.