 |
S ohledem na současný těžkopádný rozvoj, lépe řečeno na stagnaci lyžařských center v Jizerských horách, zní jako senzace informace o úspěšné dostavbě nejmodernější lanovky z produkce renomované rakouské firmy Doppelmayr na polské straně hraničních hor. Pozoruhodné zařízení spolu se sjezdovou tratí představuje jednu z v ýznamných investic soukromého kapitálu, realizovanou nad Lázněmi Swieradow. Plánovaná dostavba se sice zpozdila, ale slavnostnímu zahájení provozu v prosinci 2008 již nic nestálo v cestě. Žluté, osmimístné odpojitelné kabinky by měly zvládat předpokládaný nápor zájemců o sjíždění 2,5 km dlouhé, až 50 m široké sjezdovky vinoucí se v několika sklonech severním zalesněným svahem Jizerského Stogu (1105 m n.m.). Ze vztahu výškového rozdílu 375 m k uvedené délce lze odvodit, že se rozhodně nejedná o exponovanou, strmou trasu. Na své si zde tedy přijde nejširší okruh lyžařů bez vrcholných ambic, carveři holdující požitkům z dlouhých řezaných oblouků i družstva žáků, ať už trénujících, nebo závodících.
Samotný povrch trati nebyl před zahájením sezóny rozhodně ideální. Následkem rozsáhlých terénních úprav se jednalo o obnaženou kamenitou zeminu, na jejíž dostatečné zatravnění nebude rozhodně stačit jedno jaro a léto, ale instalace zasněžovací technologie po obou stranách koridoru dává naději na vytvoření solidních podmínek i při slabších sněhových srážkách. Pokud se pak podaří instalovat ve stejném rozsahu umělé osvětlení, bude Swieradow disponovat jednou z nejdelších osvětlených sjezdovek v Evropě.
 |
Vraťme se zpět do Frýdlantského výběžku, kde lyžující veřejnost, školy, podnikatelé a další volají po dostupnějším lyžařském areálu, než je Ještěd, Bedřichov, nebo albrechtický Špičák. Důvodů, které mě díky nové situaci na území Polska opravňují k pozitivně laděnému závěru prvního odstavce tohoto textu, je několik. Především se zde nabízí bezproblémový přejezd státní hranice za N. Městem p. S. a v dnešní době snadno překonatelné vzdálenosti mezi Swieradowem a českými obcemi spadajícími v minulosti pod Frýdlantské panství. Od hranic je to po silnici až k dolní stanici lanovky pouhých 11 km s možností využití zkratky a z Frýdlantu 23 km. Dočkají-li se Jizerky lepších zim, než byly ony předchozí, bude rozhodně aktuální zřízení linky skibusů mezi Frýdlantem a Swieradovem možná již v sezoně 2009/10.
 |
Z informačního panelu umístěného v centru polských lázní je zřejmé, že v nejbližší budoucnosti nezůstane lanovka na Jizerský Stog jediným přepravním zařízením v severním svahu Vysokého Hřbetu, tahnoucího se ve výškách přes 1 000 m až ke Sklářské Porebě. Asi 2 km na východ od nové lanovky je naplánována stavba 1 260 m dlouhého vleku, který bude vyvážet uživatele dvou sjezdovek na zalesněný vrchol Swieradowce (1 002 m n.m.). S několika krátkými vleky pod jeho dolní stanicí zde vznikne druhé lyžařské centrum pro méně náročné a pro dětskou lyžařskou školku. V létě velice živé a na jizerskohorské poměry mondénní lázně by se tak brzy mohly stát zajímavou destinací i v zimních měsících.
Potvrdí-li se tato vize a splní-li v budoucnu česká sedačka na Vlašský Hřbet očekávání, stane se zpřístupnění Smrku prostřednictvím lanovky mnohem aktuálnější,než je tomu v současnosti. Technicky nebude problém propojit následně přes mělké sedlo vrcholy Smrku a Jizerského Stogu dvoukilometrovou lanovkou – houpačkou a zajímavý přeshraniční areál, zcela ojedinělý mimo alpské země, bude skutečností. Za jakýsi bonus lze považovat možnost nástupu z vrcholových stanic lanovek na již po několik let dobře upravované běžecké trasy, vedené nad rozlehlými prameništi Jizery až do hraničních Jakuszyc, případně doslova na perón harrachovského nádraží. V uvedených souvislostech by měla společenská prospěšnost naznačeného komplexu horských přepravních zařízení velkou váhu, o přízni ze strany EU netřeba pochybovat, stejně jako o zájmu politiků a ekonomů schopných vidět do budoucna. Díky iniciativám na polské straně Jizerek tak svítá naděje pro představitele obcí na Frýdlantsku, unavené mnohaletým bojem připomínajícím házení hrachu na zeď.
Foto: www.swieradowzdroj.pl
